"Sám si to nedokážu vysvětlit. Moje složky u východoněmecké tajné policie Stasi byly vedené řádně," diví se osmačtyřicetiletý rodák z Lipska. Na to, že už má být tři desetiletí po smrti, nepřišel on, nýbrž jeho bývalá žena, která ho náhodou objevila na takzvaném seznamu obětí Berlínské zdi.
"Hledala jsem něco na internetu a našla jsem ten článek. Když jsem se do něj podívala, objevila jsem tam jeho jméno. Nemohla jsem tomu věřit," vylíčila Patricia Seiptiusová.
Návštěvníci památníku berlínské zdi si prohlíží portréty lidí, kteří zahynuli při pokusu o její překonání (11. srpna 2011)
Její bývalý muž se skutečně snažil z NDR utéct. Poprvé to bylo v roce 1981, když se jako sedmnáctiletý pokusil se dvěma přáteli překročit zelenou hranici v pohoří Harz. Podařilo se jim sice překonat jeden plot z ostnatého drátu a minové pole, zachytil je však samostřílný kulomet.
Seiptius skončil s těžkými poraněními v nemocnici a ve vazbě, jeden z jeho kamarádů nepřežil. Po měsíci za mřížemi komunisté propustili vyučeného zámečníka na svobodu. Důvod mu prý nikdo neřekl.
"Možná si mysleli, že jsem byl potrestaný dost," domnívá se Seiptius, kterému kvůli zranění hrozilo, že přijde o nohu. Ani tato zkušenost ho ale od snah dostat se ze železnou oponu neodradila: pokusil se o to ještě několikrát, jednou i přes bývalé Československo. Skončil za to na půldruhého roku ve vězení. Až v roce 1988 dostal povolení legálně vycestovat na Západ.
Uvedly ho jako mrtvého nezávislé zdroje
Skutečnost, že nezemřel na hranici, překvapila i Alexandru Hildebrandtovou, ředitelku berlínského Muzea zdi, které seznam obětí vede. "Těší nás, že pan Seiptius žije. Náš seznam vedeme velmi pečlivě. V jeho případě jsme prověřovali několik nezávislých zdrojů a všechny ho uváděly jako mrtvého," tvrdí Hildebrandtová.
Podle ní je to teprve druhý případ omylu za půlstoletí, co seznam existuje. Ředitelka slíbila, že po ověření Seiptiusovo jméno vyřadí. "To může ale ještě nějaký čas trvat," upozornila šéfka muzea, které vydává aktualizovanou listinu vždy k 13. srpnu, na kdy připadá výročí zahájení stavby Berlínské zdi v roce 1961.
Zbytky berlínské zdi stojí v německé metropoli dodnes.
Odborníci jsou však přesvědčeni, že takových nedopatření bude v dokumentaci víc. "Mnoho případů tam bylo zařazeno jen z doslechu, například když o tom informovali obyvatelé žijící poblíž hranice nebo příbuzní těch, co se pokusili o útěk," kritizuje praxi při sestavování seznamu historik Jochen Staadt z berlínské Svobodné univerzity.
Vnést jasno do počtu a totožnosti obětí pokusů o útěk přes německo-německou hranici má nový projekt podporovaný státem a spolkovými zeměmi. "Nejde v něm jen o to vytvořit co možná nejsprávnější seznam, ale hlavně o to osvětlit osudy těchto lidí," poznamenal Staadt, který je jedním z vedoucích tohoto projektu.
Přesný počet Němců, kteří zaplatili životem za pokus o útěk před komunistickou diktaturou, není dodnes znám. Kromě seznamu Muzea zdi, který obsahuje přes
1 300 jmen, existují i další soupisy, které uvádějí nižší počet.
