Kdy jsme se vůbec začali zabývat tím, zda měly zaniklé civilizace společné rysy, jež možná jejich kolaps způsobily?
Když to vezmu obecně, každá civilizace řešila, proč se jí děje to, co se jí děje. Dřívější civilizace ovšem neměly data, jaká máme dneska my – neměly náš přehled, neměly historické, archeologické, technické a přírodovědné metody, jaké máme k dispozici. A pokud se vrátím k modernímu zkoumání, pak „otec“ tohoto bádání je můj velice dobrý známý Joseph Tainter (americký antropolog a historik, pozn. red.), který žije v Utahu a v roce 1988 napsal slavnou knížku Kolapsy složitých civilizací, kde se zabýval šesti různými civilizacemi včetně té naší.
On jako první tuto problematiku pojmenoval, pak následovala plejáda podobně zaměřených prací a já jsem se k tomu začal vyjadřovat někdy od roku 2007, kdy jsme na Akademii věd uspořádali první velký seminář o kolapsech v přírodních, technických a společenských vědách. Přičemž je potřeba říct, že když se řekne kolaps, každý si mylně představí vymření nebo vyhubení podobné osudu dinosaurů před 66 miliony lety.
Známe bohužel i relativně nedávné důkazy toho, že složité komplexní systémy reformovat nejdou. Dobrým příkladem je Elon Musk.
