AfD jednání kontrarozvědky ostře kritizovala. „Postup BfV je skandální,“ prohlásil spolupředseda AfD Tino Chrupalla.
Ten se ohradil také proti tomu, že ačkoli tajná služba nesmí sdělit veřejnosti, koho sleduje, v případě AfD se informace dostala do médií. To podle něj stranu v demokratické politické soutěži poškodí. Německo letos čekají parlamentní volby a také několik hlasování do zemských sněmů.
Šéfka poslanecké frakce AfD ve Spolkovém sněmu Alice Weidelová právě s odkazem na nadcházející volby prohlásila, že kontrarozvědka jedná čistě politicky, což bude mít právní dohru.
„Jsem si jistá, že zařazení AfD (na seznam podezřelých z pravicového extremismu) u ústavního soudu neuspěje,“ řekla.
Na celostátní úrovni se kontrarozvědka loni v březnu rozhodla sledovat národovecké Křídlo (Der Flügel) uvnitř AfD, protože se podle ní potvrdilo podezření, že je to uskupení s krajně pravicovým zaměřením.
Křídlo se sice mezitím formálně rozpustilo, tento proud je ale nadále v AfD silně zastoupen. O celou stranu se pak kvůli možným radikálním postojům začaly postupně zajímat tajné služby v jednotlivých spolkových zemích, mimo jiné v Braniborsku, Durynsku nebo v Sasku.
AfD je podezřelá na celoněmecké úrovni
Podle informací magazínu Der Spiegel je ale AfD již považována za podezřelou z pravicového extremismu na celoněmecké úrovni. To znamená, že BfV může stranu sledovat za použití všech zpravodajských postupů včetně těch tajných.
Kontrarozvědka se ale kvůli neskočenému řízení před správním soudem zavázala, že prozatím nebude tajně sledovat poslance Spolkového sněmu, zemských sněmů a Evropského parlamentu z řad AfD, a to včetně kandidátů do letošních německých parlamentních voleb.
Německá kontrarozvědka zvažuje, že začne sledovat celou opoziční AfD |
Ze stejného důvodu podle Der Spiegelu kontrarozvědka zatím nesmí oznámit, že opoziční stranu zařadila na seznam podezřelých z radikální činnosti.
„S ohledem na neskončené řízení a s respektem k soudu se BfD v této věci nevyjadřuje veřejně,“ citoval magazín mluvčí kontrarozvědky. AfD totiž podnikla řadu právních kroků, kterými se chce u soudu domoci toho, aby ji kontrarozvědka nemohla sledovat.
Řada kontroverzních výroků
Členové AfD se v minulosti dopustili řady kontroverzních výroků, které vyvolaly pobouření politiků i veřejnosti. Loni v dubnu se strana například zbavila svého mluvčího Christiana Lütha, když se ve zveřejněném soukromém rozhovoru označil za „fašistu“ a člověka s „árijským původem“.
Migranty postřílíme nebo zplynujeme, řekl mluvčí AfD. Strana ho vyhodila |
Šéf poslanců AfD Alexander Gauland v minulosti mluvil o tom, že doba nacismu je jen „ptačím trusem“ na úspěšných německých dějinách, spolupředseda durynské frakce AfD Björn Höcke zase kritizoval památník holokaustu v centru Berlína jako památník hanby.
„My Němci jsme jediným národem, který si zasadil památník hanby do svého srdce,“ uvedl s odkazem na pietní místo v centru metropole nedaleko Braniborské brány. Höcke v této souvislosti vyzval k obratu v tom, jak Německo k připomínání své minulosti přistupuje.
