Třetí vlna náletů pokračuje. Podle svědku letadla NATO zatím zasáhla cíle nedaleko Vozdovacu a Mali Mokri Lug. Podle bruselského sídla NATO, z 18 zasažených srbských cílů byl jeden zničen, 10 jich bylo "vážně" a šest "poněkud" poškozeno a jeden "lehce" poškozen.
Zničena byla raketová základna Koračica u Bělehradu. Mezi 10 vážně zasaženými objekty jsou středisko protiletecké obrany Jakovo u Bělehradu, velitelské štáby armády a policie v Prištině a dalších kosovských městech a policejní sklad s trhavinami v Prištině. Poškozena byla také tři vojenská letiště.
Původní seznam NATO zaměřovaných cílů v JSR obsahoval 50 míst. Dopady bombardování na 32 zbylých objektů NATO dosud neupřesnilo, uvedla agentura AFP. Dodala, že aliance podrobně mapovala a fotografovala možné srbské cíle od loňského podzimu. Podle diplomatů je NATO s to pomocí satelitů, elektronického odposlechu a zpravodajství z terénu "vidět a slyšet" vše, co se děje v JSR.
Jak probíhaly nálety:
Na severovýchodě Bosny, nedaleko města Bijeljina, se zřítilo letadlo spojenců NATO. Oznámila to agentura AFP s odvoláním na místní televizní stanici TVBN.
Letadla NATO začala bombardovat předměstí jugoslávského města Bělehradujiž kolem páté hodiny. Stalo se tak půl hodiny poté, co se nad celou metropolí rozezněly sirény. Podle očitých svědků se nad jihozápadní částí města vznesl oblak dýmu. Začal tak v pořadí třetí útok spojenců NATO na Jugoslávii.
V jugoslávské metropoli Bělehradě se v 16:15 hodin rozezněly sirény vyhlašující protiletecký poplach. Informovala o tom agentura AFP. Sirény tak signalizují možný začátek třetího leteckého úderu Severoatlantické aliance na Jugoslávii. Poprvé by však šlo o nálety za bílého dne.
Ve kosovské Prištině a severosrbském Novém Sadu se v pátek kolem poledne opět rozezněly varovné sirény. Letecký poplach byl vyhlášen zhruba dvě hodiny poté, co z letecké základny ve Fairfordu v jihozápadní Anglii odstartovaly čtyři obří bombardéry B-52 k novému útoku na cíle na jugoslávském území. Také z italských základen začaly vzlétat stíhačky. Byl by to už třetí útok na na jugoslávské cíle, ale první, který se uskuteční ve dne. Dva předchozí začaly shodně kolem osmé hodiny večer.
Americký ministr obrany William Cohen v televizním vystoupení varoval Miloševičův režim, že třetí vlna bombardování může začít kdykoli, a nikoli nutně v noci, jako tomu bylo dosud.
Mluvčí britské základny Jamie Shea odmítl sdělit, kolik z osmi letounů, které jsou na základně ve Fairfordu, se zapojí do nového útoku. Stroje jsou od čtvrtka naloženy střelami s plochou dráhou letu, ale čtvrtečního nočního útoku se neúčastnily. Šest z osmi bombardérů, které mohou vystřelit rakety s dlouhým doletem, se naopak podílelo na první vlně úderů ve středu večer.
Bombardéry dosáhnou území Jugoslávské svazové republiky zhruba za tři hodiny.
Mluvčí NATO na dotaz BBC uvedl, že operace mají vynikající start. "Vytváříme si, hlavně ničením protiletecké obrany, podmínky pro rychlý a účinný zásah proti vojenským cílům v Kosovu," řekl.
Budeme pokračovat, řekl Robertson
Britský ministr obrany George Robertson v pátek prohlásil, že NATO nepoleví ve svých útocích proti srbským vojenským cílům, jestliže budou Srbové pokračovat ve svých útocích proti kosovským Albáncům.
"Miloševic provádí genocidu proti svým lidem. Takové barbarství Evropa nepoznala od dob středověku. A my jsme tu od toho, abychom to zastavili," uvedl ministr.
Podle Robertsona vojenská akce skončí, jakmile NATO "omezí" schopnost Miloševiče terorizovat vlastní lid a provádět etnické čistky v Kosovu. Podle jeho názoru je to možné i bez nasazení pozemních vojsk.
Draškovic nabídl kompromis
Jugoslávský vicepremiér Vuk Draškovic v noci v rozhovoru pro britskou televizní stanici Sky nabídl kompromis, při němž by NATO zastavilo útoky a Bělehrad by na oplátku přerušil operace proti kosovským Albáncům. Zatím však nic nesignalizuje ukončení vojenských úderů NATO, o nichž generální tajemník aliance Javier Solana ve čtvrtek prohlásil, že budou pokračovat ještě několik dní.
V pátek v 16:30 SEČ by se podle ruské agentury ITAR-TASS v New Yorku měla sejít Rada bezpečnosti OSN, aby projednala Ruskem předloženou rezoluci o jugoslávské krizi. Navržený dokument požaduje "okamžité ukončení používání síly proti Jugoslávské svazové republice a rychlé obnovení jednání".
Americký ministr obrany William Cohen vyjádřil v noci na pátek spokojenost s tím, že při dvoudenních úderech NATO proti Jugoslávii byly zasaženy vybrané cíle a že letectvo aliance neztratilo žádný letoun. Cohen v televizním vystoupení rovněž varoval Srby, že ke třetí vlně bombardování může dojít kdykoli a nikoli nutně v noci, jako tomu bylo v případě prvních dvou vln.
NATO posiluje pozice na Jadranu
Aliance na Jadran přesunula torpédoborce Gonzales, Philippean Sea a Thorn. Do oblasti se rovněž přesunula britská fregata Iron Duke, britská ponorka a francouzská letadlová loď Foch.
Během posledních útoků NATO proti cílům na území Jugoslávské svazové republiky byly odpalovány rakety s nízkou dráhou letu z lodí Gonzales a Philippean Sea.
Aliance popřela, že by ztratila letadla
Vojenský mluvčí NATO popírá zprávy jugoslávských médií, že byla sestřelena tři letadla aliance během útoku tuto noc. "Stíhačky Severoatlantické aliance se vrátily na základny v Itálii a na letadlové lodě v Jaderském moři v pořádku a všechny," řekl mluvčí. Jugoslávská státní televize tvrdila, že byl sestřelen jeden letoun NATO nad Kosovem, tři sestřelené stroje hlásila srbská tisková agentura Tanjug. Druhá vlna útoků NATO zasáhla jugoslávské vojenské objekty, ale také letiště a televizní vysílače. V Prištině byly slyšet série výbuchů.
Clinton je neústupný
Prezident USA Bill Clinton zdůraznil, že útoky budou pokračovat až do doby, než se sníží schopnost Srbska vést válku. Americký prezident Bill Clinton ve čtvrtek po setkání se zahraničněpolitickými poradci řekl, že Jugoslávii čekají další vojenské údery, pokud prezident Slobodan Miloševič nezvolí mír v Kosovu.
Clinton zdůraznil, že nestane-li se tak, budou útoky pokračovat do doby, než se podaří snížit jeho schopnost vést válku. "Naším cílem je zabránit humanitární katastrofě a rozšíření války," zopakoval Clinton cíle leteckých úderů.
NATO zaútočilo ve středu proti srbským vojenským cílům. Účelem vojenské operace je přimět Srbsko, aby přijalo politickou i vojenskou část dohody o mírovém uspořádání v Kosovu. Srbsko ji odmítá v obavě, že povede později k odtržení provincie od zbytku země.
Prezident se vyhnul přímé odpovědi na otázku, jak mohou Spojené státy z operace vycouvat, pokud se cíl nepodaří splnit. Řekl, že východisko je stejně jako v každé vojenské operaci jediné - splnění mise.
Všeobecně se očekává, že letecké údery bez nasazení pozemních sil nepřimějí Srbsko k návratu za jednací stůl. Účast pozemních sil v operaci Clinton již dříve vyloučil.
Premiér Velké Británie Tony Blair v této souvislosti odmítl myšlenku italského ministerského předsedy Massima D´Alema vrátit se okamžitě k jednacímu stolu.
"Hned od začátku jsme řekli, že je naším zájmem je vrátit se k jednacímu stolu, ale iniciativa musí vyjít ze strany Miloševiče. Ten však toto odmítá již od loňského podzimu."
Co se dělo do čtvrtečního večera:
Ruský ministr zahraničí Igor Ivanov už předtím prohlásil, že Rusko si vyhrazuje právo pomoci Jugoslávii, pokud budou útoky NATO pokračovat. Ruský ministr obrany Igor Sergejev s odvoláním na informace zpravodajských služeb tvrdí, že se NATO chystá zasáhnout i pozemními silami. "Podle aktuálních informací získaných ruským ministerstvem obrany chystá NATO přesun pozemních vojsk o síle 22.000 mužů z Makedonie na jugoslávské území," citovala Sergejeva agentura RIA. Český velvyslanec při NATO Karel Kovanda tyto informace popřel. Prohlásil, že NATO nepřipravuje zatím žádné pozemní opareace. Za nesmysl také označil zmínky o 22 tisících mužích. "Na pozemní útok by bylo třeba nejméně desetkrát tolik vojáků," řekl Českému rozhlasu z Bruselu.
V Srbsku je vyhlášen válečný pracovní režim
Srbská vláda ve čtvrtek vyhlásila válečný pracovní režim pro státní orgány, organizace a úřady, což je reakcí na pokračující letecké údery NATO proti Jugoslávii.
"Srbská vláda vyhlašuje válečný pracovní režim na dobu války pro všechny státní orgány a organizace republiky. Dekret podepsal srbský prezident Milan Milutinovic," uvedla agentura Tanjug.
Podrobná opatření mají vydat v návaznosti na tento dekret všechna ministerstva a obvodní a městské a obecní orgány.
Podle nařízení vlády budou banky a pošty z bezpečnostních důvodů uzavřeny. O jejich otevření v pozdější době rozhodnou orgány na základě konkrétní situace a podle informací velení letecké obrany země. Již dříve bylo oznámeno uzavření škol do 2.dubna.
Na základě dekretu bylo pozastaveno soudní stíhání všech osob obviněných z ilegální činnosti s tím, že muži budou v rámci mobilizace odvedeni do armády.
Federální jugoslávská vláda vyhlásila válečný stav ve středu po zahájení náletů NATO.
 Srbové při protestech v Kanadě pálí americkou vlajku |
 Demonstrace před americkým velvyslanectvím v Moskvě proti útokům NATO v Jugoslávii |
 Zničené jugoslávské letadlo po středečním náletu NATO |
