„Nechci být rumunskou prezidentkou,“ odmítá Maia Sandu s úsměvem návrh, se kterým nedávno s nadsázkou přišel prezident Černé Hory Jakov Milatović. Vtip je to však jen částečně, i samotná hlava Moldavanů totiž souhlasí s myšlenkou, aby se její země po pětatřiceti letech vzdala své nezávislosti a připojila se k Rumunsku.
Historicky i jazykově k sobě obě země mají velmi blízko a zhruba třetina Moldavanů má už dnes rumunské občanství, včetně samotné prezidentky. Ta také volila současného rumunského prezidenta Nicuşora Dana, který myšlenku sjednocení rovněž podporuje. Stejně jako více než 70 procent Rumunů, ukázal březnový průzkum.
Hlasovala bych pro připojení k Rumunsku, překvapila moldavská prezidentka |
V Moldavsku se však myšlenka nyní líbí jen 42 procentům lidí. Nejvyšší prioritou je tak i pro tamní vládu nadále vstup do Evropské unie. „Velmi by se mi ulevilo, kdybych v ní svou zemi viděla. Unii si neidealizuji, ani ona nepředstavuje stoprocentní bezpečí a má své vlastní problémy, ale dodnes je stále tím nejlepším projektem na Zemi,“ míní Sandu.
Přístupové rozhovory chce mít její vláda hotové do roku 2030 a prezidentka na konferenci Globsec v Praze řekla, že proces pokračuje podle plánu. Pokud by však trval příliš dlouho, mohla by se idea připojení k Rumunsku stát mnohem aktuálnější. „A byla by to i zkratka na cestě do Unie,“ přiznává Sandu, jež nyní slouží svůj druhý mandát a další neplánuje „ani v Moldavsku, ani jinde“.
Zdůrazňuje však, že unikátní rozhodnutí spojit znovu do jednoho celku dvě nezávislé země, které mají své vlastní vlády, prezidenty a instituce, by vyžadovalo v první řadě referendum. „Mělo by se rozhodnout na základě vůle většiny. Tak se to dělá v demokracii a jinak to jít nemůže,“ ujišťuje. Zatím se prý snaží dosáhnout maxima možného na cestě do EU, přičemž v rozhovoru s novináři mimo jiné řekla, že jí český premiér Andrej Babiš osobně potvrdil, že i Česko vstup Moldavska stále podporuje.
Česká republika je ostatně jedním z pěti nejdůležitějších obchodních partnerů této východoevropské země, vklíněné mezi Rumunsko a Ukrajinu. „To je pro nás velmi důležité,“ neopomněla prezidentka zmínit a vyzvala české podnikatele, aby do její vlasti investovali.
Rusové přeruší 2 kilometry vedení a 70 procent Moldavska přijde o elektřinu
Popsala také, jak válka v sousední zemi dennodenně dopadá na život v Moldavsku. Území tohoto státu už narušil ruský dron, Rusové v březnu kontaminovali tamní vodovodní systémy, když zaútočili na vodní elektrárnu na jihu Ukrajiny a do řeky Dněstr uniklo palivo, a zhruba ve stejné době ruské útoky přerušily i klíčové elektrické vedení mezi Moldavskem a Rumunskem.
„Pořád žijeme v nejistotě. Pokud jde o narušené dodávky elektřiny, jedná se o dva kilometry dlouhé vedení, které spojuje Rumunsko s Moldavskem, ale kvůli staré infrastruktuře vede přes ukrajinské území. A toto elektrické vedení zásobuje elektřinou 70 procent obyvatel. Ti všichni přišli o elektřinu. Totéž s dodávkami pitné vody. Dněstr je náš hlavní zdroj vody, takže v okamžiku, kdy ruská loď narušila provoz vodní elektrárny na východním toku řeky, zůstalo bez vody 300 tisíc lidí,“ říká.
Podněstří bude naše, plánuje Moldavsko. Separatisty má vyhnat mezinárodní mise |
Vyzdvihla, že Ukrajinci aktuálně drží svou pozici na frontě. „Je vidět, že Rusku se nedaří zrovna nejlépe. Mezinárodní společenství teď na něj musí zvýšit ekonomický tlak, protože za současné situace se mi nezdá, že by Rusko mělo zájem o mírová jednání,“ poznamenala. „Věřím, že NATO stále hraje důležitou úlohu,“ míní, ovšem zdůrazňuje, že státy Evropské unie musejí zvýšit své výdaje na obranu.
„Myslím, že válka nám všem ukázala, že nemůžete příliš spoléhat na své partnery, svou obranu musíte mít pod kontrolou,“ podotkla s povzdechem, že ani její země na obranné výdaje dlouho nemyslela. A teď se to snaží dohnat. Prioritou Moldavska je podle Sanduové momentálně vzdušná obrana. „Válka totiž nepomáhá přilákat investice ani přesvědčit členy diaspory, aby se vrátili,“ zmínila také.
Rusové její vlast navíc neohrožují jen fyzicky, stejně jako i jinde v Evropě se snaží ovlivnit dění ve společnosti a v politice. Jenže v Moldavsku mnohem, mnohem víc. „Když jsme se přebírali moc, Moldavsko bylo stoprocentně závislé na ruském plynu. Byli jsme závislí na elektřině dodávané z Ukrajiny a z Podněstří, přičemž většina pocházela právě z Podněstří,“ říká prezidentka.
„Už v roce 2021 jsme čelili ruskému vydírání v otázce plynu. Tehdy jsme si řekli, že uděláme vše pro to, abychom odstranili tuto závislost na ruském monopolu. A nyní už žádný ruský plyn nepoužíváme,“ vyzdvihla s tím, že země diverzifikuje i v dalších oblastech.
„Není to jako dřív, kdy Rusko prostě přerušilo dodávky plynu a pak už bylo jedno, kolik jste byli ochotni zaplatit, protože se nejednalo jen o ceny plynu. Jejich vyjednávání přesahovalo energetický sektor, snažili se zasahovat do naší suverenity a prosazovat některé ze svých zájmů mimo energetiku. Teď už to dělat nemohou. A kvůli tomu se snaží zasahovat mnoha jinými způsoby,“ vypráví Sandu.
Proč by lidé v Podněstří chtěli ruský pas?
V autonomním Podněstří dodnes sídlí kolem patnácti set ruských vojáků a ruský vliv je tam obrovský. Diktátor Vladimir Putin tam lidem nyní začal dokonce nabízet i ruské občanství. „Zhruba třetinu tam tvoří Moldavané, kteří hovoří rumunsky, dále ukrajinští uprchlíci a pak Rusové. Věřím, že mnoho lidí tam možná má ruské občanství, ale nemyslím si, že ti, kteří ho ještě nemají, se teď pohrnou, aby ho získali,“ říká moldavská prezidentka.
„Naopak, od začátku války jsme byli svědky toho, jak si mnoho lidí z Podněstří přišlo vyřídit moldavské pasy, protože se s nimi cítí bezpečněji. I teď se bojí, že budou posláni bojovat na Ukrajinu na straně Ruska. A je jasné, že toto nechtějí,“ popisuje. S vlivem Ruska v Podněstří se tak snaží bojovat i pomocí „s osvojováním rumunštiny, státního jazyka, aby měli přístup k informacím nejen z Kremlu, ale i z Kišiněva“.
Kreml se přepočítal, i část Podněstří chce do EU, říká český velvyslanec v Kišiněvě |
Koncem března se také na veřejnost dostaly informace o plánu, který Moldavané předložili v Bruselu. Podle něj by správu nad odtrženou republikou nejprve převzala mezinárodní správa a až poté Moldavsko. Sandu pro iDNES.cz potvrdila, že její vláda skutečně má plán pro Podněstří. „Skládá se z několika pilířů. První pilíř se týká ekonomické a finanční reintegrace. Druhý pilíř se týká bezpečnosti. Třetím pilířem je administrativní rámec pro přechodné období, protože to je nezbytné,“ uvádí.
„A čtvrtým pilířem je komunikace, zapojení a získání podpory obyvatel z obou břehů Dněstru. Největší výzvou je však stále nelegální přítomnost ruských vojáků, i když tam není příliš mnoho ruských důstojníků. Zavázali jsme se k mírovému řešení konfliktu a doufáme, že situace na Ukrajině a případná mírová jednání nám poskytnou příležitost tuto otázku vyřešit. Je třeba zajistit demokratizaci a demilitarizaci regionu,“ nastiňuje.
„Jde o několik kroků, ale podle mě jsou proveditelné. Největší překážkou je skutečnost, že Rusko odmítá stáhnout své jednotky z této oblasti,“ dodává. A zdůrazňuje, že takzvaná vláda v Tiraspolu nebude hrát v budoucím uspořádání zatoulaného regionu vůbec žádnou roli.
Follow the money
Některé země přitom kapacity kremelské propagandy a ruských hybridních operací stále podceňují, míní Sandu. V době, kdy je umělá inteligence na tak vysoké úrovni, že skoro nelze rozeznat od reality, už podle Sanduové ruský vliv nebude tak „brutální“ jako dřív. Bude subtilnější a o to náročnější na odhalení.
„Ruské vměšování se neděje jen během voleb. Děje se před volbami, během voleb a po volbách. Vměšování je nový normál a musí se to tak brát. Protiopatření proti těmto zásahům také musejí být trvalá,“ domnívá se prezidentka, podle níž platí staré známé „follow the money“. „Rusko pracuje se zkorumpovanými lidmi. Nejsou peníze, nejsou akce,“ pokračuje, přičemž sledování finančních toků je podle ní čím dál těžší také proto, že Rusové k tomu víc a víc využívají kryptoměny.
I proto je podle ní nezbytná spolupráce různých institucí a organizací a sdílení informací. „Pak lépe porozumíte tomu, co Rusko dělá, a zastavíte to nebo alespoň omezíte,“ apeluje. „Rusko si uvědomilo, že Ukrajinu nedokáže dobýt, a tak se nyní snaží ovlivňovat země nikoliv nasazením vojsk přímo na místě, ale prostřednictvím manipulace, kyberútoků a nelegálního financování politických stran,“ varuje.
Uzavírá, že díky masivní snaze Rusů ovlivnit směřování Moldavska celá země ušla kus cesty, zapracovala na obraně v této oblasti a „dnes už většina z nás mnohem lépe chápe hrozby, která z Moskvy přicházejí, ale i rozdíl mezi demokratickým světem a agresivním a autoritářským režimem“.
