Zpráva o 248 stránkách, z níž už před oficiálním představením citovala mnohá americká média, nepřináší v technických příčinách neštěstí nic objevně nového, protože zásadní poznatky už zveřejněny byly.
Druhá polovina dokumentu se však věnuje "netechnickým" příčinám neštěstí, tedy důvodům, proč se NASA nepokusila problém vyřešit dřív, než bylo pozdě. "Vedení NASA čelí ve zprávě zničující kritice," napsala agentura DPA.
Vyšetřovací komise, vytvořená bezprostředně po letošní tragédii z 1. února, konstatovala, že přístup NASA k zajištění bezpečnosti astronautů se v průběhu let, které uplynuly od havárie raketoplánu Challenger v roce 1986, kdy rovněž zahynula sedmičlenná posádka, zlepšil jen málo. Bez podstatných změn v NASA by budoucnost přinesla jen další tragédie.
"Komise pevně věří, že pokud nebudou odstraněny tyto přetrvávající a systematické chyby, vytváří se tím scéna pro další havárii," citovala ze zprávy agentura AP.
Komise zjistila, že inženýři NASA již krátce po startu Columbie 16. ledna poukazovali na kus izolační hmoty, která odpadla od vnějšího palivového článku a dopadla na levé křídlo raketoplánu. V průběhu šestnáctidenního letu celkem třikrát požadovali, aby se udělaly satelitní snímky trupu Columbie a tím se zjistil případný rozsah poškození křídla. Tyto snímky se však nikdy neuskutečnily.
NASA promeškala osm příležitostí
Podle komise vedení NASA promeškalo celkem osm příležitostí k tomu, aby se zabývalo obavami kolem upadlé izolační hmoty, přičemž právě ta nakonec byla nejpravděpodobnější příčinou zkázy celého raketoplánu.
"Od počátku komise trvale projevovala nedostatek zájmu o důsledky dopadu izolační hmoty. Manažeři NASA tvrdili, že 'nejde o bezpečnostní ohrožení letu' a že 'tak jako tak nemohli nic dělat'," uvedla ze zprávy agentura Reuters.
"Na tragédii se stejně jako odpadlá izolační hmota podepsal i organizační styl práce a struktura NASA," konstatovala komise.
Komise proto mimo jiné doporučila, aby se vytvořil samostatný technický orgán, který by monitoroval bezpečnost jednotlivých projektů NASA.
Tragický náraz zmrzlé pěny
Konkrétní příčinou katastrofy bylo poškození tepelné izolace levého křídla raketoplánu nárazem zmrzlé pěny z velké vnější nádrže v počáteční fázi startu. Tím vznikl v izolaci otvor jdoucí až na nosnou konstrukci křídla, což se osudně projevilo při návratu do atmosféry. - více zde
Plyny atmosféry rozžhavené extrémní rychlostí až na 2000 stupňů Celsia roztavily nechráněný kov povrchu křídla, vnikly dovnitř konstrukce a po jejím natavení způsobily rozpad křídla a následně celého raketoplánu.
O poškození se vědělo hned
O nárazu zmrzlé pěny do křídla se vědělo od samého počátku, zachytily ho totiž kamery monitorující start. Řada techniků NASA na možnost poškození upozorňovala. O situaci byli informováni i astronauti. - více zde
Experti NASA navrhovali zjistit ještě na oběžné dráze, v jakém stavu křídlo skutečně je, i když by nešlo o jednoduchou akci, protože astronauti z raketoplánu na příslušné místo nemohli okénky vidět.
NASA mnohé propustila
Vedení NASA však tyto návrhy odmítalo jako "panikaření" a "neodůvodněné komplikace". Šestnáctý den letu rozhodlo, že poškození není vážné a není třeba satelitních snímků a raketoplánu nakonec povolilo návrat bez zjištění reálné situace.
Výsledkem byla katastrofa. Sedm mrtvých, poškozená prestiž americké vesmírné agentury a zastavení letů všech raketoplánů až do vyšetření příčin.
Už v průběhu vyšetřování se předběžné výsledky promítaly i do personálních změn ve vedení příslušných sekcí. Odejít musela mimo jiné i vedoucí manažerka letů raketoplánů Linda Hamová v Houstonu a bylo vyměněno i celé vedení Kennedyho vesmírného střediska na Floridě. - více zde
Komise za 20 milionů
Závěrečnou zprávu připravil vyšetřovací tým pod velením penzionovaného admirála Harolda Gehmana. Jejich sedmiměsíční pátrání stálo zhruba 20 milionů dolarů. "Neřekneme NASA, jak má pracovat, ale vypočítáme, co je třeba udělat," prohlásil Gehman už v červnu.
Vyšteřovací komise už zveřejnila první doporučení, aby pomohla NASA urychlit obnovení letů raketoplánů, zastavených po tragickém rozlomení Columbie 1. února nad Texasem a následném pádu.
- pořizovat kvalitní snímky externí nádrže poté, co se oddělí od raketoplánu, a mít je k dispozici brzy po startu
- prověřovat konstrukční celistvost ochranného karbonového štítu (v případě Columbie poškozeném nárazem pěny) před dalším letem
- během mise pořizovat letové snímky raketoplánu ze špionážních satelitů a dalších zdrojů
- používat Mezinárodní vesmírnou stanici pro opravu a kontrolu poškozených raketoplánů
- vylepšit snímací systém tak, aby byl schopen pořídit nejméně tři "užitečné záběry" raketoplánu, a to od okamžiku startu z rampy až do chvíle, kdy se během vzestupu zbavuje prvních raketových pohonů
 Posádka Columbie se chystá na pořízení skupinové fotografie během své lednové mise, která skončila havárií a smrtí všech sedmi astronautů. (24. června 2003) |
