Americká soudkyně Amy Coney Barrettová na archivním snímku

Americká soudkyně Amy Coney Barrettová na archivním snímku | foto: AP

Jako Příběh služebnice? Na Nejvyšší soud USA chce i ortodoxní křesťanka

  • 253
Americký prezident Donald Trump v sobotu oznámí, koho nominuje na post soudce Nejvyššího soudu USA. Nástupkyní zesnulé liberálky Ruth Bader Ginsburgové se může stát soudkyně Amy Coney Barrettová. Ortodoxní křesťanka má přitom kořeny v hnutí, jehož zásady připomínají život v díle Příběh služebnice. Lidskoprávní organizace se proto obávají o budoucnost potratů.

Soudci amerického Nejvyššího soudu mají doživotní mandát, nástupce zesnulé Ginsburgové tak bude mít po mnoho dalších let velký vliv na podobu Spojených států. A protože Trump už dal najevo, že po liberálce přezdívané zkratkou RBG přijde do této instituce znovu žena, možnosti se zúžily. 

Zemřela americká soudkyně Ginsburgová, bojovnice za práva žen a ikona liberálů

Favoritkou je osmačtyřicetiletá Amy Coney Barrettová, již portál Politico vykresluje jako skvělou učitelku, oddanou soudkyni a matku sedmi dětí. 

Ale také jako zástupkyni nové generace konzervativních soudců, jejichž cílem je zvrátit rozhodnutí z roku 1973, kterým Nejvyšší soud zlegalizoval potraty v celé zemi. Totéž sliboval Trump svým voličům v kampani před získáním svého prvního mandátu. 

Už tehdy říkal, že vybere takové soudce, aby ke změně zákona došlo „automaticky“ a pro Američany kontroverzní otázka interrupcí se vrátila pod kompetence jednotlivých států. Po Brettu Kavanaughovi, který se na Nejvyšší soud dostal před dvěma lety, nyní může nastoupit i Barrettová.

Právě v souvislosti s ní se v posledních dnech znovu začalo mluvit o ortodoxní křesťanské paracírkvi People of Praise (Lidé chvály), byť sama soudkyně oficiálně nepotvrdila, že je stále její členkou. Organizace se na svém webu představuje jako „charismatická křesťanská komunita“ otevřená pro římské katolíky, luterány, metodisty, presbyteriány i členy letničního hnutí. 

V současnosti má skupina asi 1 700 členů napříč Spojenými státy, Kanadou i Karibikem. A jak podle agentury Reuters popsala jejich bývalá souputnice Coral Anika Theillová, život je v ultrakonzervativní komunitě velmi striktně veden. Ženy musejí ve všem poslouchat své manžely, svobodné myšlení je „ponižováno, vyšetřováno, zostuzováno a odmítáno“.

Každý člen má navíc svého osobního poradce stejného pohlaví, který má ohromný vliv na kroky svého svěřence. Magazín Newsweek s odkazem na bývalé „lidi chvály“ píše, že poradci mluví třeba do toho, jakého partnera si dotyčný vybere, kde bydlí či jak vychovává své děti. 

Každý špehuje každého a udání může přijít kdykoliv. Důvodem k vyhození ze skupiny se údajně mohou stát nepřístojné řeči o vlastní sexualitě, pití alkoholu nebo randění s ostatními členy komunity. A samozřejmě homosexualita, která se neslučuje s hodnotami ortodoxních křesťanů. Sex je povolený jen v manželství a svazek tvoří vždy muž a žena. 

Bývalá členka Theillová spolek nazývá sektou a loni o svém zážitku napsala text s titulkem „Žila jsem Příběh služebnice“, čímž odkazuje na podobnosti života v tomto hnutí se slavným stejnojmenným dílem. A proti nominování Barrettové hlasitě protestuje.

People of Praise raději vypustili oblíbené slovo

Dystopický román Příběh služebnice z pera spisovatelky Margaret Atwoodové se odehrává na místě, kde kdysi byly Spojené státy. Po převratu je nahradí klerofašistická republika Gileád, v níž jsou ženy zcela podřízené mužům a bez jejich svolení už nesmí ani číst.

Trump chce do nejvyššího soudu opět ženu. Mám je radši než muže, prohlásil

Jediné, co mohou dělat, je rodit děti a starat se o rodinu. Za provedení potratu se uděluje trest smrti. Svět se totiž nachází ve stavu ekologické katastrofy a narození dítěte se rovná zázraku. Plodných je už jen velmi málo žen (a mužů, ovšem o tom je zakázáno byť jen uvažovat). 

Z žen, které ještě mají šanci povít potomky, se v nové totalitě stávají otrokyně vlastněné svými pány. Ti je za účelem početí povinně a pravidelně znásilňují mezi stehny svých řádných manželek, které si pak narozené dítě nechávají.

Na motivy úspěšné knihy vznikl film a posléze i populární seriál, jehož ztvárnění služebnic v červených hábitech se dodnes používá jako symbol útlaku žen. Masová obliba série přiměla také hnutí People of Praise k jedné úpravě. Dlouhodobě užívaný termín pro ženské členky – „služebnice“ – skupina raději přestala používat, byť při podání vysvětlení seriál přímo nejmenovala.

Výpovědi svých bývalých členů a nálepky „sekta“ či „kult“ však organizace razantně odmítá s tím, že lidé jsou v ní dobrovolně, ženy mají rovnocenné postavení s muži a každý člen se rozhoduje sám za sebe. 

Stejně tak soudkyně Barrettová říká, že její víra neovlivňuje a nebude ovlivňovat její práci. Lidskoprávní organizace už se však obávají, jak se v budoucnu vyvinou podmínky pro provádění potratů v USA.

Trump: Když máte většinu, můžete všechno

Dosavadní soudkyně Nejvyššího soudu Ruth Bader Ginsburgová zemřela minulý pátek v sedmaosmdesáti letech. Ve funkci byla přes sedmadvacet let. Teprve druhá žena, která získala post na nejvyšší soudní instanci Spojených států, se zapsala coby bojovnice za práva žen a svobodu. 

Už od její smrti volá tábor demokratů po tom, aby se nástupce vybral po listopadových prezidentských volbách. Podle řady amerických médií už však demokraté ztratili v podstatě veškerou naději, že by se to mohlo podařit. K rychlému jmenování se totiž přiklonil i senátor Mitt Romney, který jako jediný republikán hlasoval pro Trumpovo sesazení z funkce v procesu ústavní žaloby. 

Demokraté vybrali po smrti soudkyně rekordní částku, Biden má víc než Trump

Současný americký prezident jmenoval za své působení v Bílém domě do Nejvyššího soudu dva své kandidáty, čímž v tribunálu převládli konzervativně zaměření soudci. A jestliže stihne jmenovat další členku, budou mít konzervativci převahu vůči liberálům šest ku třem.

Demokraté poukazují na to, že republikáni před čtyřmi lety bránili hlasování o náhradníkovi po zesnulém soudci Antoninu Scaliovi s tím, že tak důležité rozhodnutí by se nemělo řešit ke konci prezidentského mandátu. Scalia zemřel asi deset měsíců před volbami, zatímco teď do voleb zbývá necelý měsíc a půl.

Ačkoliv se někteří republikánští politici snaží svůj postup vysvětlovat odlišnostmi mezi situací tehdy a nyní, Trump se netají tím, že se jedná především o mocenskou záležitost. „Prezident Barack Obama neměl většinu v Senátu. Když tam máte většinu – když máte ty hlasy – můžete si svým způsobem dělat, co chcete,“ řekl v pondělí v televizi Fox News.

Pokud Trump s republikány prosadí svou, Spojené státy tím navíc nesplní údajné poslední přání liberálky RBG, která chtěla, aby její následovník přišel právě až po volbách. Prezident svou nominaci oznámí v sobotu, píše CNN s tím, že to téměř určitě bude nadějná soudkyně Barrettová.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video