Zatímco předloni ve Spolkové republice Německo o azyl požádalo 222 683 lidí, loni jich bylo o 36 830 méně. Většinu z loňských žádostí tvořily první žádosti daného migranta, menšinu opakované žádosti. Zajímavostí je, že téměř dvacet procent prvních žádostí byly žádosti pro děti ve věku do jednoho roku, které už se narodily v Německu.
Nejčastějšími žadateli o azyl byli stejně jako v roce 2017 lidé ze Sýrie (46 164), Iráku (18 074) a Afghánistánu (12 251). Dalšími zeměmi v žebříčku byly Írán, Nigérie, Turecko, kde se počet žadatelů kvůli politické situaci v zemi zvýšil z 8 483 na 10 655, Eritrea, Somálsko a Rusko.
Německo zároveň v loňském vyhostilo do zemí Evropské unie (EU) dosud největší množství cizinců. Zemi od ledna do konce listopadu opustilo přibližně 8 658 neúspěšných žadatelů o azyl, rok předtím to bylo 7 102. Deportace se řídí takzvaným dublinským systémem, podle něhož zodpovídá za vyřizování žádosti o azyl ta členská země, ve které byl uprchlík po svém příchodu do EU poprvé zaregistrován.
Podle německé stanice Deutsche Welle vyslalo Německo během prvních jedenáct měsíců loňského roku celkem 51 558 žádostí do zemí EU, aby uprchlíky na základě dublinské dohody přijaly. Členské státy akceptovaly 35 375 z nich. Nejvíce žadatelů o azyl Německo vyhostilo do Itálie, kam poslalo téměř každého třetího odmítnutého migranta. Naopak do Maďarska nevyhostili Němci vůbec nikoho.
Řecko přijalo z Německa pouze pět migrantů a drtivou většinu žádostí razantně zamítlo. To se nelíbí německému ministerstva vnitra, které rozhodnutí Atén považuje za „převážně neopodstatněné“.
Spolkový úřad pro migraci a uprchlíky (BAMF) loni rozhodl celkem o 216 873 žádostech o azyl, některé z nich byly i z předešlých let. Počet případů, v nichž je potřeba ještě rozhodnout, se oproti konci roku 2017 snížil ze 68 245 na 58 325. Ještě na konci roku 2016 bylo nerozhodnutých žádostí přes čtyři sta tisíc.
Velkou část záporných rozhodnutí o azylu migranti napadají u soudů. Zhruba 320 000 takových řízení podle šéfa BAMF Hanse-Eckharda Sommera ještě není ukončeno. Loni německé soudy asi 17 procent negativních rozhodnutí německých úřadů zvrátily. Na vrcholu takzvané migrační krize v roce 2015 do Německa přišlo 890 000 žadatelů o azyl. Od té doby šel počet příchozích běženců prudce dolů.