"Z pohledu bezpečnosti to byla operace NATO, která způsobila v Afghánistánu mnoho utrpení, ztrát na životech a nepřinesla žádný prospěch, protože tato země není bezpečná," prohlásil Karzáí v rozhovoru pro BBC.
Spojenecké jednotky se podle něj chybně zaměřily na potírání Talibanu v afghánských vesnicích místo toho, aby udeřily na bašty radikálů na území Pákistánu. "Nejsem z toho šťastný, ale je to jen částečná bezpečnost. To není to, oč usilujeme. Chtěli jsme naprostou bezpečnost a jednoznačnou válku proti terorismu," dodal Karzáí.
Karzáí potvrdil, že jeho vláda nyní s radikálními islamisty z Talibanu aktivně vyjednává. "Jsou to Afghánci. Pokud budou chtít pracovat pro vládu na pozicích, které jmenuje prezident nebo vláda, jsou vítáni. Ovšem pokud touží po funkích, o kterých rozhoduje afghánský lid, měli by se zúčastnit voleb," prohlásil politik, který už nejméně šestkrát unikl pokusu o atentát.
"Když zabíjí civilisty, nemůžerme zůstat zticha"
Washington na Kábul tlačí, aby ještě před volbami podepsal bezpečnostní dohodu, která by měla formalizovat vztahy obou zemí po odchodu spojeneckých vojsk v příštím roce. Karzáí se ovšem do podpisu dohody příliš nehrne a požaduje například, aby americké vojáky mohly soudit afghánské tribunály, což je pro USA nepřijatelné.
Američané jsou z neplodného jednání čím dál frustrovanější a pohrozili proto, že po roce 2014 v zemi nenechají žádné vojáky. Pentagon původně počítal s tím, že v Afgánistánu zůstane až 15 000 vojáků, nyní jich tam je 66 000 (více čtete zde). "Pokud nám ta dohoda nebude vyhovovat, tak mohou odejít," zůstává klidný Karzáí.
Jeho vztahy s Američany jsou napjaté i z jiných důvodů. Barack Obama ho už před čtyřmi lety popsal jako nespolehlivého a neefektivního partnera. Karzáí v rozhovoru pro BBC tvrdí, že v očích Američanů nebyl dostatečně poslušný. "Chtěli, abychom zůstali zticha, když zabíjeli civilisty. A to nebudeme, nemůžeme," prohlásil pětapadesátiletý Karzáí.