Vizionářská stavba, jež se stala dějištěm utrpení stovek politických vězňů, má být podle slov Rodríguezové přeměněna na „sportovní, kulturní a komerční centrum pro rodiny policistů a okolní komunity“.
El Helicoid, futuristickou stavbu tyčící se nad venezuelským hlavním městem Caracasem, navrhli architekti v 50. letech minulého století jako první „drive-through“ nákupní centrum na světě.
Věž hrůzy nad Caracasem. Z perly architektury je mučírna tajné policie |
Vnitřní část budovy mělo tvořit zhruba 300 obchodů, které by propojila více než tři kilometry spirálová nájezdová rampa pro automobily. Architekti stavbou zamýšleli ukázat modernitu poháněnou ropným bohatstvím během vojenské diktatury Marcose Péreze Jiméneze. Po jeho svržení v roce 1958 však byla opuštěna.
I proto nic z inovativního a pokrokového plánu nespatřilo světlo světa a stavba nakonec během desítek let sloužila různým účelům – jako dočasné útočiště během ničivých sesuvů půdy v 70. letech či jako sídlo zpravodajské služby v 80. letech.
Za režimu Huga Cháveze a poté Nicoláse Madura pak budova sloužila úplně něčemu jinému než, co zamýšleli architekti – k věznění politických oponentů.
„Zdraví mi ztěžuje život.“ Čech propuštěný z Venezuely popsal nelidské zacházení |
Samozvaný lídr venezuelské bolívarské revoluce Chávez a později jeho nástupce Nicolás Maduro proměnili prostory původně plánované jako obchody v cely. Za Madura represe ještě zesílily a zprávy dokumentovaly praktiky mučení, včetně elektrických šoků, bití, dušení a dlouhodobých zákazů návštěv rodin. El Helicoide se tak stalo nejznámějším mučicím centrem pro politické vězně ve Venezuele.
Nyní, pod tlakem Spojených států, prozatímní venezuelská prezidentka Delcy Rodríguezové, jež dříve na věznici dohlížela jako Madurova viceprezidentka, oznámila plány El Helicoide uzavřít a přeměnit jej na kulturní centrum.
Forma reparace pro oběti
Venezuelská vláda tímto krokem hodlá prokázat, že plní představy šéfa Bílého domu Donalda Trumpa o směřování země. Aktivisté však plán kritizují jako pokus rehabilitovat symbol kolapsu Venezuely a vymazat dlouhou historii represí tohoto režimu.
„Hrůzy, které byly v El Helicoide páchány, už byly dostatečně zdokumentovány a odhaleny mnoha lidskoprávními organizacemi i misí Organizace spojených národů,“ uvedla Martha Tineová, koordinátorka nevládní organizace Spravedlnost, setkání a odpuštění, jedné ze skupin, které už dlouhou dobu podporují politické vězně a jejich rodiny.
 |
„Vítáme skutečnost, že má být zařízení uzavřeno – nikoli však proto, aby se z něj stalo nějaké sociální či rekreační centrum,“ dodala Tineová pro britský list The Guardian.
Aktivisté proto navrhují vytvořit místo paměti po vzoru bývalého argentinského taktéž mučicího centra Escuela de Mecánica de la Armada v Buenos Aires, které slouží jako muzeum. To by podle Tineové poskytlo „formu reparace obětem tím, že by byla sdělena pravda a zajištěno, že se tyto hrůzy nebudou opakovat“.
Ve vězení zůstává 600 až 800 politických vězňů
Jedním ze zatčených politických vězňů je také dvaapadesátiletý inženýr Ángel Godoy, jenž v El Helicoide loni strávil devět měsíců. Ačkoli říká, že zde nebyl mučen, během prvních třech měsíců nemohl kontaktovat svou rodinu.
Madurův režim ho zatkl poté, co opozice zorganizovala celostátní úsilí, aby shromáždila hlasovací záznamy a prokázala své vítězství ve volbách roku 2024. Maduro se přesto prohlásil za vítěze.
Jeho organizace školila občany k monitorování volebního procesu. „Vnímali to jako zásadní hrozbu a zaměřili se na nás,“ uvedl Godoy, který byl obviněn z terorismu, podněcování nenávisti a výzev k ozbrojeným akcím.
Po únosu venezuelského autoritářského vůdce Nicoláse Madura americkými vojáky propustil prozatímní režim desítky politických vězňů. Aktivisté odhadují, že ve vězení jich stále zůstává 600 až 800. Rodríguezová nedávno slíbila, že představí zákon, který má tyto vězně amnestovat.
Bojovníci za práva politických vězňů odhadují, že zákon tamním parlamentem projde díky tomu, že ho ovládají loajalisté režimu, snadno. Termín hlasování ale zatím stanoven nebyl.
Venezuela propustí stovky politických vězňů, Rodríguezová chce vyhlásit amnestii |
„Myslím, že budu skutečně svobodný až ve chvíli, kdy bude každý jeden z mých spoluvězňů propuštěn z těchto nespravedlivých cel,“ uvedl Godoy.
Hlavní obavou aktivistů však je, že podle prozatímní prezidentky budou z amnestie vyloučeni lidé odsouzení za trestné činy, jako je vražda. Mezi politickými vězni se přitom nachází mnoho lidí obviněných na základě nikdy neprokázaných tvrzení o údajných atentátních spiknutích proti Madurovi.
Tineová dodává, že nezákonně uvězněné musí stát odškodnit a měli by se podílet na debatě o novém zákoně o amnestii.
12. ledna 2026 |
