Zelenskyj v rozhovoru se stanicí Sky News uvedl, že Rusko nezaútočí na NATO v průběhu příštích několika měsíců, protože Ukrajinci ničí jeho armádu a nemá tak čas ji cvičit na válku s NATO. „Věříme, že počátkem roku 2030 může mít Putin významně větší schopnosti,“ varuje Zelenskyj s tím, že šéf Kremlu využije jakékoliv pauzy na bojišti, které se mu dostane.
Predikce ukrajinského prezidenta jsou podobné těm, které vyslovil i generální tajemník NATO Mark Rutte, německý kancléř Friedrich Merz a několik evropských zpravodajských služeb. I oni varovali, že Rusko může na NATO zaútočit do pěti let.
Rusko vyslalo na Ukrajinu 97 dronů, útok v Sumské oblasti zabil dítě a dva dospělé |
Zinscenovaný incident
Bloomberg na základě svých modelů a rozhovorů s vysoce postavenými vládními činiteli uvádí, že Rusko by invazi na východní křídlo NATO mohlo zahájit zinscenovaným incidentem nebo hybridním útokem. Jednou z možností je železnice mezi Moskvou a Kaliningradem, hlavním městem ruské exklávy Kaliningradské oblasti, která prochází litevským hlavním městem Vilniusem bez zastávky.
Podle bývalého litevského ministra zahraničí Gabrielia Landsbergise by Moskva mohla najít výmluvu, proč ruský vlak zastavil v Litvě. Rusko by pak v případě takového scénáře mohlo vyslat vojáky na ochranu Rusů v daném vlaku, čímž by prakticky napadlo Litvu.
K dalším možným scénářům se pak řadí útok na Estonsko a Lotyšsko, nasazení námořnictva ke kontrole Baltského moře a zamezení pozemního přístupu baltských států k Polsku a Suvalskému koridoru mezi Polskem a Litvou, který je strategickým místem NATO a někdy se přezdívá jako jeho Achillova pata.
Baltské státy by se v případě napadení Ruskem pravděpodobně obrátily na článek 5 Severoatlantické smlouvy a zahájily za pomoci spojenců protiútok. Rusko by reagovalo útoky na evropské vojenské cíle a kritickou infrastrukturu.
O závazek USA vůči NATO se nemusíme bát, mírní Rutte na summitu obavy Evropy |
Bloomberg dodává, že není jasné, zda by všichni členové NATO vyslyšeli výzvy Pobaltí a přišli mu na pomoc. Evropské jaderné mocnosti by se zřejmě bály jaderné eskalace a výrazně by omezily své údery na Rusko. Americký prezident Donald Trump by pravděpodobně postupoval podobně jako v případě Ukrajiny a vyzýval by znepřátelené strany k míru.
Bez okamžité americké odpovědi by válka mohla eskalovat, varuje agentura. Konflikt by se mohl rozšířit i mimo Pobaltí.
Ztráta 1,5 bilionu dolarů světového HDP
Podle Bloombergu by byl dopad na evropskou ekonomiku značný. Jen během prvního roku války by baltské státy ztratily 43 procent svého HDP, což je srovnatelné s poklesem ekonomiky na ukrajinském území okupovaném Ruskem. Evropská unie by jako celek ztratila 1,2 procenta svého HDP, investice do obrany by pomohla zvládnout energetické náklady, dluh EU by však začal prudce růst. Spojené království ztratí 0,2 % HDP, USA 0,7 % a Čína 0,8 %.
Rusko by situaci zvládlo lépe díky výdajům do obrany a protože už existující sankce jej izolovaly od vnějšího tlaku. Ztratí jen 1 procento HDP. Globální HDP by v prvním roce války klesl o 1,3 procenta tj. o 1,5 bilionu dolarů, což přibližně odpovídá ztrátě globálního HDP (1,5 procent) během prvního roku ruské invaze na Ukrajinu.
Bloomberg zdůrazňuje, že se jedná o extrémní scénář, s kterým činitelé NATO pracují. Evropské zpravodajské služby nemají náznaky, že Rusko se opravdu chystá rozšířit válku i na území Severoatlantické aliance. Podle Bloombergu nelze vyloučit, že ruský bankovní systém nevydrží tlak a Putin přijde o moc. Jinou, málo pravděpodobnou možností, je, že Rusko získá většinu jižní Ukrajiny a napadne Moldavsko.
Evropské státy nicméně i tak nehodlají hrozbu podcenit a připravují své vojenské struktury na možný střet. Například Finsko, jednoho z posledních členů aliance, znepokojuje rozšiřování ruských vojenských základen poblíž jeho hranic a připravuje se na možnou agresi tím, že odstoupilo od Ottawské úmluvy, která zakazuje používání protipěchotních min.
