Zvířata pokácejí stromy, kterými zatarasí vodní tok. Nádrže, které tak vzniknou, mohou znehodnotit pole. Dostanou-li se bobři do měst, nenechají bez povšimnutí ani stromy v parcích.
Podle veterinářů žije v Česku 100 až 200 bobrů. Dostávají se k nám z Rakouska a Německa. Nejvíce je jich podle mluvčího Státní veterinární správy Josefa Dubna podél řeky Moravy v Chráněné krajinné oblasti Litovelské Pomoraví, v Brně a na Břeclavsku. Jedno zvíře lidé viděli i v jihočeském Písku. Jejich počty se však v některých oblastech blíží populační explozi. Bobr je totiž přísně chráněný a v přírodě nemá přirozeného nepřítele.
Veterináři navrhují zřídit pro zvířata chovné oblasti. Chtějí je odchytávat tam, kde se přemnoží a působí škody na protipovodňových hrázích, v sadech a na polích. "Problémy vznikají i tím, že podle zákona zatím nemohou poškození zemědělci a rybáři žádat o náhradu způsobené škody," píše ve své zprávě ředitel Státní veterinární správy Josef Holejšovský.
Česká legislativa v tomto případě náhradu škody neřeší. Proto hrozí že ti, kterým bobři škodu způsobí, je začnou ve velkém vybíjet. Například v Německu, kde velké bobří kolonie škodí na polích, hradí zemědělcům ztráty jednotlivé spolkové země.
Bobr evropský byl v našich zemích vyhuben v 18. století. Lovil se nejprve pro chutné maso, posléze pro kožešinu. Cenilo se také bobří sádlo, jako univerzální lék, i bobří pohlavní žlázy. V devadesátých letech minulého století bylo několik párů do přírody vráceno.
Teď se do země šíří řekou Moravou bobr kanadský z národního parku Heimberg v Rakousku.
Bobr je tak u nás poměrně nové zvíře. "Je nutné uvažovat i o úměrné veterinární kontrole z hlediska možného šíření nemocí hlodavců – tularémie, brucelózy a jiných nebezpečných onemocnění," dodává Holejšovský s tím, že zvíře můž být náchylné i k trichinelóze a přenášet ji.
|
BOBR |
|
Rod statných hlodavců z čeledi bobrovitých. Dosahují hmotnosti 13 – 30 kg, mají plovací blány mezi prsty zadních nohou a široký plochý ocas. Žijí v Evropě, Asii (bobr evropský) a severní Americe (bobr kanadský), a to ve stálých rodinných svazcích na březích stojatých i tekoucích vod. Výši hladiny někdy upravují budováním hrází z kmenů a větví stromů. |
