Důvodem plánovaného prodloužení, o kterém má být formálně rozhodnuto na jaře, jsou Stoltenbergovy „výjimečné úspěchy, zejména v kontextu války na Ukrajině“. Dalšího půl roku bez změny ve vedení by také zajistilo „stabilitu v náročné době“.
S odkazem na vysoce postavené diplomaty to v neděli uvedl německý list Welt am Sonntag.
Stoltenberg již dříve uvedl, že nemá v úmyslu se ucházet o další mandát. Tuto pozici v sobotu podle agentury DPA potvrdila i jeho mluvčí.
Welt am Sonntag připomíná i výhody, které by prodloužení mandátu přineslo Stoltenbergovi. Dalo by mu to příležitost předsedat výročnímu summitu NATO k 75. výročí aliance, který se má konat ve Washingtonu v dubnu 2024.
Muž mnoha funkcí. Stoltenberg se přesune do čela norské centrální banky |
Zkušený ekonom a dlouholetý norský premiér Stoltenberg by se podle médií mohl ucházet o post prezidenta Světové banky. Jejímu dosavadnímu šéfovi Davidu Malpassovi končí funkční období v dubnu příštího roku, připomíná list.
Mezi možnými zájemci o funkci generálního tajemníka NATO jsou španělský premiér Pedro Sánchez nebo nizozemský premiér Mark Rutte, jejichž země čekají volby v letech 2023 a 2024.
Sánchez má údajně dobré vztahy s americkým prezidentem Joem Bidenem, Rutteho zase podporuje francouzský prezident Emmanuel Macron. Welt jmenuje jako horkého kandidáta i britského ministra obrany Bena Wallace.
Chce to čerstvou krev, míní Pavel
O budoucnosti vedení NATO se v rozhovoru pro Blesk.cz vyjádřil i zvolený prezident Petr Pavel. Podle něj by bylo dobré, kdyby do funkce znovu nenastupoval.
„Jens Stoltenberg už byl ve funkci prodloužen několikrát a ukázal, že je člověkem na správném místě, protože Alianci prováděl složitým obdobím a velice úspěšně. Na druhou stranu je důležité, aby v takto významných funkcích docházelo k rotaci a po tak dlouhé době by si i on zasloužil odpočinek a NATO někoho jiného s novou perspektivou,“ uvedl Pavel.
