"Vědomě poskytl tajné informace nepříteli," reagovala podle agentury Reuters soudkyně Denise Lindová na žádost Manningova obhájce. Ten tvrdil, že 25letý voják se dopustil pouze nedbalosti a rozhodně nešlo o zlý úmysl. Obvinění z napomáhání nepříteli je nejzávažnější z celkového počtu 21 bodů obžaloby.
Soudkyně naopak zvažuje Manninga zbavit pěti bodů obžaloby ohledně krádeže dokumentů.
Manning se dočkal počátkem června na základně ve státě Maryland na severovýchodě USA zahájení procesu po třech letech od svého zadržení. V největším skandálu s únikem tajných informací v dějinách USA čelí obžalobě ze spiknutí s nepřítelem proto, že předal kontroverznímu serveru více než 700 000 tajných vojenských a diplomatických materiálů, které získal za svého působení v Iráku.
Spolupráce s nepřáteli se podle žalobce dopustil tím, že se k tajným materiálům prostřednictvím WikiLeaks mohli volně dostat. Manningův obhájce David Coombs v úvodní řeči označil obžalovaného za "mladého, naivního, ale s dobrými úmysly". Podle něj se Manning snažil upozornit na to, že depeše amerických diplomatů dokazují, že USA ve vztahu k ostatním zemím nejednají vždy zcela správně.
Manning se již dříve přiznal k deseti z 22 bodů obžaloby. Tyto méně závažné skutky mu mohou v úhrnu vynést 20 let vězení. Patří mezi ně obvinění, že se nelegálně zmocnil tajných vládních informací, umožnil jejich únik na veřejnost a napomohl k vyzrazení jejich obsahu.
Provozovatel serveru WikiLeaks Julian Assange identitu svého zdroje tajných informací neprozradil. Ke svému dopadení přispěl sám Manning, když během chatování na internetu prozradil své tajemství počítačovému hackerovi Adrianu Lamovi. Ten se obrátil na FBI a vojín byl na konci května 2010 zadržen a převezen na americkou základnu v Kuvajtu.
Sám Assange se nyní skrývá na ekvádorské ambasádě v Londýně. Snaží se tak předejít vykonání verdiktu britského soudu, který loni rozhodl o jeho vydání do Švédska kvůli údajným trestným činům sexuální povahy.
