Musarová ve druhém kolo získala 53,86 procenta hlasů, zatímco Logar 46,14 procenta, napsal slovinský deník Delo.Volební účast byla 49,9 procenta, oznámila volební komise.
„Mým prvním úkolem bude zahájit dialog mezi všemi Slovinci,“ uvedla Pircová Musarová po oznámení výsledků voleb. Jak dodala, chce se pokusit překlenout rozdíly, které panují mezi příznivci pravice a levice ve dvoumilionové zemi. „Udělám všechno, co je v mých silách, abych byla skutečným prezidentem pro všechny,“ doplnila.
Anže Logar přiznal svou porážku. Jak uvedl, doufá, že Pircová Musarová „splní všechny sliby“, které učinila během kampaně.
Nová slovinská prezidentka nahradí ve funkci Boruta Pahora, který po dvou pětiletých funkčních obdobích už nemohl znovu kandidovat.
Prezidentem Slovinska bude zřejmě kandidát opozice nebo prominentní právnička |
Pircová Musarová je právnička, bývalá komisařka pro přístup k veřejným informacím a někdejší televizní moderátorka. Kandiduje jako nezávislá, podporu jí vyjádřili mimo jiné bývalí slovinští prezidenti Milan Kučan a Danilo Türk. V prvním kole, které se konalo před třemi týdny, skončila druhá se ziskem 26,88 procenta hlasů.
Studovala i v Británii a mimo jiné absolvovala stáž v centrále CNN v Atlantě, vede od ledna 2015 vlastní advokátní kancelář, v listopadu 2015 pak obhájila doktorát na Právnické fakultě Vídeňské univerzity. Mezi její klienty patřila mimo jiné manželka bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa Melania a její slovinská rodina. Zastupovala je ve sporech s médii.
Slovinské volby vyhrálo liberálně zelené hnutí, porazilo konzervativce Janšu |
I když má funkce hlavy státu ve Slovinsku do značné míry ceremoniální charakter, prezident je považován za velkou autoritu. Je vrchním velitelem ozbrojených sil a jmenuje některé významné státní funkcionáře, včetně guvernéra centrální banky.
Logar byl dlouholetým politickým souputníkem bývalého premiéra Janeze Janši, do voleb se ale přihlásil jako občanský kandidát. Podle analytiků tak chtěl zmírnit spojení s bývalým premiérem, kterého část Slovinců vnímá velmi kriticky a který prohrál poslední parlamentní volby, které se konaly v dubnu.
Přehled žen, které v současnosti stojí v čele státůNejsou zahrnuty generální guvernérky, které pouze zastupují britského krále. V sekcích řazeno podle data nástupu: Královna: Dánsko - Margrethe II., od ledna 1972 Prezidentky: Nepál - Vidjá Déví Bhandáríová, od října 2015 Tchaj-wan - Cchaj Jing-wen, od května 2016 Singapur - Halimah Yacobová, zvolena od září 2017 Trinidad a Tobago - Paula-Mae Weekesová, od března 2018 Etiopie - Zewde Sahleová-Worková, od října 2018 Gruzie - Salome Zurabišviliová, od prosince 2018 Slovensko - Zuzana Čaputová, od června 2019 Řecko - Katerina Sakellaropulosová, od března 2020 Moldavsko - Maia Sanduová, od prosince 2020 Tanzanie - Samia Suluhuová Hassanová, od března 2021 Kosovo - Vjosa Osmaniová, od dubna 2021 Barbados - Sandra Masonová, od listopadu 2021 Honduras - Xiomara Castrová, od ledna 2022 Maďarsko - Katalin Nováková, od května 2022 Indie - Draupadí Murmúová, od července 2022 Slovinsko - Nataša Pircová Musarová, zvolena dnes, funkce se ujme koncem prosince 2022. |
