"Katastrofa připravila o život 51 151 lidí, dalších 288 tisíc lidí bylo zraněno," citovala agentura Reuters mluvčího vlády Kua Wej-mina. Úřady navíc nemají žádné zprávy o třech desítkách tisíc Číňanů.
Ještě minulý týden hovořily nejhorší odhady o maximálně padesáti tisících mrtvých, to už nyní neplatí. Jen za posledních 24 hodin vytáhli záchranáři z trosek deset tisíc těl.
Úřady se bojí epidemií a záplav
Do země středu míří pomoc z celého světa. Peking nově požádal mezinárodní společenství o poskytnutí tří milionů stanů. Kvůli přírodnímu živlu totiž přišlo o střechu nad hlavou na pět milionů lidí.
Úřadům navíc dělá starosti hrozba epidemií. Do přeplněných táborů, kde jsou shromážděny oběti zemětřesení, se proto vypravilo na 5 000 zdravotníků. Rozdávají léky a zajišťují dodržování základních hygienických pravidel. Přesto z některých míst hlásí zvýšený výskyt průjmových onemocnění či chřipky.
Kromě materiální pomoci má Čína přislíbeny ze zahraničí i tři miliardy dolarů. Vláda zároveň oznámila, že sama na obnovu zdevastované infrastruktury uvolní 10 miliard dolarů.
Představitelé komunistického režimu dnes zopakovali varování před možnými záplavami. Zemětřesení totiž vyvolalo sesuvy půdy, které přehradily tok několika řek a vytvořily 34 jezer. "Hladina vody v některých těchto jezerech je velmi vysoká a stále stoupá. Pokud se jejich hráze prolomí, voda způsobí velké škody," varoval podle ČTK náměstek ministra půdy a přírodního bohatství Jün Siao-su.
Koncem minulého týdne vyhnala podobná hrozba z údolí na milion lidí, kteří se obávali protržení hrází přehrad. - čtěte Číňané prchají do kopců
Olympijská pochodeň už je opět na cestě
V zemi dnes končí třídenní smutek za oběti zemětřesení. Ve své pouti tak bude pokračovat i štafeta s olympijským ohněm, která se zastavila v úterý. Organizátoři sportovního svátku museli kvůli katastrofě přepracovat plán běhu.
Podle původního plánu totiž měla pochodeň do zničené provincie dorazit už za tři týdny. Dvoudenní běh byl ale odsunut až na 3. srpna, necelý týden před začátkem her.
. Nejtragičtější zemětřesení za posledních padesát letpodle počtu mrtvých 270 tisíc - 28. července 1976 (Čína) - Zemětřesení o síle 8,2 stupně Richterovy škály zdevastovalo čínské město Tchang-šan. 228 tisíc - 26. prosince 2004 (Indonésie) - Otřesy o síle 9,1 stupně Richtera vyvolaly mohutné tsunami, jež zpustošilo pobřeží jihovýchodní Asie. Zahynulo i osm Čechů 75 tisíc - 8. října 2005 (Pákistán) - Zemětřesení o síle až 7,7 stupně s epicentrem v pákistánském Kašmíru zasáhlo také Indii a Afghánistán. 70 tisíc - 31. května 1970 (Peru) - Otřesy země o síle 7,9 stupně zdevastovaly města Chimbote, Huarás a okolní vesnice v severním Huascaránu. Přes 51 tisíc mrtvých - 12. května 2008 (Čína) - Provincii S'-čchuan na jihovýchodě Číny postihly otřesy o síle skoro osmi stupňů Richterovy škály. Třicet tisíc lidí se stále pohřešuje. 40 tisíc - 21. června 1990 (Írán) - Zemětřesení o síle 7,3 stupně Richterovy škály zničilo severozápad země u pobřeží Kaspického moře. 30 tisíc - 26. ledna 2001 (Indie) - Zemětřesení o síle 7,9 stupně postihlo západoindický svazový stát Gudžarát, ale i Pákistán a Nepál. Zdroj: ČTK |
