Zatím poslední případ střelby se odehrál ve středu kolem 21. hodiny místního času. Ve švýcarské vesničce Daillon, která se nachází asi sto kilometrů východně od Ženevy, vtrhl do jednoho z místních domů třiatřicetiletý muž a chladnokrevně zastřelil tři lidi. Dvěma dalším se ze střelby podařilo vyváznout se zraněním.
Útočník vypálil na své oběti přes 20 ran. Do domu vtrhl ozbrojen klasickou loveckou puškou a také historickou zbraní označovanou jako karabina. Ani jedna ze zbraní nebyla jakýmkoli způsobem registrována na pachatelovo jméno. Při zatýkání ohrožoval také zasahující policisty. Když na ně namířil zbraní, jeden ze zasahujících ho postřelil. Následně byl útočník zadržen.
"Zásah nebyl vůbec jednoduchý. Útočník nás několikrát ohrožoval zbraní. Nakonec jsme museli zasáhnout a pachatele postřelit, abychom ochránili všechny zasahující policisty," uvedl policejní mluvčí Jean-Marie Bornet.
Pachatel s diagnózou psychické poruchy
Policie na čtvrteční tiskové konferenci oznámila, že pachatel byl závislý na drogách a trpěl také určitou formou psychické poruchy. Už v minulosti u něj policie zadržela několik zbraní před tím, než nastoupil na povinnou psychiatrickou léčbu. "Nikdy v minulosti však neměl problémy se zákonem," cituje prohlášení místní policie server BBC. Psychickými problémy trpěl také strůjce nedávného masakru na základní škole v Newtownu (vše o střelbě na tamní škole čtěte zde).
Motiv šíleného útoků zůstává zatím v šetření. Vyšetřovatelé však odhalili, že útočník byl pravděpodobně příbuzný s jednou z obětí.
Nebyl to však první podobný útok v posledních dnech. Ve středu vtrhl ozbrojený muž do restaurace v jiné švýcarské vesničce a začal střílet. Než však stačil kohokoli zranit, přemohli ho zákazníci restaurace.
Dvojice útoků okamžitě vyvolala debatu nad poměrně benevolentní švýcarskou legislativou ošetřující držení zbraní. Veřejnost se ptá, zda by zpřísnění zákonů nepomohlo podobným případům předcházet. Úřady však změny v legislativě neplánují. Podobné debaty plnily média už v roce 2001, kdy šílený střelec zabil v budově švýcarského kantonu Zug čtrnáct lidí a následně spáchal sebevraždu (více o případu čtěte zde).
Přístup ke zbraním je ve Švýcarsku oproti ostatním evropským zemím velmi specifický. Poslední statistiky ukazují, že zbraň vlastní minimálně tři miliony Švýcarů. Přesný počet však stanovit nelze, protože v zemi neexistuje žádný plošný registr zbraní.
Zbraň bez průkazu i za službu v armádě
I přes několik zásahů a zpřísnění je pořízení zbraní pro Švýcary poměrně jednoduchou záležitostí. Pořídit zbraň si totiž může v podstatě kdokoli, musí jen splňovat dosažení plnoletosti a musí mít buď švýcarské občanství, nebo alespoň povolení k trvalému pobytu. Žádná obdoba zbrojního průkazů, který je pro koupi zbraně potřeba v Česku, zde neexistuje.
Pokud si chce člověk splňující tyto podmínky pořídit zbraň, zažádá si jen o speciální nákupní povolení, označované jako Waffenerwerbschein, které žadateli vydají úřady v místě bydliště. Takové povolení pak opravňuje majitele ke koupi až tří zbraní. Už tak benevolentní přístup pak má celou řadu výjimek.
Nákupní povolení se totiž nevztahuje na lovecké zbraně a opakovací dlouhé zbraně. U takto pořízených zbraní má kupující pouze povinnost ohlásit jejich koupi. Složení střeleckých zkoušek je nutné pouze tehdy, pokud chce žadatel nosit zbraň na veřejnosti.
Klasické postupy však nejsou jedinou možností, jak mohou Švýcaři přijít ke střelné zbrani. Většina místních vojáků si totiž po absolvování základního výcviku může odnést svou služební zbraň domů a ta mu zůstane až do konce branné povinnosti, tedy do 49 let.
