„Budu usilovat o připojení regionu k Rusku,“ oznámil už 22. července ministr zahraničí Podněstří Vitalij Ignatěv. Volání po odtržení od Moldavska začalo v posledních měsících sílit také v autonomní oblasti Gagauzie na jihu země.
„Je to jasná provokace. Myšlenka, že by měli mít nezávislost, je stará, ale idea, že by se měli připojit k Rusku, byla nečekaná a bylo to poprvé, co to řekli,“ reagoval na Ignatěvova slova moldavský vicepremiér Oleg Serebrian, jehož úkolem je pracovat na znovuzačlenění Podněstří do Moldavska.
„Kvůli válce na Ukrajině se obáváme, že to není jen deklarace, ale jakási předehra k operaci v Moldavsku. Uděláme cokoliv, abychom se vyhnuli vojenské konfrontaci, ale na Kišiněvě to stoprocentně nezávisí,“ dodal.
Rusko má v Podněstří, které se od Moldavska oddělilo po občanské válce v roce 1992, armádní základnu a udržuje zde kontingent asi patnácti set vojáků. Dalších dvacet tisíc vojáků místních separatistických sil je napojeno na jednotky Kremlu. List The Times uvádí, že podněsterské síly nicméně podle odhadů nejsou dobře vybavené ani vycvičené.
Separatisté chtějí mezi lidi zasít strach
Moldavsko podle Serebriana v současnosti rovněž čelí náporu výhrůžek bombovými útoky, které mají ochromit jeho vládu. „V podstatě denně dostáváme telefonáty, že na letišti nebo v parlamentu je bomba. Hlavní myšlenkou je šířit strach a nestabilitu,“ podotkl viceprezident.
Cílem výhrůžek jsou kromě vládních budov také obchodní centra, kostely či nemocnice. Moldavské mezinárodní letiště v Kišiněvě muselo kvůli hrozbám za poslední měsíc už desetkrát zavřít areál a evakuovat ho.
Výbuchy zničily vysílače v Podněstří, Moldavsko se bojí zatažení do války |
Stanice Al-Džazíra o současné situaci v zemi píše jako o „létu bombových hrozeb“. „Samozřejmě, že se tu necítíme bezpečně. Pořád se bojíme a přemýšlíme o tom, co se může stát,“ řekla televizi osmašedesátiletá obyvatelka Kišiněva Vera.
„Ti, kteří naplánovali a provedli tuto vlnu falešných hrozeb, dosáhli svého cíle. Vytvořili v lidech pocit nejistoty,“ uvedl Serebrianův předchůdce Alexandru Glenchea, podle něhož si Moldavsko nyní najalo několik bezpečnostních expertů, kteří mu mají pomoci s vyřešením situace.
„Vše závisí na bitvě u Černého moře“
Podle Serebriana existuje mezi bombovými výhrůžkami a vyhraněnějším postojem Podněstří i Gagauzie spojitost. „Z Gagauzie přichází nová rétorika, z Tiraspolu (hlavního města Podněstří) pak přichází nová agresivnější rétorika. Obáváme se, že mezi tím existuje souvislost,“ prohlásil.
Moldavská vláda se domnívá, že aktuální vývoj je reakcí na to, že EU koncem června udělila Moldavsku společně s Ukrajinou status kandidátské země. Rusko v reakci na to uvedlo, že rozhodnutí Unie bude mít negativní důsledky a znamená, že sedmadvacítka „zotročuje“ sousední země.
Rusové by mohli k dalším útokům nastoupit z Podněstří, obává se Kyjev |
Ignatěv připomněl, že „obnovené nadšení“ připojit se k Rusku je odkazem na referendum z roku 2006, ve kterém obyvatelé Podněstří „vyjádřili své přání tak učinit“. Kreml možnost připojení nekomentoval, obvinil ale Moldavsko, že brání jeho „mírotvůrcům“ dostat se do regionu. Kišiněv to odmítá s tím, že příchod nových ruských vojáků by byl podle stávajících dohod nezákonný.
Ukrajinská armáda podle The Times Kišiněvu s ohledem na přítomnost ruské armády v Podněstří (která se nachází jen 45 kilometrů od Oděsy) nabídla, že mu pomůže s osvobozením odtržené oblasti výměnou za to, že Moldavsko uvolní své pohraniční jednotky pro bitvu o jižní Ukrajinu.
Podle Serebriana ale moldavská vláda takovou nabídku oficiálně neobdržela a pokud se tak stane, odmítne ji. „Moldavsko je neutrální zemí, takže by na svém území nemělo mít cizí armádu,“ řekl a vyzval Moskvu ke stažení jejích sil.
Hrozí Moldavsku osud Ukrajiny? Z Podněstří by se mohl stát druhý Donbas |
Serebrian se domnívá, že osud Podněstří nyní závisí na průběhu bitvy o pobřeží Černého moře. „Situace na Ukrajině je pro Moldavsko velmi důležitá. Přímá hranice s Ruskem kontrolovaným územím změní chování a klima mezi Kišiněvem a Tiraspolem,“ řekl vicepremiér.
Moldavsko od počátku invaze přijalo na svém území více než 460 tisíc ukrajinských uprchlíků. Jeho vláda nicméně Ukrajině dosud neposkytla žádnou materiální podporu s cílem vyhnout se provokaci Ruska.
