Nobelovu cenu za medicínu mohl v minulosti dostat i český vědec. Jeden ze zakladatelů české imunologie Vladimír Wagner totiž jako první na světě začal studovat krevní složky odpovědné za to, že se cizí tkáně vzájemně odmítají. Přesně za totéž dostal roku 1980 Nobelovu cenu francouzský imunolog Jean Dausset. Proč on, a ne Wagner? »Nápad jsem dostal v roce 1947 asi touto úvahou: Když na počátku století Rakušan Karl Landsteiner a po něm definitivně Čech Jan Janský objevili čtyři krevní skupiny u červených krvinek, proč by podobné rozlišení nemohlo existovat i u krvinek bílých?« vzpomíná Wagner. V té době působil šestatřicetiletý docent Wagner v Ústavu pro mikrobiologii a imunologii pražské lékařské fakulty.Pro svůj nápad získal mladší kolegy a přátele, hematologa Ludvíka Donnera a internistu Václava Rejholce.Pro začátek originálním způsobem analyzovali krev třiasedmdesáti kolegů z okolních klinik. Výsledky Wagnerovu domněnku potvrzovaly. Jenže to už se psal rok 1949. Wagner byl poslán na nově vznikající plzeňskou lékařskou fakultu, věci znalá laborantka Zdena Mandlíková dostala jinou práci. Výzkum přesto pokračoval, jen za poněkud dramatických okolností: Doktor Rejholec musel laborantku fiktivně hospitalizovat na své klinice, a tam coby pacientka načerno pokračovala v analýzách. Dokončila je s koncem roku 1949. Ukázalo se, že i u bílých krvinek existují nejméně čtyři různé antigenní skupiny související s imunitou organismu. Výsledky nabídnuté k publikování však léta ležely v šuplících Časopisu lékařů českých. Zveřejněny byly pět let po dokončení pokusů, v roce 1954. Článek obsahoval i možnosti využití tohoto objevu. Nejvýznamnější z nich byl přesnější výběr dárce při transplantaci, a tudíž snížení rizika, že těla příjemce náhradní orgán odmítne.V témže roce byly v zahraničí publikovány podobné výsledky týmu Jeana Dausseta. »V tu chvíli jsem věděl, že je to ztracené,« říká Vladimír Wagner. »Jenže k čemu je vztek? Prostě jsem se odreagoval tím, že jsem se vrhnul na jinou práci.« Zatímco francouzský badatel svůj výzkum systematicky rozvíjel, docent Wagner musel odejít i z plzeňské fakulty.Prostě proto, že říkal, co si myslí. V nemocnici na Bulovce, kde pak dělal primáře, ho roku 1962 obvinili z podvracení republiky.V době, kdy Daussetův výzkum vrcholil, docent Wagner kroutil čtrnáct měsíců v iľavské věznici. Doktoři Donner a Rejholec již nežijí. Vladimír Wgner, člen Newyorské akademie věd, autor či spoluautor více než tří stovek publikací, po listopadu 1989 jmenovaný profesorem, oslavil letos osmaosmdesáté narozeniny.
10. prosince 1999
