Žadatelé o azyl před kanceláří Spolkového úřadu pro migraci a uprchlíky v...

Žadatelé o azyl před kanceláří Spolkového úřadu pro migraci a uprchlíky v Berlíně (17. srpna 2015) | foto: Reuters

Poláci i Češi, ne Syřané či Afričané. V Německu jsou hlavně Východoevropané

  • 1035
Německo má již dlouhou přistěhovaleckou historii: pobývá v něm převážně přes 4,6 milionu Východoevropanů, včetně Čechů. To je víc než lidí z Blízkého východu či z Afriky, pocházejících z novějších migračních vln. Vyplývá to z odhadů amerického Institutu migrační politiky (MPI) čerpajícího z dat OSN.

K loňskému stavu obyvatelstva s migračními kořeny nabízí také německý statistický úřad podobné údaje v podrobných tabulkových přehledech. Skupinu s původem v Turecku vyčísluje na přibližně 2 774 000 lidí. U těch ze Sýrie udává počet 706 000, z Iráku 249 000, z Afghánistánu 233 000 a z Íránu 197 000. 

V případě Východoevropanů hovoří o 2 100 000 Polácích, 1 381 000 Rusech, 859 000 Rumunech a 319 000 Ukrajincích. Z toho po sečtení vyplývá, že počet lidí z východní Evropy je mírně vyšší než ten z Blízkého východu. 

Shodný poměr vysledovala i výzkumná instituce MPI sídlící ve Washingtonu a Bruselu. Ta vytvořila celosvětovou vizualizaci, která ukazuje, kolik kde žije migrantů podle zemí původu. 

Vizualizace imigrantů v Německu podle zemí původu

Odhady MPI jsou loňskou revizí dostupných údajů Divize obyvatelstva OSN. Tento specializovaný útvar svá čísla průběžně aktualizuje. Jejich sběr od jednotlivých států a následné zpracování ale někdy trvá dlouho, vysvětlil redakci iDNES.cz Pablo Lattes z divize. 

Vizualizace MPI proto není vždy přesná. Uvádí hlavně mimořádně nízký počet Syřanů v Německu (53 000). Ten nyní OSN zaokrouhluje na 580 000, dodal Lattes.

MPI v současnosti značně podsazuje i počet Turků, přesto mají její údaje jistou vypovídací hodnotu. S německými statistiky se více méně shoduje ve vyčíslení migrantů z východní Evropy. 

Do této skupiny zahrnuje MPI přes 1 900 000 Poláků, milion Rusů, 592 000 Rumunů a 262 000 Ukrajinců. K nim ještě připojuje 173 000 Maďarů, 93 000 obyvatel pobaltských států a 43 000 Slováků. Čechů překvapivě eviduje 545 000, což ale neodpovídá německým statistikám, které hovoří o nejvýše 60 000 lidech.

Dále podle MPI žilo v Německu přibližně 1 662 000 migrantů z Turecka, 138 000 z Íránu, 115 000 z Iráku, 100 000 z Afghánistánu, 80 000 z Libanonu a 13 000 z Jordánska. Přidáme-li oněch 580 000 Syřanů a dokonce třeba i další milion Turků, počet Východoevropanů stále nepřekročíme.

Po sečtení údajů z celé Afriky lze konstatovat, že z tohoto kontinentu přišlo podle MPI do Německa jen něco přes 422 000 lidí. V této skupině zaujímají největší podíl obyvatelé Maroka (115 000), Ghany (30 000), Nigérie (27 000), Egypta (23 000), Etiopie (21 000), Kamerunu (20 000), Jihoafrické republiky (18 000), Keni (15 000) a Eritree (15 000).

Jakkoliv tyto údaje nebudou plně aktuální, lze dovodit, že počet Afričanů v Německu ani zdaleka neatakuje počet příchozích z Blízkého východu, natož počet lidí z východní Evropy. Nutno ovšem poznamenat, že migrační tok Východoevropanů do Německa je plynulý desítky let, zatímco výrazný nárůst počtu imigrantů z Afriky či Blízkého východu je teprve nedávný.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video