Policie podle médií obvinila z několika trestných činů muže, který v sobotu sprostě nadával třem Ukrajinkám, z toho dvěma 11letým dívkám, v autobusu městské hromadné dopravy v Bielsku-Bialé nedaleko hranic s Českem. Ukázalo se, že tento cestující byl zaměstnancem dopravního podniku, který je dlouhodobě na nemocenské. Dopravní podnik ho propustil a napadeným Ukrajinkám se omluvil a dal jim roční bezplatné jízdenky.
V Sosnowci rovněž na jihu Polska policie zadržela muže, který v posledních týdnech údajně třikrát zaútočil na Ukrajince. Policie pátrá po člověku, který v sobotu v Lodži brutálně napadl kolemjdoucího, kterého mylně považoval za Ukrajince. Vykřikoval na něj xenofobní hesla a dával mu najevo, že nemá v Polsku co dělat. Napadený utrpěl vážná zranění v obličeji.
Janusz Kowalski, poslanec národněkonzervativního Práva a spravedlnosti, největší opoziční strany v Polsku, na X vyhlásil anketu, ve které se ptá, zda „má Polsko okamžitě odebrat povolení k pobytu Ukrajincům v odvodovém věku a poslat je na Ukrajinu“. Hlasování se účastnilo asi 5500 uživatelů X a přes 55 procent z nich odpovědělo kladně.
Polsko si připomíná volyňský masakr. Tusk slíbil postavit zeď padlých na Ukrajině |
Server Dziennik.pl píše, že v Polsku přibývá trestných činů páchaných z nenávisti. V roce 2024 jich bylo něco přes 760, loni jich úřady evidovaly skoro 1200. Stále častějším jevem jsou nenávistné projevy vůči Ukrajincům na sociálních sítích.
Polský ministr vnitra Marcin Kierwiński v příspěvku na sociální síti X v pondělí napsal, že pravicoví politici „dělají mnoho pro to, aby se hnědá vlna rozlila po Polsku. Oběťmi jsou Poláci i cizinci.“ Uvedl, že policie bude proti projevům nenávisti rázně zasahovat.
Liberální deník Gazeta Wyborcza psala o honu na čarodějnice, jehož cílem jsou Ukrajinci, „kteří údajně mohou za všechny naše problémy a neúspěchy“.
V Polsku už před ruským vpádem na Ukrajinu z února 2022 žily statisíce Ukrajinců, připomíná DPA. Po začátku ruské invaze Poláci ochotně přijímali válečné běžence a snažili se o jejich integraci. V průběhu let se ale společenská nálada obrací spíše proti Ukrajincům.
V posledních týdnech se mezi Polskem a Ukrajinou vyostřil spor o události z druhé světové války. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj nechal jednotku ukrajinských speciálních sil pojmenovat po Ukrajinské povstalecké armádě (UPA), jejíž příslušníky Ukrajinci vnímají jako bojovníky za nezávislost na sovětské nadvládě. Tyto pocity na Ukrajině zesílily po začátku ruské agrese.
Nawrocki a Zelenskyj se v Ankaře snažili vyřešit vzájemnou krizi. Neúspěšně |
Nicméně členové UPA během let 1943 až 1945 na Volyni na severozápadě dnešní Ukrajiny povraždili 50 000 až 100 000 Poláků. Kvůli pojmenování ukrajinské jednotky po UPA polský prezident Karol Nawrocki v červnu Zelenskému odebral nejvyšší polské vyznamenání, Řád bílé orlice.
Ukrajinský historik Jaroslav Hrycak britskému serveru The Guardian v souvislosti s Nawrockým a Zelenským řekl, že „na jedné straně máme prezidenta, kterému na historii záleží až příliš a na druhé straně máme prezidenta, kterému na historii záleží až příliš málo“. Nawrockého, který dříve vedl ústav vyšetřující zločiny nacismu a komunismu spáchané v Polsku, Hrycak označil za „bojovníka za historii, který národní paměť v Polsku využívá jako nástroj politického boje“.
