Vědci vycházeli z dat, které zaslaly sondy Čandrajan-1 (ta pochází z Indie), Cassini a Epoxi, uvedla NASA.
"Když mluvíme o vodě na Měsíci, nemáme na mysli jezera, oceány, dokonce ani pouhé kaluže. Voda na Měsíci znamená molekuly vody a hydroxylu (vodík a kyslík), které reagují s molekulami skal a prachu," připomněl nicméně Carle Pieters z Brownovy univerzity.
Pieters s kolegy přezkoumali data z první indické výpravy k Měsíci a objevili zde spektrografický důkaz o existenci vody. Podle těchto expertů to vypadá, že se voda více vyskytuje na pólech Měsíce.
I druhá mise výzkum potvrdila
Vědecký tým Jessicy Sunshinové z Marylandské univerzity přítomnost vody na Měsíci dokumentoval díky infračervenému mapování povrchu Měsíce. Podobně hovoří i Roger Clark z americké vládní agentury U.S. Geological Survey.
"Na milion částic může v měsíční půdě připadat až tisíc molekul vody. Kdybyste natěžili tunu horniny z povrchu Měsíce, obsahovala by asi 32 uncí (téměř 1 kilogram) vody," říká Clark.
Měsíc podle spektrografu NASA na indické sondě Čandrajan-1. Červená barva (infračervené světlo o vlnové délce 2 mikrometry) ukazuje zásoby minerálů (pyroxenů), modrá (délka 3 mikrometry) depozita hydroxylu - sloučeniny vodíku a kyslíku, z níž půjde čerpat vodu.
"Tyto zprávy o výskytu vody na lunárním povrchu se shodují v intenzivním zájmu o póly Měsíce. Ovšem mohou existovat i další podobné oblasti, které jsou dále od míst, kde byly odebrány tyto vzorky," poznamenal k výsledkům uvedených výzkumů Paul Lucey z Havajské univerzity.
"Patrně nejcennější poznatek z těchto nových pozorování je, že se vyvrátil názor, že Měsíc je suchý. Není," dodal.
Poznatky o Měsíci rozšíří dopad sondy
Příští měsíc by měly současné poznatky obohatit informace od sondy Lunar Crater Observation and Sensing Satellite (LCROSS) amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA). Jejím úkolem je zjistit složení měsíčního povrchu v kráterech na jižním pólu - i s ohledem na množství vody.
Sonda se o to pokusí pomocí řízeného dopadu posledního stupně nosné rakety, s nímž je spojena. Vyhořelý díl má po nárazu vymrštit do prostoru vysoký oblak měsíční horniny. Družice pak analyzuje jeho složení, než sama o čtyři minuty později dopadne na povrch. Sledovat náraz a vyhodnocovat jej mají také pozemské teleskopy, vesmírný Hubbleův teleskop i sonda LRO. - přečtěte si více o sondě LRO
"Vědecká sebevražda" LCROSS je podle serveru space.com naplánována na 9. října.