Máme jednu společnou hrozbu, a tou je Rusko. A je velmi důležité udržovat vzájemné porozumění, podporu a postupovat shodně. Naše země potřebují jen silné vztahy. Dohodli jsme se, že budeme v dialogu pokračovat,“ napsal Zelenskyj na sociální síti.
Krize ve vztazích mezi Varšavou a Kyjevem vypukla poté, co Nawrocki v červnu odebral Zelenskému nejvyšší polské vyznamenání v reakci na pojmenování jednotky ukrajinských speciálních sil po Hrdinech Ukrajinské povstalecké armády (UPA). V Polsku to vyvolalo pobouření, neboť nacionalisté z UPA se za druhé světové války podíleli na masakrech Poláků. Ukrajinci, kteří se pátým rokem brání ruské vojenské invazi, nyní vnímají příslušníky UPA hlavně jako bojovníky za svobodu a nezávislost své vlasti.
Spor o ocenění mezi Polskem a Ukrajinou těší Putina, míní Tusk. Zelenskyj řád odeslal poštou |
„Ve vztazích mezi sousedy je nezbytné udržovat dialog a výměnu informací. To, co se určitě nezmění, je to, že jak pro Ukrajinu, tak pro Polsko zůstává Rusko hlavní hrozbou,“ řekl i Nawrocki novinářům podle televize TVN 24. „Nepodařilo se nám na tomto setkání vyřešit historické spory, ale ani jsme nedoufali, že se nám podaří všechny problémy vyřešit,“ pokračoval.
Polský prezident podle stanice zdůraznil, že o zločinech UPA a o způsobeném utrpení nelze vyjednávat, Polsko ani není připraveno veřejně akceptovat symboly UPA, zatímco Kyjev tento problém vnímá z ukrajinského hlediska. Avšak podle Nawrockého může jít o překážku na cestě Ukrajiny do Evropské unie.
Samotná schůzka byla podle polského prezidenta konstruktivní. Obě strany nejen potvrdily svá dosavadní stanoviska ohledně UPA, ale diskutovaly také o tom, jak by měla vypadat další spolupráce. Nawrocki podle TVN neodpověděl na dotaz ohledně stanoviska Zelenského, jen poradil tuto otázku položit ukrajinskému prezidentovi.
Macinka je proti nápadu SPD vzít Zelenskému řád, Zemanovi se to zamlouvá |
Nawrocki se krátce setkal se Zelenským už v úterý na summitu, ale ve zdvořilostním rozhovoru se nedotkli sporných historických témat, uvedl dříve polský prezident.
Polsko patří od počátku ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022 k největším podporovatelům Kyjeva. Vzájemné vztahy nicméně zatěžují některé historické události, zejména takzvaný volyňský masakr z let 1943 až 1944, kdy ukrajinští nacionalisté podle odhadů historiků povraždili 50 000 až 100 000 Poláků včetně žen a dětí. Oběťmi se na Volyni na západě Ukrajiny v menší míře stali i místní Rusové, Židé, Arméni a Češi. Ukrajinští historici naopak připomínají masakry civilistů při odvetných akcích polské Zemské armády proti ukrajinským vesnicím, při kterých bylo podle odhadů zabito až 20 000 Ukrajinců.
