Hererové a Namové požadují odklad podpisového ceremoniálu. V prohlášení, z nějž citovala agentura DPA, označují nabídku 1,1 miliardy eur (28 miliard korun) „za šokující, nepřijatelnou a za urážku“ své existence.
„Tu urážející“ sumu odmítáme, praví se v dokumentu svazu, který uznává namibijská vláda.
Dokument souhlasí s tou částí dohody, která události staré více než 100 let označuje za genocidu a počítá s požadavkem na odpuštění. O výši reparací se má ale znovu jednat.
Jedna ze skupin národa Hererů, skupina Ovaherero, už minulý týden dohodu označila za podvod ze strany namibijské vlády a za trik zaměřený na ovlivnění veřejnosti ze strany Německa.
Namibijská vláda a Německo o věci vyjednávaly šest let a dohodu oznámily minulý týden. Svaz náčelníků namibijských kmenů tvrdí, že do vyjednávání nebyl zapojen včas, aby mohly být zohledněny požadavky kmenů.
Německo trvá na tom, že není právně vázáno poskytnout kompenzaci. Sumu 1,1 miliardy eur považuje za splnění politické a morální povinnosti.
Namibie byla německou kolonií v letech 1884 až 1915 jako takzvaná Německá jihozápadní Afrika. Císařské vojsko a osadníci podle odhadů způsobili v letech 1904 až 1907 smrt 75 tisíc až 100 tisíc domorodých Hererů a Namů, když brutálně potlačili několik jejich povstání.
Německé císařství o své kolonie přišlo během první světové války. Německá jihozápadní Afrika pak přešla do britských rukou, později pod správu Jihoafrické republiky. Samostatnost jako Namibie získala v roce 1990.
28. května 2021 |




