Hladomory sužují lidstvo od nepaměti, jen v minulém století během nich pomřelo odhadem 70 milionů lidí. Přesná čísla neexistují, ve většině případů se jedná o odhady. Informace se navíc často liší. Přispěl k tomu i fakt, že se většinou jednalo o totalitní režimy, jež katastrofy podceňovaly či tutlaly.
Nejinak je tomu u vůbec nejhoršího hladomoru 20. století. V letech 1958 až 1961 zemřely v Číně desítky milionů obyvatel, hovoří se o deseti až třiceti milionech obětí. Jejich smrt má na svědomí Mao Ce-tung a jeho politika Velkého skoku.
HladomorHladomor je oficiálně definován jako situace, kdy dva dospělí nebo čtyři děti z deseti tisíc lidí umírají každý den kvůli nedostatku jídla. A navíc, když třicet procent dětí trpí podvýživou. |
Spočívala v radikálních ekonomických a sociálních reformách, kterými chtěl "Velký kormidelník" zmodernizovat zemědělství, zvýšit produkci obilí a přivést Čínu mezi světové mocnosti. Rolníci místo práce na polích tavili železnou rudu v podomácku postavených pecích. Katastrofu dokonala série přírodních katastrof a nepřízeň počasí.
To však nebyl jediný obrovský hladomor, který ve 20. století zredukoval čínské obyvatelstvo. Tři až šest milionů lidí umřelo kolem roku 1928, kdy katastrofu způsobilo sucho a zhoršily ji vysoké daně a místní válečníci. O rok později zemřely nejméně dva miliony lidí v provincii Chu-nan.
Na pět milionů Číňanů pak zabil hlad v roce 1943 v provincii Che-nan. Hladomor způsobila opět kombinace několika faktorů. Kromě sucha a japonské invaze také rekvírování úrody rolníkům, aby se nakrmila armáda.
Hladová Stalinova éra
Obrovské hladomory decimovaly v minulém století i Sovětský svaz. První z nich postihl zemi v letech 1921 až 1922. Rozpoutalo ho dlouhé sucho a špatná úroda obilí. Tehdejší komunistický vůdce Vladimir Iljič Lenin zareagoval příliš pozdě a situace se ještě zhoršila. Nepřežilo odhadem až deset milionů lidí.
Hlad a smrt se tehdy nevyhnuly ani jinak úrodné Ukrajině, kterou o deset let později čekala ještě horší humanitární katastrofa. V letech 1932 až 1934 postihl SSSR krutý hladomor, který nepřežilo odhadem sedm až osm milionů obyvatel, převážně z Ukrajiny či Severního Kavkazu.
Hladomory 20. století    |
"Holodomor" v třicátých letech zavinil jednoznačně režim v čele s Josifem Stalinem, který toužil po masové industrializaci. Aby mohl v době hospodářské krize vyrovnat klesající tržby z prodeje obilí, na Ukrajině urychlil kolektivizaci, konfiskoval úrodu, a zadělal tak na hladomor.
Dle odhadů tehdy denně umíralo až 25 tisíc lidí, vymíraly celé vesnice. Mezi zoufalým obyvatelstvem se prý rozšířil i kanibalismus. Někteří historici také tvrdí, že vláda vyvolala hladomor záměrně, aby zadusila ukrajinské touhy po nezávislosti.
Tehdejší události vyvolávají dodnes napětí ve vztazích Ukrajiny a Ruska. Bývalý prezident Viktor Juščenko trval na tom, že hladomor vyvolaný stalinským režimem byl vlastně genocidou. Moskva něco takového odmítá. Ukrajinský soud i tak loni v lednu uznal Stalina a jeho věrné vinnými z genocidy.
Třetí a poslední velký hladomor pak postihl Sovětský svaz těsně po válce, v letech 1946 až 1947, kdy zemřelo na následky sucha a kolektivizace na dva miliony lidí.
Za bengálský hladomor může Churchill, tvrdí spisovatel
Kromě Číny a Ruska zažily v posledním století děsivé hladomory například Severní Korea, Indie, Kambodža nebo Etiopie. V Indii, konkrétně v Bengálsku, zemřely v roce 1943 dva až tři miliony lidí. Tehdy se neurodilo, nicméně britská správa indickým jídlem přednostně zásobovala vojáky bojující ve druhé světové válce.
Novodobé hladomoryČína - 1958 až 1961, 30 milionů obětí Počty obětí jsou pouze odhady a čísla se v různých zdrojích liší Zdroj: Reuters |
Spisovatel Madhušrí Mukerdží ve své knize Churchillova tajná válka vinu za hladomor v Bengálsku přičítá do velké míry právě britskému ministerskému předsedovi Winstonu Churchillovi, jenž nařídil potraviny z Indie převážet do Evropy.
Hladomor v Kambodži pro změnu zapříčinilo válčení na vlastním území. Po občanské válce v 70. letech minulého století se k moci dostali Rudí Khmerové v čele s Pol Potem a ke konci desetiletí začali Kambodžané umírat ve velkém. Pomoci se dočkali až po vietnamské invazi v roce 1979, která khmerskou vládu ukončila. Počet obětí krutovlády se odhaduje na 1,5 až 2 miliony lidí.
V KLDR vypukl hladomor poměrně nedávno, po obřích záplavách ve druhé polovině 90. let. Zemřelo mezi 2,8 až 3,5 milionu lidí. I tam se do velké míry podílela na katastrofě politika komunistického režimu. A nutno podotknout, že Severní Korea dosud není potravinově soběstačná a závisí na zahraniční pomoci, i v 21. století se občas ocitá blízko dalšího hladomoru.
Etiopie zažila hned několik hladomorů, nejhorší byl ten v polovině 80. let za vlády diktátora Mengistu Haile Mariama, kdy na následky sucha zemřelo na milion lidí. Osud nebohých obyvatel tehdy vyvolal ve světě velkou vlnu solidarity. Angažoval se i Bob Geldof s projektem Live Aid.
Desetitisíce nebo statisíce lidí umíraly hlady ve 20. století ovšem i v dalších zemích. Třeba Súdán zažil několik hladomorů, přičemž v roce 1998 ho nepřežilo 70 tisíc lidí. Hladomor už sužoval i Somálsko, na začátku 90. let způsobilo katastrofu sucho a občanská válka. Nepřežilo 300 tisíc lidí.
