Mongolové, makejte a plaťte. A pak koukejte odsud vypadnout

  16:54aktualizováno  16:54
Od zvláštní zpravodajky MF DNES - Čtyřiačtyřicetiletá Báma sedí v kuchyňce panelákového bytu v Ulánbátaru a do toho vyprávění se jí moc nechce. „Chtěli jsme jen s manželem vydělat peníze, aby naši synové mohli studovat. Prostě jsme se jednoho dne sbalili a odjeli přes půl zeměkoule, do Česka,“ říká. V Pardubicích přišli brzy o práci. Zpět do Mongolska se vrátili po více než roce strádání.

Báma a její manžel vycestovali do Česka, aby mohli zaplatit dětem studium. | foto: Magdalena Sodomková, MF DNES

V únoru tohoto roku se totiž česká vláda rozhodla řešit narůstající počet cizinců, kteří skončili na dlažbě tím, že jim nabídla letenku, a 500 eur (později už jen 250 eur). Nyní vládní pomoc končí, nabídky dobrovolně odjet z Česka využilo podle české odnože mezinárodní organizace pro migraci IOM 1 334 Mongolů.

Nedat jim letenku by vyšlo dráž

"Za každým z těch lidí ve statistice je nešťastný příběh těch, kteří mnohdy nepochopili systém, v němž každý zodpovídá za sebe. Mnozí neuměli česky. Na druhou stranu o práci přišli, i když sami neselhali," říká ředitel odboru azylové a migrační politiky ministerstva vnitra Tomáš Haišman.

Jedním dechem však upozorňuje, že kdyby česká vláda cizincům v nouzi ruku nepodala, vyšlo by ji to nakonec ještě mnohem dráž.
"Pokud by se ti lidé, třeba i ne vlastní vinou, dostali do ilegality a my je pak vyhošťovali represivně, stálo by nás to dvojnásobek. A také - ti lidé tu odvedli svou práci, přesto jsou bez výdělku. Nemají ani na letenku," říká Haišman.

Proč platíme za Mongoly

Stát tedy platí za neochotu Čechů tvrdě pracovat za málo peněz. A za horlivost zprostředkovatelských agentur, které v čilé spolupráci s českými úřady vydávaly víza jak na běžícím pásu. Musel to být dobrý byznys. Mongolové podle svých výpovědí za zprostředkování dokladů potřebných k vycestování platili běžně agenturám minimálně 700 eur (nebo i 1 400 dolarů podle toho, na koho narazili).

Přestože na tuto sumu se pro jednoho člena rodiny skládalo celé příbuzenstvo, byl o česká pracovní víza nebývalý zájem. Vždyť zatímco v roce 2001 o víza na českém zastupitelském úřadu v Ulánbátaru (podle informací ministerstva zahraničí) žádalo 986 lidí, v roce 2006 už do Česka chtělo vycestovat na 3 567 Mongolů a vloni dokonce 6 216. Přičemž dlouhodobé vízum v Česku jen za rok 2008 získalo podle cizinecké policie 2 723 Mongolů. Mnozí vycestovali na ta krátkodobá.

Mongolská metropole Ulánbátar.

Mongolská metropole Ulánbátar.

Český velvyslanec v Ulánbátaru Václav Jílek se však o číslech vůbec bavit nechce. Je rozladěn. Nejprve zdůrazňuje, že opravdu "není o čem psát". Jak si však vysvětlit fakt, že skoro každý, koho se člověk v Ulánbátaru zeptá na českou ambasádu, konspirativně vypíná mobil, rozhlíží se a ztišuje hlas? A proč všichni odmítají rozhovor v hotelu - obávají se snad odposlechů? Paranoia, která v Ulánbátaru vládne, působí dojmem, že se člověk ocitl ve východním bloku roku 1980.

Jílek vypráví, jak si Mongolové stavějí vzdušné zámky a cestují, aniž jsou připraveni na nástrahy práce v zahraničí. Nyní už je to prý jiné než za totality, kdy v Československu pod ochrannou rukou státu vystudovalo 20 tisíc Mongolů. Líčí, jak na velvyslanectví "probíhaly pohovory s žadateli o dlouhodobá víza. Konzulární pracovnice se jich ptaly, zda mají pracovní smlouvu. Když jsme po nich chtěli, ať si to dozařídí, tak se raději svěřili do rukou zprostředkovatelů," říká.

Přitom lidé, kteří v době největších front před ulánbátarskou ambasádou o víza žádali, řekli MF DNES pod zárukou anonymity, že dovnitř ve skutečnosti ani nevkročili. Přesto papíry nakonec bez problémů, a to za tučnou sumu, získali.

Mongolská metropole Ulánbátar.

Mongolská metropole Ulánbátar.

Situace se po příchodu ekonomické krize vyhrotila tak, že velvyslanectví v Ulánbátaru dočasně přerušilo přijímání žádostí. Na jeho internetových stránkách stálo, že "z technických důvodů". Jak později uvedl konzul David Hrdoušek, pravým důvodem bylo "zajištění bezpečnosti v Česku poté, co nastalo propouštění zahraničních pracovníků kvůli hospodářské krizi".

Jednou z propuštěných Mongolek byla i učitelka matematiky a počítačů Jadamjav Altanzulová. Svobodná matka, která v Česku pracovala rok a půl, nejprve jako šička ve Znojmě, později, když už to tam nemohla snést, jako dělnice v pardubickém Foxconnu.

Léky pro syna

 "Můj osmiletý syn trpí mozkovou chorobou. Ale vMongolsku jsem si jako učitelka nemohla vydělat ani na léky," vysvětluje žena, proč se rozhodla nechat syna u rodičů a vydala se do Česka. Jako jedna z mála navrátilců, se kterými MF DNES v Ulánbátaru mluvila, sehnala práci.

Paní Altanzulová si chtěla vydělat na léky pro nemocného synka. Přes rok však tvrdě pracovala, aby vůbec spaltila dluhy. Do Mongolska se vrátila díky české vládní pomoci.

Paní Altanzulová si chtěla vydělat na léky pro nemocného synka. Přes rok však tvrdě pracovala, aby vůbec spaltila dluhy. Do Mongolska se vrátila díky české vládní pomoci.

I jí cesta do Evropy vyšla draze. Zadlužila se, aby měla na letenku, i ona zaplatila agentuře stovky eur. V Česku pak utrácela jen za jídlo, aby vůbec dluhy splatila. Na to, že by se její syn dočkal potřebné operace, může zapomenout.

Stovky cizinců, kteří už se zamotali do sítě mafiánských agentur, v Česku dál zůstávají. Jejich chlebodárci (doslova) je totiž domů pustit nechtějí. Dostat je příště přes půl světa by nemuselo být tak lehké. Krize pomine, pak bude třeba hledat nové "otroky".


Hlavní zprávy

Nejčtenější

Vraha své dcery potkala v metru, sedl si přímo proti ní. Zhroutila se

Roberta Kučerová s fotografií své zavražděné dcery Reginy

Před dvaceti lety přišla Roberta Kučerová o jediné dítě. Její sedmadvacetiletou dceru Reginu nechal zavraždit Zdeněk...

Hašek titul JUDr. neměl získat. Jeho práce by propadla i jako seminárka

MF DNES získala rigorózní práci Michala Haška

Rigorózní práci, díky které Michal Hašek získal titul JUDr. ve slovenském Sládkovičově, exhejtman 7 let tají. MF DNES...

Liberecký podnikatel vystřelil po mladé rodině, teď mu hrozí osm let

Jiří Vařil na snímku z července 2009

Policie prověřuje incident z poloviny ledna v liberecké části Harcov. Devětatřicetiletý muž tam tehdy vyběhl z honosné...

Hmyz rychle vymírá, podle vědců do 100 let zmizí. Přírodu čeká kolaps

SOSÁNÍ. Hmyz saje nektar z květu pampelišky v lese nedaleko běloruského...

Katastroficky rychle neumírají pouze včely. Každý rok ze světa zmizí 2,5 procenta z celkového objemu veškerého hmyzu....

Imigranti chtějí ve školách místo angličtiny turečtinu, Němci se bouří

Výuka islámské věrouky v německém Offenburgu.

Učme na základních školách místo angličtiny turečtinu, polštinu či ruštinu. S tímto návrhem přišla Rada pro integraci v...

Další z rubriky

Cestu do hlubin duše lidí s demencí si vyšlapává robot jménem Mario

Trénování robotů k autonomní aktivitě na univerzitě v Maltě (8.2.2019).

Zmírnit osamělost lidí trpících demencí, usnadnit jejich interakce s blízkými nebo rozvíjet jejich koníčky. S takovými...

Japonci navrhli Trumpa na Nobelovu cenu. O nominaci je žádali Američané

Donald Trump mluví k vojákům USA  na základně Al Asad v Iráku při jeho...

Japonský premiér Šinzó Abe nominoval loni na podzim na Nobelovu cenu za mír amerického prezidenta Donalda Trumpa....

Evropa Trumpově poslu netleskala, přesto je bezmocná, píše o Mnichovu tisk

Americký viceprezident Mike Pence se zúčastnil mnichovské bezpečnostní...

Rozpory mezi Spojenými státy a Evropou se na mnichovské bezpečnostní konferenci vyjevily i v symbolické rovině....

VALENTÝN: Jednoduché čokoládové bonbony
VALENTÝN: Jednoduché čokoládové bonbony

Výborné čokoládové bonbony, které můžete na Valentýna vytvořit ve tvaru srdíček.

Najdete na iDNES.cz