Zdůraznil přitom, že uprchlická krize není jen záležitostí Německa, ale že její dopady mohou pocítit všechny země Evropské unie.
„V září a v říjnu přicházelo do Německa až 10 000 lidí denně, ve srovnání s tím se v zimě počty výrazně snížily. V lednu přicházelo průměrně 2000 lidí denně, ale při přepočtu na celý rok je to stále příliš mnoho. Musíme proto za každou cenu zabránit tomu, aby se počet přicházejících na jaře znovu masivně zvýšil,“ řekl ministr.
Podle de Maiziéra bude třeba celá paleta opatření, aby se podařilo počty přistěhovalců omezit. Podle něj je třeba podporovat Jordánsko a Libanon, aby se zlepšila situace v tamních uprchlických táborech a lidé se nevydávali na cestu do Evropy.
Ministr také považuje za nutné důsledněji vracet odmítnuté žadatele o azyl do zemí původu a vyzval k posílení spolupráce s Tureckem, přes jehož území nyní většina běženců do EU přichází. „Turecko může v každém případě kontrolovat svou hranici lépe než nyní,“ řekl.
Naše obavy problémy spíš zvětšují
Ministr také zdůraznil, že uprchlická krize je záležitostí všech zemí Unie. „Je chyba, pokud někteří partneři věří, že se tomu mohou vyhnout. Nejpozději ve chvíli, kdy se schengenský systém znovu dostane pod tlak nebo bude trvale zpochybněn, si uvědomí, že uprchlická krize je víc než jen německý problém. Protože pak škody ponesou všichni v Evropě,“ varoval.
De Maiziére také podotkl, že cítí, jak Němci ztrácejí optimismus, což ale není jen důsledkem migrační krize. „Možné nesrovnalosti při přidělení pořadatelství fotbalového mistrovství světa v roce 2006, skandál Volkswagenu, potíže při stavbě berlínského letiště, neúspěšná kandidatura Hamburku na pořádání olympiády, vysoký počet uprchlíků, terorismus a stále existující obava o euro - to všechno zasáhlo sebevědomí mnoha Němců. A to, že mají obavy, problémy spíš zvětšuje, než aby je to zmenšovalo,“ řekl ministr.
Podle něj Německo poprvé pocítilo i odvrácenou stránku globalizace, z níž dosud těžilo. „Už celé generace říkají rodiče svým dětem, že tvrdě pracují, aby se měly lépe než oni. Nyní lidé mají pocit, že tato věta už neplatí. Pokud budeme tvrdě pracovat, bude se našim dětem a vnoučatům v nejlepším případě dařit stejně jako nám,“ řekl de Maiziére. Podle něj proto roste v zemi nechuť k jakýmkoli změnám. Zdůraznil však, že Německo se nemůže před proměnou světa schovat a bude se s ní muset vypořádat.
Kdo se nebude chtít integrovat, tomu zkrátíme dávky
Německá ministryně práce a sociálních věcí Andrea Nahlesová navrhuje, aby stát uprchlíkům, kteří nebudou ochotni se začlenit do německé společnosti, krátil sociální dávky. „Kdo k nám přijde, hledá u nás ochranu a chce začít nový život, musí dodržovat naše pravidla a hodnoty,“ uvedla sociálnědemokratická politička v listu Frankfurter Allgemeiner Zeitung.
„Kdo dá najevo, že se nechce integrovat, tomu zkrátíme sociální dávky,“ dodala ministryně s tím, že by ráda navázala vyplácení dávek i na navštěvování jazykových kurzu a „dodržování základních pravidel našeho soužití“. Nehledě na etnický původ musí v Německu každý, kdo žádá o pomoc, podle Nahlesové „vynaložit vše, co může, svou pracovní sílu i svůj vlastní majetek“. To se týká prý právě i uprchlíků.
Uprchlická krizeEUROPOL: V Evropě zmizely tisíce dětí ČEŠKA: Švédsko bylo rájem, teď se bojím do metra MERKELOVÁ: Azylanti by se po válce měli vrátit domů NĚMECKO: Běžence z Maghrebu budeme vracet EXPERT: Plot na severu Řecka Evropě uleví CENNOSTI: Dánsko migrantům zabaví majetek SEEHOFER: Krize může přinést konec kancléřky SENÁTOR: Islám učí kdejaký hospodský skaut |
Podle nové studie Ústavu německého hospodářství v Kolíně nad Rýnem přijde ubytování, stravování a integrační a jazykové kurzy pro uprchlíky Německo v letech 2016 a 2017 na zhruba 50 miliard eur (1,35 bilionu Kč). Prognóza počítá s tím, že se dokonce příštího roku počet migrantů v Německu zvýší na celkových 2,2 milionu.
Německo v minulém roce přijalo na své území více než milion migrantů. Velká část z nich jsou uprchlíci ze Sýrie. Do Evropy se dostali především po takzvané balkánské stezce vedoucí z Turecka přes Egejské moře do Řecka a přes balkánské země dál do Rakouska a Německa.
Příliv uprchlíků nekončí, v Řecku funguje jen jeden hotspot
Příliv uprchlíků z Turecka do Řecka je stále poměrně vysoký. Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky uvedl, že do 30. ledna jich letos navzdory nepříznivému zimnímu počasí dorazilo téměř 58 600. To je více než v červenci 2015, kdy běženci začali do Evropy masově přicházet.
Řecko pod tlakem EU slíbilo, že do konce února dobuduje pět registračních center pro uprchlíky, kteří se mají tak dostat do celoevropské databáze. Pokud mají právo na udělení azylu, měli by být přerozděleni do zemí EU. Běženci ale raději sami pokračují v cestě po takzvané balkánské trase - cílem drtivé většiny z nich je Německo.
Funkční je zatím jediné středisko na ostrově Lesbos, kam směřuje hlavní proud utečenců. Další se zprovozňují na ostrovech Chios, Samos, Leros a Kos. Na Lesbu působí už měsíc v rámci operace agentury pro ochranu vnějších hranic Evropské unie Frontex také devět českých policistů. Na Kos jich v neděli odletělo 11.
Atény také budují z bývalých vojenských kasáren dva záchytné tábory v kontinentálním Řecku, které mají mít ale kapacitu jen kolem 4000 lidí, což odpovídá přibližnému množství osob, které překonávají řecko-tureckou námořní hranici za pouhé dva dny.
Země EU jsou množstvím uprchlíků stále více znepokojeny a hrozí Řecku, že ho odstřihnou od schengenského prostoru, pokud i Atény přílivu běženců nezamezí. Evropa doufá, že pojistkou budou registrační hotspoty, na nichž by se ukázalo, že velké množství přicházejících lidí jsou ekonomičtí imigranti, kteří mohou být vyhoštěni. Ale podle agentury AFP z údajů UNHCR vyplývá, že těch je mizivá menšina: lidí prchajících zejména ze Sýrie, Iráku a Afghánistánu před válkou a perzekucí je v průměru 84 procent.
Obavy vyjádřila v lednu v Kolíně nahá aktivistka. Protestovala proti sexuálním útokům:
9. ledna 2016 |
