AfD vznikla v roce 2013, původně jako projekt kritický k evropské integraci a společné evropské měně. Postupně se radikalizovala a body získala především na kritice německé migrační politiky. V únorových předčasných parlamentních volbách získala 20,8 procenta hlasů, a stala se tak druhou nejsilnější stranou ve Spolkovém sněmu. Od příštího týdne, kdy by měla vzniknout nová vláda konzervativní unie CDU/CSU a sociální demokracie (SPD), bude nejsilnější opoziční stranou. Podle posledních průzkumů její podpora po volbách ještě vzrostla, a to na 24 až 25 procent. Případné nové volby by tak mohla i vyhrát.
AfD poprvé nejsilnější německou stranou, ukázal průzkum. Přeskočila konzervativce |
Na celoněmecké úrovni je AfD přitom kvůli podezření z krajně pravicového extremismu v hledáčku Spolkového úřadu pro ochranu ústavy (BfV), tedy německé obdoby kontrarozvědky. Ve třech spolkových zemích na východě – v Sasku, Durynsku a Sasku-Anhaltsku – ji místní tajné služby vedou dokonce jako prokazatelně krajně pravicovou. V dalších šesti spolkových zemích je z krajně pravicových aktivit podezřelá.
Podle studie zveřejněné Nadací EVZ si 58,2 procenta Němců myslí, že jsou strany jako AfD nevolitelné kvůli německé historii, především zkušenosti s nacistickou hrůzovládou v Německu a druhou světovou válkou. Jako stejné ohrožení pro německou společnost jako Hitlerovu NSDAP hodnotí AfD podle průzkumu 50,1 procenta dotázaných. Bezmála 40 procent jich vidí paralely se společenskými podmínkami, které ve 30. letech minulého století umožnily nástup nacistů k moci, s těmi, které nyní posilují AfD. Za krajně pravicovou by AfD označilo podle průzkumu 57,7 procenta dotázaných, podle 23,6 procenta je ale strana stejná jako každá jiná.
„Přátelská tvář nacismu“. Svých nových poslanců se AfD dříve štítila |
Ředitelka památníku ve věznici ve Wolfenbüttelu Martina Staatsová nicméně ve studii varuje před srovnáváním současných podmínek a podmínek, které v Německu panovaly ve 30. letech. „Na rozdíl od společnosti na počátku 30. let nejsme nyní ohroženi existenciální hospodářskou krizí a nemáme za sebou zkušenost světové války. Navíc žijeme už desítky let v demokracii, jejíž hodnotový systém podporuje většina německých obyvatel,“ uvedla.
Aktuální studie se zabývala rovněž postojem Němců ke vzpomínání na nacistické zločiny. Podle 42,8 procenta dotázaných je důležité si je připomínat, zhruba stejný počet (38,1 procenta) by ale rád udělal za touto kapitolou německých dějin „tlustou čáru“.
Přijel Hitler, on jako jediný nehajloval. Nacisté vzpurnému dělníkovi zničili život |
Podle Jonase Reese z Univerzity v Bielefeldu studie ukázala, že v Německu „antisemitské, pravicově populistické a revizionistické postoje ve srovnání s dřívějšími průzkumy výrazně posílily“ a jsou nyní „s konečnou platností opět i ve středu společnosti“. Průzkum autoři provedli loni v říjnu na vzorku 3000 lidí, kteří podle nich zrcadlili složení německé společnosti.
Nadaci EVZ, která studii financovala, založila německá vláda v roce 2000 původně za účelem správy odškodnění pro lidi nuceně nasazené v dobách nacistického Německa. Poté, co vyplácení odškodnění skončilo, se nadace zabývá především podporou projektů, které varují před nebezpečím totalitních režimů a podporují mezinárodní spolupráci. Peníze získává nadace od německého státu a soukromých dárců. Aktuální studii zveřejnila u příležitosti nadcházejícího 80. výročí konce druhé světové války v Evropě.
BUNDESTAGSWAHL | Sonntagsfrage INSA/BILD
Union: 25,0%
AfD: 25,0%
SPD: 15,5% (+0,5)
GRÜNE: 11,0%
LINKE: 10,0%
BSW: 4,0% (-1,0)
FDP: 3,0% (-0,5)
Sonstige: 6,5% (+1,0)
Änderungen zur letzten Umfrage vom 22. April 2025
Verlauf: https://t.co/f9MV7iZ8iJ
#btw29 https://t.co/voSs6L1rqA
