Středa 21. října 2020, svátek má Brigita
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Středa 21. října 2020 Brigita

V Náhorním Karabachu se rozhořela válka. Situace nemá řešení, varuje expertka

  19:23
U Náhorního Karabachu se bojuje už čtvrtý den. Ve chvíli, kdy se svět dívá jinam, v regionu vyhřezla frustrace z toho, že se letitý konflikt nedaří vyřešit. Ale spor o území, které obě strany považují za svou vlast, se vyřešit ani nedá, říká analytička Asociace pro mezinárodní otázky Tereza Soušková. A lidé žijící v neuznané republice jen žádají, aby střelba konečně utichla.

Na hranici Náhorního Karabachu se znovu rozhořely střety mezi Arménií a Ázerbájdžánem. Snímek pochází z krytu ve městě Stěpanakert. (28. září 2020) | foto: AP

Na hranicích neklidného Náhorního Karabachu se už několik dní bojuje. Vnímáte to jako pouhou epizodu v tomto desítky let dlouhém konfliktu, nebo začátek většího střetu?
Na linii dotyku mezi Arménií a Ázerbájdžánem dochází periodicky k eskalacím a přestřelkám a většinou je to lokální záležitost. To, čeho jsme svědky teď, se rozhořelo do stavu, který bych se nebála označit za válku. Zapojuje se do ní jak Ázerbájdžán, tak Arménie. Vidíme obrovské množství vojenské techniky, vojáků, v obou zemích byla vyhlášena mobilizace. Síly, které jsou tam nasazeny, pohání konflikt ještě dál.

Souviselo s tím nějak ostřelování v létě? Můžeme tehdejší dění brát jako předvoj současných událostí, byť tehdy se týkalo trochu jiné oblasti?
Tady je důležité rozlišovat. Obvykle eskalace probíhá na linii dotyku mezi Náhorním Karabachem a Ázerbájdžánem. V létě se to ovšem odehrávalo přímo na hranici mezi mezinárodně uznanými státy, Arménií a Ázerbájdžánem, což je neobvyklé. 

Tereza Soušková

Analytička Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) Tereza Soušková

Analytička Výzkumného centra Asociace pro mezinárodní otázky (AMO).

Specializuje se na region východní Evropy, Ruska, Kavkazu a Střední Asie. Mimo jiné se zaměřuje na výzkum demokracie v postsovětských zemích a problematiku neuznaných států. 

Pracuje také jako šéfredaktorka časopisu Mezinárodní politika, který vydává Ústav mezinárodních vztahů v Praze.

Tam střety většinou neprobíhají, ale hranice je z obou stran hlídaná, jsou tam rozesety vojenské posty i vojenská technika a jedna strana se obvykle snaží obsadit post té druhé. Pozorujeme to už od druhé poloviny 90. let. V roce 1994 skončila válka, potom se konflikt ještě jednou rozhořel v roce 2016 a v době mezi tím se odehrávaly lokální přestřelky. 

To, co vidíme teď, se víc blíží právě k roku 2016 nebo otevřené válce z roku 1994. Je to něco nového i vzhledem k nasazené technice a přístupu obou zemí. Dění z července můžeme vnímat jako jistý předvoj, protože tehdy naplno vyhřezla frustrace ze situace, která je už skoro dvacet let stejná. 

Proč vyhřezla zrovna teď? Je za tím ještě nějaký další důvod?
Souvisí s tím domácí i mezinárodní situace. Pozornost světa je upřená jinam, řeší se Bělorusko, ve Spojených státech se zase věnují volbám. Je možné, že to bylo vyhodnoceno tak, že nyní je správný čas podniknout nějakou takovou akci.

A když se podíváme na vnitropolitickou situaci v Ázerbájdžánu, vidíme desetiletí vlády jednoho klanu, jehož popularita také upadá a legitimita se vyčerpává. Mobilizace na základě nacionalismu a upozorňování na to, že my tady máme válku, už také ztrácí na síle.

28. září 2020

Na druhé straně jsme zvlášť v červenci viděli, že ázerbájdžánští občané veřejně vystupovali s požadavky k zajištění historické spravedlnosti. Požadovali, aby Ázerbájdžán zabral území, které považuje za své historické a kulturní dědictví.

Tehdy lidé otevřeně volali po válce.
Přesně tak. V Baku se na hlavním náměstí sešlo několik tisíc občanů, kteří velmi hlasitě požadovali od politické elity, aby zahájila válku za znovudobytí Náhorního Karabachu. Tehdy byli občané radikálnější než oficiální postoje vlády. Je možné, že se to od té doby proměnilo. 

I Turecko okamžitě po zahájení bojů řeklo, že Ázerbájdžán podpoří jakýmikoliv prostředky, a to i vojensky. Což je také novinka, protože dřív se Turecko neangažovalo. Sice vždy podporovalo Ázerbájdžán, ale konflikt o Náhorní Karabach stál stranou jejich vzájemných vztahů.

Do situace mluví i Rusko, ovšem mnohem zdrženlivěji než Turecko. Zůstane mu podle vás tento postoj?
Rusko se považuje za regionální velmoc a má pocit, že má právo mediovat či řešit ten konflikt. Je spojencem Arménie, ale má dobré vztahy i s Ázerbájdžánem. Snaží se to vyvažovat a zároveň prosazovat své zájmy. 

Z jeho pohledu by bylo ideální buď situaci vyřešit tak, aby to vyhovovalo ruským zájmům, nebo to nechat tak, jak to je, tedy v zamrzlém konfliktu. Pak totiž může rozehrávat svou hru na Kavkaze. Rusko má obě želízka v ohni a když to pro něj bude výhodné, může se přiklonit na jednu nebo na druhou stranu. 

V Náhorním Karabachu dál zuří boje, Arménie a Ázerbájdžán se ostřelují

Konflikt je zamrzlý už desítky let. Připomeňme si, o co tam jde. Jaká je teď situace?
Náhorní Karabach je „republika“, kterou vyhlásili etničtí Arméni v 90. letech, ale nikdo ji neuznal, a to ani Arménie. V důsledku války odtamtud odešli všichni ázerbájdžánští občané a v současnosti tam žijí jen Arméni. Náhorní Karabach je ve velmi úzkém spojenectví s Arménií, které tento stav vyhovuje. Jejím zájmem je, aby byl Karabach arménský a aby se tomuto stavu dostalo mezinárodního uznání.

Po připojení oblasti Arménie netouží?
Zájem o připojení tam nezaznívá, ale ono to není ani potřeba. Mezi Náhorním Karabachem a Arménií nejsou žádné hranice, celá oblast je průjezdná, nepotřebujete víza, není tam jiná měna, nemluví se jiným jazykem a fluktuace lidí přes hranici je velká. Kdyby tedy došlo k připojení Karabachu k Arménii, změna by byla jen formální, ale tamní život by to neovlivnilo. Arménie Karabach tak jako tak podporuje, a to i finančně.

30. září 2020

Je tento spor čistě etnický či národnostní, nebo jsou tam i další zájmy? Třeba nerostné suroviny nebo jiné bohatství?
Oblast nemá strategický význam z hlediska surovin, ale identity. Jde o vztah k té zemi. Obě strany ji považují za součást své identity, označují ji za zemi svých předků. A v takovou chvíli nemůžete dělat ústupky. Nemůžete zemi rozdělit na půl a říct „my si vezmeme tuhle část a vy tuhle“. Proto je to v současnosti neřešitelná situace. 

Výhra jednoho bude vždy prohrou druhého a každý ústupek bude na úkor vlastní identity, což by se bralo jako zrada vlasti. V minulosti byly pokusy o vyřešení konfliktu tímto způsobem, ale nesetkaly se s úspěchem. Dnes je nálada na obou stranách taková, že ani jedna nechce ustoupit.

Bavíme se o pohledu Arménie a Ázerbájdžánu. Ale jak to vnímají lidé přímo v Náhorním Karabachu? Nejsou už unavení z toho, že je nikdo na světě neuznává a oni tak mají omezené možnosti?
Otázka uznání Náhorního Karabachu pro ně není hlavní téma. Všichni mají arménský pas a mohou vycestovat přes mezinárodní letiště v Jerevanu. Ovšem pokud by se uznala nezávislá Náhorně-karabašská republika, univerzita ve Stěpanakartu by se třeba mohla účastnit programu Erasmus nebo by mohly přitéct finance z různých mezinárodních organizací. Náhorní Karabach je v jiné situaci než ostatní postsovětské neuznané státy, jako je třeba Abcházie. 

V čem?
Abcházie je úplně odtržená od Gruzie, nemá žádné kontakty a tamní lidé mají reálný problém se z té země dostat. Mají sice ruský pas, ale jako místo narození v něm mají napsanou Abcházii, kvůli čemuž nedosáhnou na evropská víza nebo jen velmi obtížně. Kdežto Karabach v této situaci není. Uznání není na pořadu dne. Důležité pro ně je, aby se vyřešila válka, aby přestalo ostřelování, které narušuje tamní běžný život. 

Situace je nestabilní, což stojí obrovské peníze, protože potřebujete udržovat armádu, potřebujete mít vojenskou techniku a hlídat hranice. To je všechno velmi náročné ze všech úhlů. Arméni, kteří tam žijí, chtějí, aby se toto vyřešilo, a to tak, aby se zachoval status quo. 

Ázerbájdžánci celou věc vnímají tak, že Arméni neprávem okupují jejich území. V jejich zemi žije spousta ázerbájdžánských uprchlíků z Karabachu a požadavek vlády je, aby se tito lidé mohli vrátit do svých domovů, z kterých byli vyhnáni. 

Mapa Náhorního Karabachu. (7. ledna 2016)

Mapa Náhorního Karabachu. (7. ledna 2016)

  • Nejčtenější

Protest se změnil v bitku se zraněnými, policie nasadila vodní děla a slzný plyn

Na demonstraci proti vládním opatřením se na pražském Staroměstském náměstí sešly více než dva tisíce lidí. Účastníci...

Prymula se omluvil národu. Slíbil deset tisíc lůžek a plošné testování zdarma

O projev ministra zdravotnictví Romana Prymuly, který se měl uskutečnit v pondělí, občané nakonec nepřišli. Ministr v...

Roušky povinně ve městech i v autě s cizími, nařídil od středy Prymula

Vláda na pondělním jednání schválila povinné nošení roušek v autech. Vztahovat se nebude na řidiče, kteří pojedou sami...

Špička epidemie 11. listopadu, opatření zpřísníme, řekl Prymula poslancům

Vrchol druhé vlny epidemie koronaviru v Česku přijde okolo 11. listopadu, řekl poslancům ministr zdravotnictví Roman...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Východem republiky jde velká voda, hasiči zachraňovali majetek i lidi

Sledujeme online Celodenní déšť rozvodnil řeky na východě a severu Česka. Na desítkách míst dosáhly nejvyššího, třetího stupně povodňové...

Po čtyřicítce žijeme na vypůjčený čas, říká lékař David Sedmera

Premium Lidské tělo je velmi přesný a dokonalý mechanismus. V některých směrech až zázračný. Proč je však uspořádání těla...

Jak vyležet ‚lehký covid‘. Praktičtí lékaři radí, jak na samoléčbu

Premium Tak jako jiné virózy i obávaný covid-19, pokud zaútočí jen v mírné či střední síle, se musí doma prostě a jednoduše...

Shromáždění vlastníků jsou kvůli pandemii v ohrožení. Právník radí, co dělat

Premium Vyhlášení nouzového stavu komplikuje situaci společenstvím vlastníků bytových jednotek. Do konce roku musí totiž výbory...

  • Další z rubriky

Litevcům dávají úřady jod. Bělorusko spustilo reakci v jaderné elektrárně

Úřady ve Vilniusu nabízí obyvatelům litevského hlavního města zdarma jodové tabletky. Bělorusko nedávno spustilo...

Davy v Nigérii vzaly ztečí věznice. Uprchlo z nich na 2000 trestanců

Bezmála 2 000 trestanců uprchlo v úterý ze dvou věznic v Nigérii poté, co na tato zařízení zaútočily davy. Úřady v...

Americká vražedkyně vyřízla dítě z těhotné ženy. Dostane smrticí injekci

Ve Spojených státech poprvé po téměř sedmi dekádách popraví ženu. Trest smrti v Indianě podstoupí vražedkyně Lisa...

Německá armáda bude pomáhat spojencům v boji s covid-19

Německo by mohlo vyslat armádu do zemí, které by potřebovaly pomoci v boji s pandemií covid-19. Vyplývá to z krizového...

Cukrářka Iveta Fabešová se rozvádí. Přišla o své provozovny

Cukrářka Iveta Fabešová (36) se na sociálních sítích svým fanouškům svěřila, že se s manželem rozvádějí. Kvůli tomu...

Tvoje tvář má známý hlas bude bez Stárkové. Zkolabovala kvůli covidu-19

Show Tvoje tvář má známý hlas pokračuje už v sobotu večer sedmou epizodou. Jedna z účinkujících však v ní bude chybět....

N-word jsem měla vypustit, omluvila se z rasismu nařčená Čvančarová

Jitka Čvančarová (42) se ocitla pod palbou kritiky mnoha uživatelů sociálních sítí. Při imitování raperky Cardi B v...

Po čtyřicítce žijeme na vypůjčený čas, říká lékař David Sedmera

Premium Lidské tělo je velmi přesný a dokonalý mechanismus. V některých směrech až zázračný. Proč je však uspořádání těla...

Chtěla jsem udělat něco zapovězeného, říká k pornu Tarra White

Má za sebou úspěšnou kariéru ve filmech pro dospělé, její vztahy s rodinou na Moravě však poznamenala. „Příbuzní se...