Spolupředsedové strany Tino Chrupalla a Alice Weidelová považují rozhodnutí kontrarozvědky za politicky motivované a za vážnou ránu pro demokracii. V prohlášení uvedli, že se AfD proti zostuzování bude soudně bránit. AfD, kterou dosud kontrarozvědka vedla jako podezřelou z krajně pravicových aktivit, se po únorových předčasných volbách stala ve Spolkovém sněmu druhou největší politickou silou.
„BfV k tomuto závěru dospěl po intenzivním a zevrubném odborném zkoumání,“ uvedla kontrarozvědka o změně hodnocení. Odkázala mimo jiné na rozhodnutí správních soudů v Severním Porýní-Vestfálsku, které opakovaně potvrdily, že BfV může vést celou AfD jako podezřelou z krajně pravicových aktivit kvůli indiciím, že úsilí strany je zaměřeno proti demokratickému řádu. „Tyto indicie se při dalším zpracování potvrdily a v podstatných částech se staly jistými,“ dodala kontrarozvědka.
Polovina Němců považuje AfD za stejné nebezpečí jako NSDAP |
„AfD představuje etnický koncept, který diskriminuje celé populační skupiny a jedná s občany migračního původu jako s Němci druhé kategorie,“ okomentovala německá ministryně vnitra Nancy Faeserová rozhodnutí kontrarozvědky. Dodala, že etnické postoje AfD se odráží v rasistických prohlášeních, zejména pak na adresu přistěhovalců a muslimů.
Faeserová očekává, že nové hodnocení AfD nezávisle prověří soudy. Strana se v minulosti opakovaně snažila u soudů dosáhnout toho, aby ji kontrarozvědka a také regionální tajné služby nesledovaly a nehodnotily, nikdy ale neuspěla. Faeserová uvedla, že nové hodnocení vypracoval BfV bez jakéhokoli politického vlivu a tlaku a že výsledky shrnuje zpráva na 1100 stránkách.
Scholz varuje před zákazem strany
Dosluhující spolkový kancléř Olaf Scholz varoval před ukvapenou snahou AfD zakázat. „Myslím, že je to věc, kterou nelze lámat přes koleno,“ řekl. Poznamenal, že dosavadní žádosti u ústavního soudu neuspěly. Uvedl, že on sám je proti unáhlenému postupu. „A proto nebudu říkat, že bychom to měli dělat,“ řekl. Dodal nicméně, že ho vzestup popularity AfD trápí jako občana, kancléře i poslance Spolkového sněmu.
Vlivná politička liberálních svobodných demokratů (FDP) a europoslankyně Marie-Agnes Stracková-Zimmermannová, která do loňska předsedala v parlamentu obrannému výboru, rozhodnutí kontrarozvědky uvítala. „AfD není žádnou protestní stranou, ale pravicově extremistické hnutí, které chce zničit naše svobodné a demokratické uspořádání,“ řekla.
Spolupředsedové AfD Chrupalla a Weidelová poukázali na to, že oznámení přišlo v době, kdy vládě Scholze zbývají čtyři dny do předání moci a kdy civilní kontrarozvědka nemá šéfa. Dodali, že také dřívější rozhodnutí soudů o tom, že AfD je podezřelá z krajně pravicových aktivit, nejsou dosud pravomocná. „A přesto je AfD jako opoziční strana jen krátce před změnou vlády veřejně diskreditována a kriminalizována,“ uvedli Chrupalla a Weidelová.
Šéf bavorské organizace strany Stephan Protschka řekl deníku Bild, že rozhodnutí je směšné. „AfD je nejsilnější stranou, počet našich členů letí vzhůru. Je to další pokus o diskreditaci AfD,“ řekl. Protschka tak očividně odkázal na nedávný průzkum Forsa pro televize RTL a n-tv, ze kterého AfD vzešla jako nejsilnější strana. Překonala tak i konzervativní unii CDU/CSU nadcházejícího kancléře Friedricha Merze.
AfD poprvé nejsilnější německou stranou, ukázal průzkum. Přeskočila konzervativce |
Někdejší šéf tajné služby Thomas Haldenwang loni v říjnu na veřejném slyšení v parlamentu oznámil, že kontrarozvědka nové hodnocení AfD předloží do konce roku. Kontrarozvědka ho ale představila nyní.
AfD, kterou ostatní parlamentní strany označují za populistickou až krajně pravicovou, se těší obzvláště na východě Německa značné oblibě. V Durynsku, Sasku a Sasku-Anhaltsku ji tamní zemské kontrarozvědky evidují jako stranu s prokazatelně extremistickými snahami, v dalších několika regionech ji pak z krajně pravicových aktivit podezřívají.
Kvůli kontroverzním postojům k německé nacistické minulosti a ostře vyhraněným názorům na migraci, muslimy či menšiny chce část spolkových poslanců, aby ústavní soud stranu AfD zakázal. K podobnému kroku, který má ale podle médií jen malou šanci na úspěch, vyzývají i různé aktivistické organizace.
Zatímco Scholz nedoporučuje uspěchat možný proces k zakázání AfD, někdejší konzervativní vládní zmocněnec pro východ Německa Marco Wanderwitz naopak vyzval k co nejrychlejšímu postupu. Deníku Rheinische Post řekl, že spolková vláda, Spolkový sněm a Spolková rada zastupující německé regiony musí nyní zahájit u ústavního soudu příslušný proces vedoucí k zákazu.
