Považujete svoji cestu do Prahy za úspěšnou?
Měl jsem tak nabitý program, že jsem si ani nestihl prohlédnout Prahu. Jednal s ministrem zahraničí Karlem Schwarzenbergem i senátory, šéfem sněmovny Miloslavem Vlčkem...
Domluvil jste v Praze povýšení vzájemného diplomatického zastoupení obou zemí na úroveň velvyslance.
Česká republika již v Íránu požádala o to, aby její ambasádu v Teheránu vedl velvyslanec, tedy ne charge d´ affaires jako dosud. Udělala první krok. Íránská vláda zatím studuje návrh na reciproční opatření. My, jako poslanci, se budeme snažit, aby opět na obou ambasádách úřadovali velvyslanci.
Takže Teherán již nedráždí, že z ČR vysílá rádio Fardá, které má na dění v Iránu zcela jiný názor než jeho nynější vedení? Právě toto rádio přece bylo důvodem k tomu, že velvyslance obou zemí nahradili diplomaté s nižším statutem charge d´ affaires...
Rádio Fardá zůstává neuralgickým bodem našich vztahů. V našich rozhovorech jsme proto žádali české politiky, aby i v této věci pracovali na zlepšení vzájemných vztahů.
Nicméně, Írán tato stanice neohrozí. A podobných rádií existují stovky. Z hlediska mezinárodní vztahů je však vysílání Rádia Fardá netaktní, neetické. Představte se, že v Teheránu zřídíme Vaší zemi nepříliš nakloněnou vysílačku...
Mě osobně by to nevadilo. Součástí evropské etiky je nebránit lidem v přijímání informací. Zeptám se jinak: slyšel jste někdy Rádio Fardá?
Nemám čas poslouchat Rádio Fardá. Ale dostávám zprávy o tom, co vysílá.
Dobrá. Jednal jste v Praze o obchodě?
Do Íránu by mohl přiletět náměstek ministra průmyslu,do Prahy pak zástupci íránské hospodářské komory. Doufáme též, že vznikne společná obchodní komora. Slíbili jsme také, že v íránském parlamentu schválíme dohodu o zamezení dvojímu zdanění. Konkrétní projekty snad přijdou pak.
Cítil jste ze strany českých politiků odstup? Slyšel jste výčitky ohledně porušování lidských práv? Nejasně odůvodněných poprav, které v zemi probíhají?
Lidé, se kterými jsem se setkal, byli příjemní a vstřícní. U ministra zahraničí jsem byl o půl hodiny déle, než jsme plánovali. Máme tu zkrátka o čem jednat. Co se týče lidských práv, odpověděl jsem na všechny položené otázky. A k popravám: tento trest je součástí našeho práva stejně jako třeba amerického. Nic nad rámec našich zákonů neděláme. Věřte tomu, že když nebudeme popravovat pašeráky drog, kteří operují na naší hranici s Afghánistánem, že do ČR doputuje dvojnásobek omamných látek.Když myslíte, že neděláme dobře, otevřeme tedy hranice...
Jsou mezi popravenými nejsou političtí vězni? Podle některých organizací, které pracují v Íránu, to je pravděpodobné.
Pokud znáte jméno nějakého popraveného politického vězně, řekněte mi jej. Rád bych ale vyjasnil pojem politický vězeň - ty v Íránu nejsou. V našich věznicích jsou jen lidé, kteří ohrožovali bezpečnost státu. Třeba tím, že pracovali pro tajné služby jiného státu. Proti íránské vládě lze protestovat v íránských novinách. V našem parlamentě jsou mikrofony - všichni si mohou poslechnout, co řešíme.
To v Evropě považujeme za standardní. Méně běžné je posílat za mříže nepohodlné studenty a novináře.
Opakuji, kvůli odlišenému názoru v Íránu nikdo ve vězení není. Pokud však ohrožuje bezpečnost země, či porušuje islámské právo, reagujeme.
Tady se zřejmě nedohodneme. Co říkáte na záměr vybudovat v Česku radar americké protiraketové obrany, která je zdůvodněna hrozbou právě z Íránu?
My se tím zdůvodněním v podstatě bavíme. Kdyby byl tento systém namířen jen proti Íránu, proč by byl ruský prezident Vladimir Putin tak rozčílen? Proč podniká tak vehementní akce proti tomuto systému? Samozřejmě, že systém je namířen proti Rusům! A je také důvodem k dalšímu závodu ve zbrojení, který ostatně už začal. Nicméně, od zdejších politiků jsem se dozvěděl, že v otázce radaru ještě není nic definitivní. V úvahu připadá i referendum, parlamentní debaty. Plody již tato americká iniciativa přesto má - vzrůstající nejistotu v tomto světě.
Položím otázku přímo: je možné, že by íránské ozbrojené síly za určitých okolností ohrozili střední Evropu?
Nejsme pro Evropu hrozbou. Jsme ochotni uzavřít dvoustrannou dohodu, která vojenské akce vyloučí. Řekla jsem zde českým přátelům, že smlouva, kterou jsme podepsali před sedmasedmdesáti lety ( s bývalým Československem - pozn.red.), stále platí.
Proč tedy vyvíjíte rakety, které jsou zřejmě schopny dolétnout až do Evropy?
Írán má za sebou osm let kruté války s Irákem (1980 až 1988), rakety tehdy dopadali na naše města, Teherán nevyjímaje. Tisíce lidí zemřely. Kdybychom tehdy měly rakety, Saddám Husajn by si nás netroufl. Válka nás naučila, že musíme být připraveni zastavit nepřítele - všechno naše úsilí je pouze obranné.
Na rakety se ptám také proto, že nynější íránský prezident Mahmúd Ahmadínežád navrhl "vymazat Izrael z mapy".
Největším problémem je nepochopení prezidentových slov, který i na návštěvě v USA vysvětlil, že nechce válku, ale naopak trvalý mír v blízkovýchodní oblasti. A ten v regionu chybí. Trváme na tom, aby se palestinští uprchlíci vrátili do vlasti. Poté by mělo v Palestině proběhnout referendum všech tamějších obyvatel - muslimů, Židů i křesťanů. Lidé rozhodnou, co dále. A my jakýkoliv výsledek tohoto referenda přijmeme.
Média průběžně zveřejňují různě věrohodné zprávy, podle kterých se USA chystají zaútočit na Írán. Očekáváte americký útok?
Tyto zprávy se objevují již dvacet let, jde o psychologickou válku. Američané zjistili, že jsme schopni vzdorovat: to jsme prokázali během střetu s Irákem. Od té doby jsme se ovšem vojensky vypracovali na mnohem vyšší úroveň. Perský záliv je oblastí z důležitými zásobami ropy. Myslím si, že Spojené státy nemají zájem na tom, aby se v regionu rozhořel konflikt.
Případný útok je motivován snahou zastavit íránský jaderný program, který podle západních rozvědek směřuje k výrobě atomové zbraně.
My ale jaderné zbraně nevyrábíme. A jsme proti každému, kdo tak činí. Spojené státy vyrábějí nové generace jaderných zbraní, z té máme obavy. Izrael vlastní dvě stovky jaderných hlavic, aniž by byl pod jakoukoliv kontrolou.
V izraelském případě jde jen o spekulace.
Izraelský premiér Ehud Olmert sám přiznal, že hlavice má... My přesto věříme, že jaderné zbraně nepřinesou lidstvu nic dobrého.
Trvám na tom, že jde o spekulace. Zůstaňme tedy na Blízkém východě. Vím, že bych se měl ptát v Damašku, přesto to zkusím: máte informace o tom, zda Sýrie vlastní jadernou zbraň? Tato otázka nyní zaměstnává světová média.
Jak já jsem informován, Sýrie nyní nemá schopnost vyrábět jaderné zbraně. Myslím, že nedisponuje technologií k obohacování uranu.
