Představitelé Muslimského bratrstva Essam el-Erian (uprostřed vpravo) a Saad el-Katatní (uprostřed vlevo) na protivládní demonstraci v Káhiře (30. ledna 2011). | foto: AP

Muslimští bratři nabírají dech. Čeká Egypt islámská revoluce?

  • 320
K protestům v Egyptě se připojilo vlivné islamistické Muslimské bratrstvo. Je zřejmé, že pokud se podaří prezidenta Mubaraka svrhnout, bude nejsilnější a nejlépe organizované opoziční hnutí hrát v novém Egyptě silnou roli. Má se Západ takového vývoje bát?

Dožije se Egypt své "islámské revoluce"? Zatím je předčasné spekulovat, jak nevídané vzepětí v ulicích nakonec dopadne, jedno se však zdá být téměř jisté: ať už nenáviděný prezident Mubarak politicky přežije, nebo ne, k podstatným změnám v zemi dojde. A jedním z jejich hlavních hybatelů budou příslušníci islamistického Muslimského bratrstva.

Nehledě na dlouholetý zákaz je dnes bratrstvo jednoznačně nejsilnějším a nejpřipravenějším opozičním hnutím v Egyptě. A na rozdíl od drtivé většiny spontánně demonstrujících lidí, kteří vesměs nemají žádný politický program, "bratři" velice dobře vědí, co chtějí. Otázkou je, zda to víme také my - dokážou totiž velmi schopně "mlžit".

Islamismus

V zásadě totalitní ideologie naroubovaná na islám, která prosazuje politické spojení všech muslimů. Zjednodušeně říká, že šaría (muslimský právní řád) musí být zavedena celosvětově a že celý svět musí být sjednocen pod praporem Prorokovým. Existují umírněné i radikální formy islamismu.

Co tedy od nich můžeme očekávat? Má se západní svět bát jejich případného podílu na moci? A nezavedou snad Egypt na stejně temnou stezku, jako se to podařilo ajatolláhům v Íránu?

Do parlamentu zadními vrátky

Bratrstvo, které v Egyptě působí už od roku 1928, věří, že Korán představuje dokonalý způsob života a politické organizace. Podle něj má být uzpůsobena i forma státu a veškeré islámské země mají být nakonec sjednoceny v chalífát. Teď vám nejspíš připadá, že jste zaslechli Usámu bin Ládina. Ano, teoreticky by si jistě rozuměli.

V poslední době se však šéfové bratrstva snažili vzbudit dojem, že se distancují od násilí a jsou adepty demokracie. Zároveň vynakládali enormní úsilí na infiltraci klíčových politických organizací a profesních skupin. V současnosti mají velký vliv i mezi novináři. V minulosti si přes zákaz dokázali najít i cestu do parlamentu, ať už prostřednictvím smluv s opozičními stranami nebo jako nezávislí kandidáti.

Do čela protestů míří proreformní aktivista Muhammad Braradej (30. ledna 2011)

Do čela protestů míří proreformní aktivista Muhammad Baradej (30. ledna 2011)

Nepokoje v Egyptě (30. ledna 2011)

Nepokoje v Egyptě (30. ledna 2011)

"Islámská vláda v Egyptě by nepředstavovala pro Západ žádnou hrozbu. Byla by demokratičtější než diktatura prezidenta Mubaraka," řekl včera agentuře Reuters veterán Muslimského bratrstva Kamel al-Helbaví. "Nad arabským světem povstává nová éra svobody a demokracie," dodal vlivný islámský klerik ve svém londýnském exilu.

"Islám je kompatibilní s demokracií. Jde nám o umírněný demokratický stát," citovala stanice BBC Essama al-Eriana, jednoho z vůdců bratrstva. Muslimské bratrstvo včera také podpořilo nositele Nobelovy ceny za mír Muhammada Baradeje jako hlavního vyjednavače s režimem Husního Mubaraka.

True

To všechno může být jen kalkul. Například ve vztahu k ženám se požadavky "bratrů" příliš neliší od Talibanu. Někteří zase tvrdí, že dnešní Muslimské bratrstvo je svým umírněným přístupem blízké Straně spravedlnosti a rozvoje tureckého premiéra Recepa Tayyipa Erdogana. Jiní hledají paralely spíše u Hizballáhu či palestinského Hamasu (ten je ostatně jedním z výhonků Muslimského bratrstva).

Demonstranti v Egyptě dosud protestovali proti chudobě, rostoucím cenám, za větší svobodu a proti policejní brutalitě. Náboženství, v regionu tak mocný mobilizační faktor, hrálo v rebelii jen marginální úlohu. Podle některých pozorovatelů se to může brzy změnit. Zejména poté, co do arény naplno vstoupilo právě Muslimské bratrstvo (prakticky až o víkendu).

Demonstranti proti vládě egyptského prezidenta Husního Mubaraka nesou tělo svého zabitého druha ulicemi Alexandrie, baštou Muslimského bratrstva (30. ledna 2011)

Demonstranti proti vládě egyptského prezidenta Husního Mubaraka nesou tělo svého zabitého druha ulicemi Alexandrie, baštou Muslimského bratrstva (30. ledna 2011)

Současný chaos bratrstvu nahrává a dovolí si to, co nikdy předtím. Například včera prchlo z vězení 34 jeho klíčových vůdců - prý poté, co příbuzní přemohli vězeňské stráže.

Pokud by se nyní v Egyptě konaly svobodné volby, odhaduje se, že Muslimské bratrstvo by shráblo až třetinu hlasů. To už je pořádná síla, s níž je třeba počítat. Nyní se nedá s jistotou tvrdit, že jeho vůdci spřádají plány na jakousi obdobu íránské islámské revoluce. Že by se s nimi Západu jednalo hůř než s Mubarakem, to je nasnadě.