Vědci je uložili do chladu pro případ, že vyhynou. Díky vzorkům z Hradištka je jednou budou moci naklonovat. Proto se podobným zařízením ve světě přezdívá Archa Noemova. A ta česká je v Evropě jedna z mála svého druhu.
Přeštické prase, český strakatý skot, starokladrubský kůň či česká slepice zlatě kropenatá - to jsou zvířata, která tu byla doma a teď pomalu mizejí ze světa. Nahradili je kříženci, výnosnější plemena z dovozu či vyšlechtěné chovy. Ale může přijít čas, kdy nám budou chybět.
Uchovat genofond všech živých tvorů i rostlin - na této potřebě se shodly všechny země světa. Centrální genobanka původních českých plemen skotu, drůbeže, ryb i dalších živočichů včera zahájila svou činnost jako jedna z mála svého druhu v Evropě.
Možná, že časem poslouží i pro některé sousední státy, které podobné zařízení nemají.
Genetická banka zachrání cenné či ohrožené druhy
Chovat alespoň pár kusů cenných či ohrožených populací hospodářských zvířat - jako je skot česká červinka, šumavská ovce, česká husa či původní včela kraňská - je jedna cesta, jak zachránit mizející druhy. Děje se s větším či menším úspěchem na půdě výzkumných ústavů či za pomoci dotací u chovatelů.
Zmrazit spermie, embrya či alespoň tělní buňky, části tkání nebo DNA v genetické bance je cesta druhá. Ta umožňuje zachovat unikátní genetickou informaci i po zániku jejího nositele neomezeně dlouho - a v budoucnu, v případě potřeby, opět oživit.
Rozmrazené spermie lze použít k oplodnění, rozmrazená embrya vložit do dělohy náhradní matky, z rozmrazených buněk naklonovat kopie původních majitelů. Právě tento způsob představili v Hradištku odborníci z Výzkumného ústavu živočišné výroby.
"Biotechnologická revoluce a molekulární genetika nám otevřela zcela nové postupy konzervace zvířat," připomněla ředitelka ústavu Věra Skřivanová. Genetik Josef Fulka podotkl: "Žádný genetický materiál není ztracen. Jednou naklonujeme i vyhynulého mamuta."
Prozatím představil novou převratnou metodu uchovávání DNA, kterou nedávno publikoval spolu s italskými vědci: podařilo se jim naklonovat embrya z buněk ovcí, které předtím vysušili za mrazu a pak uchovávali tři roky při pokojové teplotě. Japonští vědci zase před časem dokázali, že myším buňkám stačí k přežití "obyčejný" mráz -minus 18 stupňů Celsia.
To je však budoucnost. U drůbeže, králíků a dalších zvířat se zatím nedaří ani "klasické postupy" - uložení v tekutém dusíku za velkého mrazu.
Ve Vodňanech mají v mrazu kapry či sumce
Národní program genetických zdrojů zvířat běží čtyři roky, zatím se podařilo nashromáždit sperma či embrya dvou plemen skotu, ovcí, koz, přeštického prasete a čtyř plemen koní. Ve Vodňanech uchovávají v mrazu sedm původních plemen kaprů, tři plemena sumců, šumavskou populaci pstruha, a dokonce vyhynulou vyzu velkou. Zamrazené spermie ostatně pomohly obnovit populace ryb ztracené po povodních v roce 2002.
"Jako první chceme uchovat 18 plemen, velký zájem o genobanku jeví i zoologické zahrady a zoologové, kterým se dostávají do rukou ilegálně dovážení chránění živočichové z ciziny," dodává Věra Mátlová z ústavu. Ukazuje fotografii Lindy, šestnáctileté červinky, které před utracením odebrali genetický materiál. "I Linda čeká tady v mrazáku na svůj návrat."
