Rozšíření NATO bez rychlé dohody s Tureckem zamrzne, obává se Finsko

Rozhovory o vstupu Finska a Švédska do NATO mohly zamrznout, pokud se nepodaří dosáhnout dohody s Tureckem před začátkem summitu NATO v Madridu na konci června, obává se finská premiérka Sanna Marinová. Podle ní se Ankara rovněž musí snažit najít řešení, které by vedlo k dohodě, uvedla agentura AFP. Podle některých představitelů vládního bloku v Turecku by mohla jednání trvat i rok.

Fotogalerie1

ilustrační snímek | foto: Reuters

Ankara tvrdí, že Švédsko a Finsko podporují „teroristické skupiny“. Tak označuje Turecko některé kurdské organizace, například Stranu kurdských pracujících (PKK). Po obou zemích chce, aby také zrušily omezení na vývoz zbraní do Turecka či se jasně přihlásily k závazku potírat teroristické skupiny, které Turecko ohrožují. Mezi ně Ankara počítá například i kurdské milice na severu Sýrie.

Podle médií Turecko žádá Finsko a Švédsko o vydání desítek lidí, kteří podle Ankary spolupracují s teroristickými organizacemi. Rozšíření Severoatlantické aliance musí schválit všechny členské země a Ankara fakticky vyhrožuje svým vetem.

O tureckých kritikách a požadavcích už několik týdnů jednají diplomaté. „Pokud tyto otázky nevyřešíme před (summitem v) Madridu, tak hrozí, že na nějaký čas situace zamrzne,“ uvedla Marinová. „Samozřejmě bereme velmi vážně otázky a vedeme diskuse, ale myslím, že i Turecko by mělo navrhnout nějaká řešení,“ dodala Marinová, která poukázala na to, že Ankara původně rozšíření podporovala.

Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg při víkendové návštěvě Finska uvedl, že summit v Madridu nikdy nebyl časovým termínem pro jednání o rozšíření aliance. Mnoho členských zemích ale vyjádřilo přání, aby jednání o vstupu Švédska a Finska byla rychlá.

O rozšíření NATO bude jasno po summitu v Madridu, míní šéf Aliance Stoltenberg

Média v úterý poukázala na výroky představitelů vládního tábora v Turecku, podle kterých by jednání mohla trvat i mnoho měsíců. Předseda zahraničního výboru parlamentu Akif Çagatay Kiliç uvedl, že jednání se skandinávskými zeměmi jsou klíčovou otázkou tureckého národního zájmu.

„Jsme připraveni zastavit (vstup) i na rok, pokud to bude nutné,“ prohlásil tento politik z prezidentské Strany spravedlnosti a rozvoje (AKP). Podle něj si Turecko zaslouží „větší respekt“.

Turecko stále odmítá rozšíření NATO. Summit v Madridu ukáže jednotu aliance

Švédsko a Finsko si podaly přihlášku do NATO v polovině května. Učinily tak kvůli bezpečnostním obavám, jež vznikly po ruském útoku na Ukrajinu. Španělský premiér Pedro Sánchez uvedl, že obě země se summitu v Madridu zúčastní i přesto, že nejsou členy.

• 
  NATO vzniklo v roce 1949 jako obranný pakt, který měl skrze silnou americkou přítomnost v Evropě zastavit rozpínavost Sovětského svazu. U jeho zrodu stálo deset evropských zemí, USA a Kanada.
• 
  V roce 1952 přistoupily Řecko a Turecko, které je dodnes jedinou muslimskou zemí v Alianci.
• 
  V roce 1955 vstoupilo Západní Německo. SSSR a země východního bloku zareagovaly založením Varšavské smlouvy.
• 
  K dalšímu rozšíření došlo až o více než čtvrtstoletí později. V roce 1982 se členskou zemí stalo Španělsko, které krátce předtím završilo přechod k demokracii.
• 
  Po pádu Berlínské zdi a sjednocení Německa se stala členem i někdejší NDR. Moskva dodnes tvrdí, že USA jí v té době slíbily, že NATO se už nerozšíří „ani o píď na východ“. Takový formální slib však spojenci nikdy neučinili.
• 
  V roce 1999 vstoupily Česko, Polsko a Maďarsko. Stalo se tak osm let po rozpuštění Varšavské smlouvy.
• 
  V roce 2004 vstoupilo hned sedm zemí najednou: Slovensko, Slovinsko, Litva, Lotyšsko, Estonsko, Rumunsko a Bulharsko.
• 
  V roce 2009 se Aliance rozšířila o Chorvatsko a Albánii. Stalo se tak deset let poté, co během války v Kosovu bombardovala území někdejší Jugoslávie.
• 
  V roce 2017 přistoupila Černá Hora.
• 
  V roce 2020 vstoupila Severní Makedonie. Její přijetí dlouho blokovalo Řecko, kvůli jehož postoji se dvoumilionová země musela přejmenovat.
• 
  Po ruské invazi na Ukrajinu v únoru 2022 záměr vstoupit do NATO oznámily Finsko a Švédsko. Obě země v bezpečnostní politice dlouho zastávaly princip neutrality.
• 
  Finsko se jednatřicátým členem stalo 4. dubna 2023. Hranice NATO s Ruskem se tak prodloužila o 1 300 kilometrů. Aliance začleněním finské armády získala největší dělostřeleckou kapacitu v západní Evropě.
• 
  Vstup Švédska dlouho mařil odmítavý postoj Turecka a Maďarska. Ankara požadovala, aby Stockholm neposkytoval azyl kurdským separatistům, Viktora Orbána dráždila kritika stavu demokracie v jeho zemi. Švédská vlajka nakonec před sídlem NATO v Bruselu zavlála 11. března 2024.

< >