„Shodujeme se, že další ruská agrese vůči Ukrajině bude mít vážné následky,“ napsal generální tajemník NATO Jens Stoltenberg na Twitter po jednání, kterého se účastnili lídři Francie, Německa, Itálie, Polska, Velké Británie a zástupci Evropské unie.
Snížení napětí mezi Západem a Ruskem si vyžaduje „pevná a věrohodná“ varování i bližší dialog s Moskvou, uvedla kancelář francouzského prezidenta Emmanuela Macrona. Francouzský státník chce podle prohlášení po videokonferenci v následujících dnech jednat s ruským prezidentem Vladimirem Putinem a jejich ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským.
Iniciativa v přijetí zásadních kroků vedoucích ke snížení napětí nyní leží na Moskvě, shodli se podle mluvčího německého kancléře Olafa Scholze účastníci jednání.
„Vůdci se shodli, že pokud by se konala další ruská invaze na Ukrajinu, spojenci musí schválit rychlou odvetnou odpověď včetně bezprecedentního balíku sankcí,“ napsala v prohlášení kancelář britského premiéra Borise Johnsona.
„Chci zdůraznit jednotu Severoatlantické aliance. V tuto chvíli zde není žádný spojenec, který by prolomil solidaritu s Ukrajinou a ostatními členy NATO,“ uvedl polský prezident Andrzej Duda.
Kyjev vyhověl ruskému požadavku
Ukrajinská vláda se na pondělním mimořádném zasedání rozhodla stáhnout z parlamentu kontroverzní návrh zákon o základech státní politiky v přechodném období. Návrh obsahoval pravidla reintegrace okupovaných území, tedy Ruskem anektovaného Krymu a té části východoukrajinské oblasti Donbas, kterou od jara 2014 ovládají proruští separatisté.
Vicepremiérka Iryna Vereščuková podle listu Ukrajinska pravda tento krok formálně odůvodnila tím, že vláda chce splnit doporučení benátské komise expertů Rady Evropy, kteří se vyslovili pro změny v předloze. Deník připomněl, že tato doporučení obdržel Kyjev již loni v říjnu.
Nejtěžší hřích. Západ začíná litovat, že Ukrajině slíbil členství v NATO |
Skutečnou příčinou podle deníku byla potřeba splnit požadavek, kterým Rusko podmínilo schůzku „normandské čtyřky“ na úrovni poradců prezidentů. Ukrajinu má reprezentovat šéf prezidentské kanceláře Andrij Jermak a Rusko Dmitrij Kozak. Kyjev doufá, že se tato schůzka uskuteční do konce ledna, ale až dosud se mu nepodařilo domluvit summit v normandském formátu, dodala Ukrajinska pravda.
Stažení sporného zákona z parlamentu bylo podle agentury TASS jednou z ruských podmínek pro uskutečnění pařížské schůzky v normandském formátu. Předlohu poslala ukrajinská vláda do parlamentu loni v srpnu. Návrh počítal s vyvozením osobní odpovědnosti za počínání „během okupace“ a se zrušením zákona o amnestii pro povstalce, který i tak dosud nevstoupil v platnost. Ruský prezident Vladimir Putin varoval, že tato ustanovení odporují mírovým dohodám z Minsku.
Měkké Německo, tvrdá Británie. Západu proti Rusku škodí i otevřená diplomacie |
Rusko rozmístilo u hranic s Ukrajinou desetitisíce vojáků. Kyjev i některé západní země tvrdí, že Moskva připravuje možnou invazi na Ukrajinu a že chystá provokace, které by měly podobnou operaci zdůvodnit. Rusko, které v roce 2014 anektovalo ukrajinský poloostrov Krym a podpořilo proruské povstalce v Donbasu, ale popírá, že by chystalo útok proti svému sousedovi. Moskva požaduje, aby se NATO zavázalo nepřijmout Ukrajinu za členský stát aliance. Západ naopak trvá na politice otevřených dveří NATO.
Severoatlantická aliance v pondělí oznámila, že v reakci na aktivity Ruska v okolí Ukrajiny uvedla své síly do bojové pohotovosti a vysílá další lodě a letadla k posílení obrany východní Evropy. Kreml v reakci obvinil Západ, že zvyšuje napětí v regionu.