O azylových žádostech Stoltenberg bez upřesnění podle agentury Reuters řekl, že jsou záležitostí úřadů daného státu. Prohlásil rovněž, že během nedělní návštěvy Istanbulu chce jednat i o dodržování lidských práv.
Ve středu agentura DPA napsala, že několik tureckých vojáků ze základny NATO v Ramsteinu v Německu podalo i s rodinami žádost o azyl. Jejich přesný počet, ani motiv jejich žádosti úřady nesdělily, podle stanice SWR měli být vojáci zanedlouho převeleni do vlasti.
Turecká vláda v červenci zmařila pokus o vojenský převrat, který měl odstavit od moci prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana. Podle vlády jej zosnoval islámský duchovní Fetullah Gülen, který žije už od roku 1999 v americkém exilu a od puče se distancoval (více se dočtete zde).
Vláda puč využila ke spuštění rozsáhlých čistek, které se dotkly vedle policistů, soudců, státních zástupců a učitelů hlavně vojáků. Policie zasáhla i v redakcích zbývajících nezávislých médií v zemi a zatkla šéfredaktora deníku Cumhuriyet. Zhruba 32 tisíc lidí nich skončilo ve vazbě, více než 100 tisíc dalších skončilo bez práce.
Německo je ráj pro teroristy, prohlásil Erdogan
Azylová žádost vojáků z Ramsteinu následovala poté, co v Německu na konci října požádalo o mezinárodní ochranu 32 tureckých diplomatů s rodinami.
Turecký prezident na začátku listopadu prohlásil, že Německo kryje Gülenovy stoupence. Erdogan zemi označil za „ráj pro teroristy“ a zmínil i podporu, kterou Berlín na Blízkém východě poskytuje Kurdům.
Německá vláda jeho výroky ostře krizitovala, byť si podle ministra zahraničí přeje těsné a kinstruktivní vztahy s Tureckem. „To nás ale nesmí vést k tomu, že si budeme brát servítky, když jde o ohrožení svobody tisku a svobody projevu. To jsme dosud nedělali a dnes to dělat také nebudeme,“ uvedl.
