Na videích nahraných na internet 22. listopadu a 3. prosince jsou vidět muži v uniformách Ázerbájdžánu, kteří staršímu muži uříznou nožem hlavu. Jeden z bojovníků ji poté zvedne a položí na mrtvé zvíře. „Takto se pomstíme. Odříznutím hlav,“ říká hlas mimo kameru.
Dva obyvatelé vesnice Madatashen v Náhorním Karabachu identifikovali oběť jako devětašedesátiletého Genadije Petrosjana, jenž se do vesnice přistěhoval koncem osmdesátých let z ázerbájdžánského města Sumgait.
Ředitelka místní školy Gayane Petrosjanová, která není s Petrosjanem příbuzná, bydlela v domě hned naproti němu. „Jasně jsem na záběrech viděla jeho tvář a poznala jsem, že to byl on,“ uvedla.
Petrosjan žil podle listu The Guardian sám a odmítal vesnici opustit, přestože se do ní postupně blížila ázerbájdžánská armáda. Když se ho jeden z jeho přátel, starosta vesnice Eduard Hajrapetjan, pokusil odvézt pryč a zachránit ho, vystoupil Petrosjan z auta a šel zpět domů.
Hajrapetjan uvedl, že Petrosjana znal více než třicet let a považoval ho za blízkého přítele. Naposledy si s ním telefonoval 28. října. Petrosjan mu tehdy řekl, že se k vesnici blíží nepřátelé. „Poté jsem o něm několik týdnů neslyšel a pak se objevila ta hrůzostrašná videa,“ uvedl starosta.
Západ mlčel a nic nedělal, zlobí se ombudsman
„Cítím zármutek, že jsem ho odvezl z vesnice a on se rozhodl vrátit zpět a stalo se toto. Prostě nemohu od té chvíle najít klid,“ líčí Hajrapetjan.
Regionální ombudsman Artak Beglarjan uvedl, že jeho úřad Petrosjana identifikoval pomocí zpráv o pohřešovaných a kontaktováním známých, kteří jeho totožnost potvrdili. Beglarjan vyzval mezinárodního společenství k většímu úsilí při vyšetřování válečných zločinů, které byly v Náhorním Karabachu spáchány.
Snad mezi těly v márnici nebude jeho. Rodiče dál čekají na syny z Karabachu |
„Západní země celou dobu mlčely a nepodnikly v podstatě vůbec nic. Mají povinnost o tom mluvit, ale nevidíme žádné výsledky, nevidíme od nich žádný postup,“ konstatoval Beglarjan.
Petrosjanovu identitu potvrdila také právnička Siranuš Sahakjanová, která společně s týmem spolupracovníků připravila podklady pro vyšetřování jeho vraždy. „Emocionálně je těžké ta videa sledovat. Z profesionálního hlediska to ale může být velmi užitečný důkaz,“ uvedla.
Za žádnou cenu nechtěl opustit domov
Lidskoprávní organizace Amnesty International vyzvala Arménii a Ázerbájdžán, aby videa o dekapitacích a znesvěcení mrtvol prošetřily.
Ačkoli se válečných zločinů dopustili bojovníci na obou stranách konfliktu, podle The Guardianu na internetu převládají videa, na nichž civilistům a arménským vojákům ubližují postupující ázerbájdžánské jednotky.
Řezání uší, mrzačení i mučení zajatců. Ázerbájdžán řeší zvěrstva v Karabachu |
Některá z nejstrašnějších a nejsledovanějších videí byla podle expertů zároveň nejobtížněji ověřitelná. Jedno takové bylo publikované na sociální síti Telegram 7. prosince. Obětí je na něm stejně jako ve výše zmíněném případě starší muž. Dva ázerbájdžánští vojáci ho přitisknou ke stromu a začnou mu postupně odřezávat hlavu.
Tři obyvatelé vesnice Azoch identifikovali oběť jako dvaaosmdesátiletého samotáře Jurije Asrjana, jenž 20. října odmítl opustit obec, když se přiblížila ázerbájdžánská armáda. „S ostatními příliš nekomunikoval. Prostě odmítl odejít,“ popsal někdejší starosta vesnice Georgi Avesjan.
Ázerbájdžánské síly vstoupily do vesnice o několik dní později. O Asrjanově osudu nikdo nevěděl až do chvíle, než se na sociálních sítích objevilo 29 sekund dlouhé video. „Volalo mi mnoho lidí z vesnice, že muž na videu vypadá jako Asrjan,“ popsal současný starosta Araik Azumanjan.
#BREAKING!
The #Artsakh/#Karabakh #HumanRights #Ombudsman @Artak_Beglaryan delivered a call upon intl community on #Azerbaijan #WarCrimes with cruel proofs.
Being blind himself as a result of Az landmine explosion, he calls:
Stop Talking! Start Acting! #DontBeBlind!!! https://t.co/wp7WOYtDl5
Vlna násilí neustává ani po válce
Mužovu identitu potvrdila také jeho sestra. Nová odhalení mučení, zneužívání a vraždění podle odborníků znamenají, že pro mnohé násilí pokračuje i dlouho poté, co válka skončila.
„Arméni a Ázerbájdžánci sledují tato videa denně a denně se objevují nová videa, která posílají do světa další vlnu násilí,“ uvedla Tanja Lokšinová z organizace Human Rights Watch. „Toto trauma vede ke zvýšení úrovně nenávisti. A to i teď, když je aktivní fáze bojů u konce,“ dodala.
Arméni se loučili s unikátním klášterem. Ázerbájdžán ho zničí, bojí se |
Spor o Náhorní Karabach – enklávu v jihozápadním Ázerbájdžánu s převážně arménským obyvatelstvem – trvá už několik desetiletí. Ozbrojený konflikt začal v roce 1988 ještě za éry Sovětského svazu.
Náhorní Karabach se s podporou Arménie odtrhl od Ázerbájdžánu ve válce, která si vyžádala na 30 tisíc mrtvých a statisíce uprchlíků. Po čtvrt století se Karabach a přilehlé území nacházely pod vojenskou kontrolou Arménie. Ázerbájdžán označoval toto území za okupované.
Nejnovější konflikt se rozhořel 27. září. Ukončila ho až dohoda uzavřená za zprostředkování Ruska 10. listopadu. Ázerbájdžánu zaručila značné územní zisky. Arméni museli předat druhé straně správu nad třemi okresy, které měli dosud pod kontrolou.
Ázerbájdžán zveřejnil záběry dronů útočících na arménskou armádu:
