Středa 27. května 2020, svátek má Valdemar
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Středa 27. května 2020 Valdemar

Německo, země cizinců. Každý osmý člověk tam pochází z jiné země

  9:16aktualizováno  9:16
Každý osmý člověk žijící v Německu se narodil v jiné zemi. Čtvrtina z těch, kteří sem přišli za prací, pochází z Balkánu. Ze států mimo Evropu vedou Indové a Číňané.

Suko, migrantka z Albánie, má v uprchlickém táboře v Düsseldorfu k dispozici jednu palandu v provizorním přístřešku, který sdílí s mnoha dalšími obyvateli různého původu i vyznání. | foto: Reuters

Německo má další rekord. Počet cizinců žijících v zemi dosáhl nové nejvyšší hodnoty: podle údajů německého statistického úřadu za loňský rok jich tu žije 10,9 milionu. Při celkovém počtu obyvatel Německa, kterých je nyní podle statistik téměř 83 milionů, to znamená, že každý osmý člověk pochází z jiné země.

Fotogalerie

Čistý přírůstek cizinců oproti roku 2017, tedy jejich počet po odečtení těch, kteří se mezitím znovu odstěhovali, je 292 tisíc. To znamená nárůst téměř o tři procenta.

K výraznému nárůstu počtu cizinců, neboli každého, kdo nevlastní německý pas, došlo zejména v důsledku migrační krize. Od začátku roku 2015 až do února letošního roku podle statistik požádalo v Německu o azyl téměř 1,7 milionu lidí.

Za prací...

Přibylo však i občanů členských států Evropské unie, kteří do Německa přišli za prací. Jejich počty za poslední tři roky pokaždé vzrostly zhruba o pětinu, loni jich bylo 266 tisíc. Německo se potýká s nedostatkem kvalifikovaných pracovních sil a část těchto neobsazených míst pak v rámci volného pohybu osob zaplňují právě Evropané z okolních zemí.

V Německu sílí odpor proti azylantům

Lidé sem ale přicházejí i z mnohem větší dálky. Nejvíc se jich sem stěhuje z Indie – na celkovém počtu cizinců v zemi se Indové podílejí 12 procenty. Následují Číňané (9 procent), hned za nimi občané Bosny a Hercegoviny (8 procent) a Spojených států (7 procent). Většina z nich je v produktivním věku, prototypem je muž kolem 35 let.

Narůstající trend je ovšem vidět i v oblasti západního Balkánu. Pokud sečteme příchozí z Albánie, Kosova, Černé Hory, Bosny a Hercegoviny, Srbska a Severní Makedonie, pak občané těchto zemí tvoří celou čtvrtinu všech z těch, kdo do Německa přicházejí za prací. Podíl na tom má i zjednodušení přístupu na pracovní trh, který Německo zavedlo v roce 2016.

... nebo pro azyl

Na jedné straně Německo cizince potřebuje k doplnění chybějících pracovních sil, na druhé straně pak nedokáže přimět k odjezdu ty, kdo v zemi nemají povolení k pobytu a přebývají v ní nelegálně. To se nejčastěji týká migrantů, jejichž žádosti o azyl úřady zamítly jako bezdůvodné. 

Německo má chronický problém s jejich vyhošťováním. S tím se Horst Seehofer jako ministr vnitra potýká od svého nástupu do funkce před více než rokem, k výraznému posunu za tu dobu však zatím nedošlo. Nedávno Seehofer navrhl nové opatření, které deportace v praxi sice příliš neusnadní, ale přinejmenším pro úřady by mohlo znamenat lepší přehled o tom, kdo v zemi pobývá a s jakým statusem.

Méně než být „trpěn“

Tím nejnižším je v současnosti kategorie, v rámci níž je člověk v zemi pouze takzvaně „trpěn“. Typickým příkladem je kdokoli, kdo nelegálně překročil hranice Německa a následně tu podal žádost o azyl, kterou ovšem úřady někdy i opakovaně zamítly.

Pokud nedojde k dodatečné legalizaci pobytu, jako například sňatkem s německým občanem, dostane úřední výzvu k odjezdu ze země. Pokud se tak nestane, má následovat vyhoštění. 

Německo potřebuje čtvrt milionu migrantů ročně, aby uspokojilo trh práce

To však vzhledem k jeho obtížnému provádění často nenastane a formálně se na čas odloží. Po tuto dobu má dotyčný status trpěné osoby bez nároku na klasické sociální dávky nebo bezplatný jazykový kurz.

Horst Seehofer navrhoval, aby pod touto kategorií přibyla ještě jedna nová: „trpěn s nejasnou identitou“. Má se týkat těch, kdo nemají platné doklady a odmítají spolupracovat s úřady ohledně potvrzení jejich identity a údajů, jako je věk a země původu. A také těch, kdo svou identitu záměrně tají.

Podle ministerstva vnitra se to může dotknout až čtvrtiny všech trpěných osob.

O účinnější deportace těch, kdo v Německu nemají povolení k pobytu, se vláda snaží několik posledních let, a to se stupňující se intenzitou. Zatím ale víceméně bez úspěchu. Jen loni se jich nepodařilo uskutečnit zhruba 31 tisíc, například proto, že chyběly potřebné dokumenty nebo policisté daného běžence nedokázali najít.


  • Nejčtenější

Mrtvý motorkář ležel u silnice několik dní, našel ho náhodný kolemjdoucí

Několik dní trvalo, než si někdo z kolemjdoucích všiml mrtvého motocyklisty ležícího u silnice na Znojemsku....

Hamáčkova mikina? Demonstrace nevkusu. Nechápu ho, říká Špaček

Modrá nebo především červená mikina a svetr ministra vnitra Jana Hamáčka se staly neodmyslitelným symbolem koronavirové...

Kde se stala chyba? Švédský experiment produkuje příliš mnoho mrtvých

Zatímco evropské země pomalu uvolňují karanténní opatření, Švédsko v posledních dnech vykazuje nejvyšší počet úmrtí na...

Do škol se 8. června mohou vrátit i žáci druhého stupně základních škol

Žáci druhého stupně základních škol, středních škol, konzervatoří a vyšších odborných škol se v omezené míře mohou do...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Traktor se ve 150metrovém srázu zastavil až o strom. Dva mrtví, tři zranění

V noci na sobotu havaroval traktor poblíž Čertových skal na Vsetínsku. V tu chvíli v něm jelo pět mužů, dva z nich...

Virus se mění pod rukama. Přírodní izoláty se tak nechovají, vysvětluje Peková

Premium Do povědomí širší veřejnosti se molekulární bioložka a viroložka Soňa Peková z laboratoře Tilia dostala pro své neshody...

Svoboda na dvou kolech Čechy láká. Porovnali jsme nejpopulárnější skútry

Premium Skútr, to znamená hlavně svobodu pohybu namísto stání v kolonách. V porovnání s automobilem nabízí levnější a...

Mám už celé krize dost, hyperbola strachu je šílená, říká šéfkuchař Pohlreich

Premium Když vidíte sedět Zdeňka Pohlreicha v úplně prázdné restauraci Next Door v centru Prahy, kde jste si dřív bez rezervace...

  • Další z rubriky

V Polsku není demokracie, tvrdí šéfka hooligans. Žádá o azyl na Slovensku

Mladá Polka, údajná šéfka gangu výtržníků spojovaných s krakovským fotbalovým klubem Cracovia, se snaží získat...

Budeme cestovat? Švédové se bojí, že budou považováni za zdravotní riziko

Švédští občané se obávají, že je ostatní země nebudou chtít vpustit za své hranice, protože budou vnímáni jako...

Brusel představí plán pomoci. Bude Česko plátcem, nebo příjemcem?

Premium Šéfku Evropské komise Ursulu von der Leyenovou čeká ve středu zásadní vystoupení. Na schůzi Evropského parlamentu...

Německá zdravotnice trávila kolegy keksy se sedativy, dostala tři roky

Soud v německém Giessenu v úterý poslal na tři roky do vězení 54letou zdravotní sestru, která nabízela kolegům keksy...

Najdete na iDNES.cz