"Jsme si jisti, že je (vojska NATO) porazíme," uvedl Mudžáhid v rozhovoru pro BBC. Dodal také, že bojovníci Talibanu se pohybují v odlehlých částech země a mají kontrolu nad místními vesnicemi. "Zahraniční síly (...) jsou tak vystrašené, že raději zůstávají na svých základnách," prozradil Mudžáhid.
Zároveň však prohlásil, že pokud se Taliban po stažení všech zahraničních vojsk vrátí k moci, nijak nezmírní brutální metody své vlády, které prosazoval před vpádem sil NATO v roce 2001. Taliban tehdy zavedl radikální výklad islámského náboženského práva šaría a ženám například zakázal vycházet na ulici bez jejich manželů, bratrů nebo otců.
Nepravdivé dopadeníZabiulláh Mudžáhid si na sklonku roku 2011 prožil svou chvilku mediální slávy. Média totiž informovala, že byl dopaden afghánskou policií. Měl být předán afghánské rozvědce, která z něj měla dostat cenné informace o jeho spolubojovnících. Mudžáhid se však o pár dní později ozval a prohlásil, že dopaden rozhodně nebyl. Zdroj: nytimes.com |
Trestem za cizoložství bylo běžně ukamenování před očima celé rodiny, zlodějům hrozilo useknutí ruky, opilcům veřejné bičování. Afghánistán se sice po svržení Talibanu práva šaría zřekl, ale na mnoha místech země neoficiálně stále platí (více o trestu ukamenováním a plánech na jeho opětovné zavedení čtěte zde).
Mluvčí Talibanu také odmítl jakékoli angažmá v nadcházejících prezidentských volbách, které se uskuteční 5. dubna.
"Taliban nemá na žádného z kandidátů žádné vazby," uvedl Mudžáhid a dodal, že islamisté volby považují za falešné. Jeho slova paradoxně nedávno potvrdil i někdejší americký ministr obrany Robert Gates. Ten ve svých pamětech prozradil, že americké vládě před lety vadil nepřesvědčivý a zkorumpovaný prezident Hamíd Karzáí. V roce 2009 se proto neúspěšně pokusila prezidentské volby ovlivnit (více se dočtete zde).
Nejvíce vojáků má v Afghánistánu Amerika
Zahraniční pozorovatelé stále častěji upozorňují na zvyšující se vliv Talibanu na dění v Afghánistánu. Panují proto obavy, že po stažení většiny spojeneckých vojsk v následujících letech se může Taliban opět vrátit k moci.
Analytik BBC John Simpson nicméně míní, že je velmi nepravděpodobné, že by se Taliban opět zabydlel v Kábulu. Přestože to Zabiulláh Mudžáhid důrazně popírá, Karzáího vláda nyní s islámskými radikály vede mírové rozhovory. Pokud však v prezidentských volbách vyhraje zkorumpovaný a slabý kandidát, bude to pro Taliban výrazným povzbuzením, soudí Simpson.
V Afghánistánu v současnosti působí již jen 57 tisíc zahraničních vojáků, z toho je 38 tisíc Američanů. Před rokem to bylo jednou tolik. Do konce roku by se měly stáhnout všechny alianční jednotky a mise ISAF skončí.
Místo ní však NATO zahájí novou. Ta však nebude bojová a zaměří se výlučně na výcvik a pomoc afghánské armádě (více zde). Z tradičních velkých členských států NATO udržují početné vojenské kontingenty v Afghánistánu už jen Británie (5 200 vojáků), Itálie (2 150) a Německo (3 000). Čeští vojáci mají mandát schválený do konce letošního roku, působit jich zde bude asi 200 (více o nasazení vojáků jednotlivých zemí se dočtete zde).
U letiště v Kábulu útočil sebevražedný atentátník:
11. prosince 2013 |
