„Nejméně dva lidé byli s naprostou jistotou vystaveni působení hořčičného plynu,“ stojí podle agentury Reuters v oficiální zprávě Organizace pro zákaz chemických zbraní (OPCW), která vyšetřovala útok z 21. srpna letošního roku. „Je velmi pravděpodobné, že účinky plynu způsobily smrt malého dítěte,“ dodali experti.
Válka v SýriiSOLNCEPJOK: Rusové poslali Asadovi smrtící raketomet KOMANDA: USA pošle do Sýrie speciální jednotku TOW: Syrské tanky krotí rakety řízené po drátě ŠEST POHLEDŮ: Orli se zamalovanými hvězdami a zvěsti o Kubáncích HODNÍ HOŠI: Existuje ještě v Sýrii umírněná opozice? VOTÁPEK: Putin zastínil Západ, ale zbrojení ho stojí čím dál víc VÝZBROJ: Co nasadili Rusové v Sýrii? |
„Vyvolává to otázku, odkud hořčičný plyn pocházel. Buď si ho už zvládnou vyrobit sami, nebo pochází z nepřiznaného skladiště, kterého se Islámský stát zmocnil. Obě možnosti jsou znepokojivé,“ řekl reportérům agentury Reuters nejmenovaný diplomatický zdroj.
Hořčičný plyn leptá oči, plíce a pokožku zasažených. Známý je také jako yperit, neboť jej v boji poprvé použila německá armáda během bitvy o belgické město Ypres v roce 1917. Od roku 1993 jeho používání výslovně zapovídá úmluva OSN o zákazu chemických zbraní.
Z používání bojových plynů džihádisty koncem října obvinili Kurdové. Tehdy ovšem nešlo o syrské území, nýbrž o Irák. Nedaleko kurdistánské metropole Irbílu podle nich teroristé z Islámského státu otrávili bojovým plynem 35 pešmergů. Přítomnost yperitu údajně odhalily krevní testy.
O plynu v Sýrii se mluví dlouho, důkazy dosud nikdo nezveřejnil
O tom, že si islamisté vyrábějí vlastní bojový plyn, je podle britské BBC přesvědčena i americká vláda. V srpnu na údajné využívání chemických zbraní Islámským státem upozornil i deník The Wall Street Journal (více čtěte zde).
Až do čtvrtečního zveřejnění závěrů OPCW ovšem nebylo oficiálně prokázáno, že se zakázaný plyn na blízkovýchodních bojištích skutečně vyskytuje. Veškeré zprávy pocházely z anonymních zdrojů, které se odvolávaly na informace tajných služeb.
Syrská vláda se na podzim 2013 chemických zbraní musela vzdát pod mezinárodním tlakem, který vyvolal útok sarinem na damašském předměstí Ghúta. Zahynulo při něm asi 1 500 lidí. Na likvidaci chemického arzenálu tehdy dohlížela právě OPCW, která za svou práci obdržela i Nobelovu cenu míru.
