Když se příliš zostřila bezpečnostní opatření na jižních okrajích Kalifornie a Texasu, začali pašeráci využívat mnohem méně střeženou arizonskou hranici, kterou z celých stodvaadvaceti kilometrů tvoří okraj rezervace indiánského kmene Tohono O'odham, dříve zvaného Papagové.
"Pouštní lidé", jak kmen sám sebe nazývá, žije na dnešních arizonsko-mexických hranicích už tisíce let. Jejich přirozenou domovinou je nehostinná Sonorská poušť. Aby přežili, museli se místní indiáni naučit důkladně číst stopy zvířat a rozpoznávat i ty nejmenší indicie v suché zemi.
Dávné postupy používané při lovení jelenů a pekari nyní využívají členové speciální jednotky ke stopování pašeráků. Takzvaní "Stínující vlci" jsou jedinou domorodou jednotkou v USA. Krom Papagů jednotku tvoří i příslušníci kmene Navahů, Lakotové a Černonožci.
"Naše práce vyžaduje obrovskou trpělivost. Hledáme něco, co vlastně téměř není vidět. A to je právě na lovu to strhující... Pátráme po zlosynech," pochvaluje si jeden z Vlků, osmatřicetiletý Jason García, který se umění lovu učí od dětství.
Pašeráci využívají k překročení hranic nejrůznějších způsobů. Od aut, přes kola až po ultralehká letadla. Nejčastěji však pašují drogy tou nejosvědčenější cestou, tedy pěšky s batohem na zádech. Překonat Sonorskou poušť takhle trvá až týden. Na boty si většinou nalepí kusy koberců, aby Vlkům co možná nejvíce ztížili stopování.
Ti se však neorientují jen podle otisků bot. Zkoumají každou nalomenou větvičku, doslova každý trn na kaktusu. Mravenčí práce působí na první pohled marně, přináší ale překvapivé výsledky.
Vlci, nebo plot?
Vlci jsou schopni za rok zadržet drogy v hodnotě až šedesáti milionů dolarů. Jejich úspěchy příliš nehrají do karet Rickovi Perrymu, jednomu z republikánských kandidátů na prezidenta. Texaský guvernér totiž prosazuje stavbu gigantického plotu podél celé americko-mexické hranice.
Sázka na schopnosti domorodých obyvatel se však nyní zdá smysluplnější.
