Berlínská dopravní společnost (BVG) se doslova na vlastní kůži přesvědčila, jak problematické je uzavřít jednu kapitolu minulostí tak, aby se tím zároveň neotevřela kapitola následující, píše britský deník The Guardian. Ve světle celosvětového aktivistického hnutí za práva černochů společnost v pátek oznámila, že hodlá přejmenovat stanici metra Mohrenstrasse – tedy Maurská ulice.
Aktivistické skupiny, jako například hnutí Decolonize Berlin, již roky argumentují tím, že její název koresponduje s otrokářstvím konce sedmnáctého století. Maury Berlíňané nazývají černochy z Ghany kteří byli v té době importováni do města coby trubadúři a v bohatých berlínských rodinách sloužili jako exotická dekorace.
Někteří němečtí historikové oponují, že termín maur má dnes spíše archaistické nežli urážlivé vyznění. Ani to však neodradilo berlínské demonstranty hnutí Black Lives Matter v tom, aby nyní původní jméno stanice nepřelepili nápisy: ulice George Floyda. Přestože berlínský senát oznámil, že diskuse o novém názvu stanice metra bude ještě potřebovat čas, berlínská dopravní společnost slíbila, že k němu dojde do prosince, a to při příležitosti zprovoznění nových stanic linky U5.
Německá média zaznamenala v roce 2009 i jeden bizarní pokus o přejmenování stanice, kdy se jeden z aktivistů převlékl do kostýmu králíka a z žebříku nad o ve slově Mohren přidělal přehlásku, aby výsledkem byla Möhrenstrasse, tedy Mrkvová ulice.
„Protože chápeme letitou kontroverzi týkající se názvu stanice, rozhodli jsme se nyní, že její původní jméno již nebudeme dále používat,“ nechali se slyšet zástupci BVG. Radní se totiž rozhodli dát stanici jméno po ruském hudebním skladateli Michailu Ivanovičovi Glinkovi (1804–1857). Právě na jeho počest se totiž od roku 1951 jmenuje nedaleko ležící berlínská ulice.
Rasistická a antisemitská libreta
Sotva však byl návrh nového názvu zveřejněn, téměř okamžitě se začaly ozývat hlasy, že právě libreta některých Glinkových děl, stejně jako mnoha jiných skladatelů devatenáctého století, jsou antisemitská a rasistická. Například děj jeho tragédie Kníže Cholmský se točí kolem židovské konspirace, která má za úkol svrhnout ruskou carskou vládu.
„Děj tohoto díla je jednoznačně antisemitský, a to i když odhlédneme od skutečnosti, že právě antisemitismus byl ve své době prevalentní a obecně všeobecně akceptovaný,“ říká Claas Behrends, historik umění na berlínské Humboldtově univerzitě. „Přejmenovávat ulice nazvané po takovýchto osobnostech není myslím nezbytné,“ dodal odborník. „Ale zvolit právě toto jméno v této době je věc jiná,“ dodal.
Hlava mouřenína najednou vadí. Švýcaři stahují z obchodů nekorektní zákusky |
Obecně je podle něj velice těžké nalézt takové osobnosti, pokud vůbec nějaké jsou, které by byly v tomto ohledu neproblematické. „Celá věc je ovšem spíše tématem obecné diskuse nežli kroků, kdy se jich zbavujeme,“ dodal Behrends.
Když se dopravce ptali, proč vybrala k označení stanice právě Glinkovu ulici, BVG argumentoval, že z lokálního hlediska mnoho jiných voleb neměl. Pojmenovat stanici metra po ulici Wilhelmstrasse podle něj nešlo, protože ta je příliš dlouhá. „O novém názvu stanice jsme ještě nerozhodli, zato o zrušení toho starého, který vzbuzoval kontroverze, již ano,“ oznámil mluvčí BVG.
Ve více než stoleté historii berlínského metra tak bude mít tato stanice již čtvrté jméno. Původně se jmenovala Kaiserhof po nedalekém hotelu, východoněmecký režim však po válce památku na císaře Viléma II. logicky neakceptoval. Proto stanice během socialismu nesla jméno komunistického předáka Ernsta Thälmanna.
Jméno Mohrenstrasse stanice získala v roce 1991 k výročí sjednocení země. I aktivisté mají svoji variantu a přáli by si, aby se nově jmenovala po filozofovi černošského původu Antonu Wilhelmovi Amovi (1703–1759). Ten se v osmnáctém století proslavil jako učitel na univerzitách v Halle a Jeně, uzavírá The Guardian.
Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz
