Slovensko má sice už léta profesionální armádu, branná povinnost ale nezanikla a v případě válečného konfliktu by stát mohl povolat muže do zbraně. Tomu se mohou Slováci vyhnout, pokud úřadům předem zašlou oznámení, že mimořádná služba je v rozporu s jejich svědomím nebo náboženským vyznáním.
V takovém případě by za války tito občané například pomáhali při poskytování zdravotní péče nebo civilní ochraně obyvatelstva.
K odepření takzvané mimořádné služby vyzývali aktivisté na sociálních sítích. Opírali se také o dřívější prohlášení slovenského premiéra Roberta Fica, že v souvislosti se situací na Ukrajině hrozí vypuknutí konfliktu velkých rozměrů.
Kvůli konfliktu na Ukrajině se šíří panika
„V posledních týdnech jsme dostali stovky prohlášení. Kvůli událostem na Ukrajině se začala šířit panika, že budou muset narukovat i naši muži. Začali nám hromadně posílat prohlášení, že jim jejich svědomí brání bojovat. Ozval se nám dokonce 72letý muž, na kterého se už branná povinnost nevztahuje,“ popsal listu Pravda Ján Sloboda z oddělení obrany státu na Okresním úřadě v Banské Bystrici.
Zmiňované prohlášení o odepření mimořádné služby mohou Slováci zaslat úřadům v roce, kdy jim vznikla branná povinnost, a později pouze v lednu každého roku. Oznámení lze podat jen v době míru, kdy nehrozí například vyhlášení války. Své rozhodnutí mohou slovenští muži později odvolat. Pokud by se ale v budoucnu chtěli mimořádné službě znovu vyhnout, úřady jim to už neumožní.
Slovenské ministerstvo obrany odmítlo dělat předčasné závěry. Nechtělo komentovat možné ohrožení státu ani případnou změnu zákona, přestože se mimořádné službě v armádě hodlají vyhnout tisíce mužů. V letech 2006 až 2014 přitom takových případů bylo jen 53.
Představitelům Ruska, Ukrajiny, Německa a Francie se ve čtvrtek po maratonu jednání podařilo dospět k dohodě o zastavení bojů mezi vládními silami a proruskými separatisty. Příměří by mělo mělo platit od noci ze soboty na neděli (více o příměří zde).
