První střelba se podle agentury Reuters odehrála v kavárně Krudttoenden na severu Kodaně při akci s názvem „Umění, rouhačství a svoboda slova“. V oknech kavárny bylo vidět nejméně třicet děr po výstřelech. Policie později potvrdila, že při střelbě zemřel čtyřicetiletý muž, jehož totožnost prozatím nebyla potvrzena, a tři policisté utrpěli zranění.
Zhruba hodinu po půlnoci v neděli (deset hodin po prvním útoku) se v Kodani střílelo znovu. Tentokrát nedaleko synagogy v centru města v ulici Krystalgade. Podle prvních zpráv jsou zranění další dva policisté, jeden do ruky, druhý do nohy. Při střelbě byl zasažen do hlavy také jeden civilista, který později na následky zemřel.
Policie varovala obyvatele v okolí, aby nevycházeli. Stanice metra a vlakové nádraží Norreport, které jsou v blízkosti synagogy, byly podle dánské televizní stanice TV2 evakuovány.
Several people injured after shots fired near synagogue in Copenhagen, Danish police say http://t.co/hLr2p6J7WS
Nad ránem policisté vystopovali ve čtvrti Nörrebro na severozápadě města podezřelého muže. Zahájil na členy bezpečnostních sil palbu. „Policie sledovala jistou adresu ve čtvrti Nörrebro. V jednom okamžiku tam přišel člověk, který mohl být pro policii zajímavý v souvislosti s vyšetřováním. Policisté ho oslovili, on na ně začal střílet a byl zabit. Žádní příslušníci policie nebyli zasaženi,“ sdělily v prohlášení bezpečnostní složky o incidentu ve čtvrti Nörrebro, která přiléhá k centru města a kde téměř 30 procent obyvatel tvoří přistěhovalci nebo jejich potomci.
Agentura Reuters přinesla zprávu, že zastřelený muž je zodpovědný za oba útoky, u kavárny i u synagogy. Tuto informaci potvrdila policie.
Dánská rozvědka PET uvedla, že okolnosti střelby „naznačují, že tu hovoříme o teroristickém útoku“. Podobně se večer vyjádřila také dánská premiérka Helle Thorningová-Schmidtová. „Už jsme si jisti, že to byl politicky motivovaný útok, a tudíž to byl útok teroristický,“ prohlásila premiérka. „V celé zemi platí zesílená pohotovost,“ dodala.
Dánská policie také sdělila, že na hlavních výpadovkách z Kodaně byly zřízeny kontrolní body a zesíleny hraniční kontroly, především na hranicích s Německem.
Debatu pořádal umělec, který karikoval Mohameda
Debatu pořádal kontroverzní osmašedesátiletý švédský umělec Lars Vilks. Ten v roce 2007 v karikatuře zobrazil proroka Mohameda jako psa. Po otištění karikatury se stal terčem výhrůžek ze strany islámských extremistů. Od té doby žije pod policejním dozorem.
„Slyšel jsem, jak někdo střílí z automatických zbraní a jak někdo křičí. Policie opětovala palbu a já jsem se schoval za bar. Připadalo mi to bizarní, jako ve filmu,“ řekl televizi TV2 Niels Ivan Larsen, jeden z těch, kteří měli na akci vystoupit.
Podle jedné z organizátorek Helle Merete Brixové nebyl Vilks zraněn. „Viděla jsem prchajícího maskovaného muže,“ řekla agentuře AP. „Několik policistů bylo zraněno,“ dodala s tím, že střelbu považuje jednoznačně za útok na Larse Vilkse. Toho policisté, kteří jej neustále hlídají, podle ní včas dostali do bezpečí.
Další účastnice akce, Inna Ševčenková z hnutí Femen, na Twitteru uvedla, že v sále byly desítky lidí. V okolí místa činu podle agentury DPA zavládl chaos.
Podívejte se na záběry z místa první kodaňské střelby:
Po útoku na Charlie Hebdo se karikaturisté cítí ohroženi
Velké debaty o svobodě slova se v poslední týdnech rozpoutaly po teroristickém útoku na redakci francouzského satirického magazínu Charlie Hebdo. Ve středu 7. ledna bratři Chérif a Said Kouachiové zaútočili na sídlo magazínu a zabili 12 lidí. Mělo jít mimo jiné o odplatu za zesměšňování islámu (vše o útocích zde).
Po pařížském útoku Vilks agentuře AP řekl, že je méně zván na přednášky kvůli obavám o bezpečnost. V květnu 2010 hodili dva muži zápalné lahve do oken jeho domu. Loni v lednu byla v USA odsouzena k deseti letům vězení Američanka Colleen LaRoseová, která údajně spolu s dalšími islamisty plánovala Vilksovu vraždu.
Francouzský prezident François Hollande označil v sobotním prohlášení kodaňskou střelbu za zavrženíhodný čin. Do dánské metropole má zamířit francouzský ministr vnitra Bernard Cazeneuve.
Valentýnský útok odsoudil i devětasedmdesátiletý dánský karikaturista Kurt Westergaard. „To je přece strašné. Po tom, co se stalo v Paříži, se to možná dalo čekat, ale je to přece tak blízko. Můj první pocit byl, že jsem byl zcela rozzuřen,“ řekl agentuře DPA kreslíř, jehož karikatury proroka Mohameda otištěné v dánském listu Jyllands-Posten v roce 2005 vyvolaly násilné protesty v islámském světě.
Westergaard, který byl také terčem několika násilných útoků, přiznal, že po atentátu na Charlie Hebdo se cítí být ohroženější. Podobně jsou na tom prý i všichni jeho kolegové.
