Patnáctiletou Leonardu Debrani zadrželi policisté, když byla zrovna se svými spolužáky na školním výletě. Dívka se do Francie přistěhovala před pěti lety z Kosova se svými rodiči a pěti sourozenci. Rodině ale úřady začátkem října neudělily azyl, a tak přišla na řadu nucená deportace.
Cizinecká policie nejprve vyhostila Leonardina otce, kterého zadržela již dříve v jiném městě, a o den později si přišla do jejich domu i pro zbytek rodiny. Dívka však ten den ráno odjela na výlet se svými spolužáky, a tak nebyla doma. Policisté proto okamžitě kontaktovali učitele v autobuse, kterým školáci cestovali, a přikázala jim zastavit.
Francouzští studenti se bouří proti vyhoštění Romky do Kosova
Před zraky spolužáků pak policisté dívku zadrželi. Jakkoli se učitelé snažili jejich postup zvrátit, neuspěli. Školačku ještě tentýž den i s celou rodinu deportovali zpět do Kosova.
Francie Romy deportuje ve velkém
V kontextu sílící polemiky kolem vyhošťování romských přistěhovalců vyvolal případ Leonardy u části veřejnosti vlnu pobouření. Francouzská vláda kvůli vyklízení nelegálních romských tábořišť napříč zemí čelí intenzivní kritice a nařčení z diskriminace Romů či z rasismu.
S likvidací tábořišť a deportací Romů začal Elysejský palác již před léty pod taktovkou tehdejšího prezidenta Nicolase Sarkozyho. Jeho nástupce a nynější prezident François Hollande, jenž vzešel z řad socialistů, bývá svými odpůrci kritizován mimo jiné také za to, že podle nich v otázce těchto opatření kráčí v šlépějích svého konzervativního předchůdce a že neučinil těmto antiimigračním opatřením přítrž.
Lidskoprávní organizace Amnesty International odhaduje, že jen za první polovinu letošního roku bylo z dočasných tábořišť vystěhováno na deset tisíc Romů. Většina z nich přitom pochází, stejně jako Leonarda, ze zemí bývalé Jugoslávie, Rumunska či Bulharska.
Jako důvod k udělení azylu nejčastěji uvádějí diskriminaci kvůli svému původu. Stejně tomu bylo podle britské stanice BBC i v případě Leonardiny rodiny. Francouzské úřady ovšem azyl z těchto důvodů udělují Romům jen zřídkakdy a vyhošťování hájí, navzdory kritice z řad lidskoprávních organizací, ale i třeba Evropské unie.
Zodpovídám se francouzskému lidu, hájil deportaci ministr
Případ patnáctileté Leonardy ovšem na sebe strhnul velkou mediální pozornost a postupem úřadů v otázce nucených deportací se proto nyní zabývá i vláda. Ministr vnitra Manuel Valls nicméně zákrok hájí a odmítá jakékoli pochybení. Podle jeho slov se vše odehrálo v mezích zákona.
"Musíme tyto deportace provádět. Je to samozřejmě obtížná záležitost, ale jakákoli imigrační politika vyžaduje respektování práva, úcty k jednotlivci a velkou pevnost. Zodpovídám se za to francouzskému lidu," hájil vyhoštění kosovské rodiny ministr vnitra.
Jen několik týdnů nazpět Valls v rozhovoru pro francouzskou rozhlasovou stanici prohlásil, že životní styl Romů je neslučitelný s tím francouzským, a proto by měli Francii opustit a vrátit se zpět do svých vlastí.
Kauzu kosovské školačky komentoval na půdě francouzského parlamentu také premiér Jean-Marc Ayrault. Uvedl, že případem se zabývá komise. Výsledky jejího šetření by měly být známy do 48 hodin, uvedl francouzský list Le Parisien. Pakliže úřady pochybily, bude rodině umožněno vrátit se zpátky do Francie, slíbil premiér.
Samotná Leonarda se již dříve nechala slyšet, že by se do Francie chtěla vrátit a dostudovat tam školu. Studium ve své vlastí jí podle jejích slov kosovské úřady kvůli romskému původu upíraly.
Na protest proti jejímu vyhoštění zablokovali někteří francouzští středoškoláci ve čtvrtek dopoledne s transparenty v rukou vchody do pařížských škol.
