Ať si každá země EU sama určí kvóty, navrhla na minisummitu Itálie

  • 992
V Bruselu proběhla v neděli odpoledne schůzka více než poloviny členských zemí EU k migrační problematice. Itálie přišla s návrhem, aby si každá členská země sama stanovila, kolik migrantů bez práva na azyl přijme. Pokud by tak některá země neučinila, hrozil by jí finanční postih.

Podle agentury DPA vyplývá návrh Itálie z dokumentu, který italský premiér Giuseppe Conte připravil na nedělní minisummit některých členů EU v Bruselu. Zvýšit by se mělo podle něj také úsilí při uzavírání dohod EU se zeměmi, ze kterých migranti do Evropy přicházejí, ale i ostraha vnějších hranic.

Dokument s názvem Evropská víceúrovňová strategie pro migraci, který Conte zřejmě předložil patnácti dalším prezidentům a předsedům vlád EU, jež se sešli v Bruselu, obsahuje deset bodů, které by podle Říma mohly vyřešit problém migrace.

Malta odmítla přijmout loď s migranty mířící do Evropy, uvedla Itálie

„Každý stát si stanoví vstupní kvóty pro ekonomické migranty,“ stojí v dokumentu. Podle agentury DPA tím má Itálie na mysli lidi, kteří nemají nárok na udělení azylu. „Je to princip, který musí být respektován, musí být ale poskytnuta i přiměřená finanční protiopatření vůči státům, které nenabízejí přijetí uprchlíků,“ píše se v italském návrhu.

Z dokumentu vyplývá, že Itálie chce docílit změny takzvaného dublinského systému, podle kterého je za zpracování žádosti o azyl zodpovědná ta země, do které migrant vstoupí nejdříve. „Kdo se vylodí v Itálii, vylodí se v Evropě,“ stojí v textu dokumentu. Členské státy by podle něj měly mít „společnou zodpovědnost“ za migranty zachráněné na moři. „Povinnost záchrany se nesmí stát povinností zpracovat žádosti (o azyl) za všechny,“ píše se dále v textu s tím, že je „v sázce“ je budoucnost schengenského prostoru bez hraničních kontrol.

Macron je pro sankce vůči zemím, které odmítají migranty s nárokem na azyl

Italský dokument dále vyzývá ke vzniku „mezinárodních ochranných středisek“ v tranzitních zemích, ve kterých by se posuzovaly žádosti o azyl a nabízela možnost dobrovolné repatriace. Zintenzivnit by se měla spolupráce především s Libyí a Nigerem, s jejichž pomocí se podle dokumentu podařilo letos zabránit v příchodu 80 procent migrantů. Na území EU azylová střediska pro zachráněné migranty nemohou vznikat jen v Itálii a Španělsku, stojí dál v textu.

Aby byla ve zvládání migrace úspěšná, musí podle italského dokumentu EU také společně bojovat proti obchodování s lidmi a pašeráctví a posílit ochranu vnější hranice.

Evropští politici italské nápady při odchodu z minisummitu komentovat nechtěli, je prý třeba je nejprve prostudovat. Podle francouzského prezidenta Emmanuela Macrona se italský přístup příliš neliší od přístupu jiných zemí. Macron také při odchodu zopakoval svůj pohled, že nynější „migrační krize“ je především projevem politické krize, sporu mezi liberálními demokraciemi a populisty.

K čemu státníci dospěli?

Schůzka k migraci v Bruselu řešila podle německé kancléřky Angely Merkelové tři hlavní témata - spoluprace se třetími zeměmi při zvládání migračních toků, snaha posílit ochranu vnější hranice bloku a také způsob, jak země uvnitř Unie mohou zastavit přesuny migrantů mezi nimi.

Země Evropské unie se podle ní musí snažit najít evropské řešení migrační problematiky. Kde takové řešení nebude možné, je podle ní na místě spolupráce skupin konkrétních zainteresovaných států.

Podle německé kancléřky není možné nechat země, kam migranti v největších počtech přijíždějí, aby se se situací vyrovnávaly samostatně. Migranti si však také nesmějí vybírat, v jaké evropské zemi chtějí o azyl žádat, upozornila Merkelová.

Na jednání, kterého se mimo jiné neúčastnil žádný zástupce zemí visegrádské skupiny, tedy ČR, Polska, Maďarska a Slovenska, prý kancléřka zaznamenala „mnoho dobré vůle“, ale také přetrvávající rozpory v přístupu.

„Je mnoho věcí, které máme společné. Všichni souhlasí, že je třeba společné řešení společné výzvy, tedy, jak zvládat migrační toky,“ řekl při odchodu španělský premiér Pedro Sánchez. Konkrétní závěry podle něj dnešní setkání nepřineslo.

Čtvrtý den blokády lodě Lifeline

I v neděli pokračovala blokáda lodě Lifeline s přibližně 230 migranty na palubě ze strany Itálie a Malty. Obě země plavidlu odmítají povolit přistání ve svých přístavech. Itálie, která už přijala stovky tisíc běženců, další přijmout rozhodně nechce. Dnes také odmítla nabídku španělské organizace k záchraně kolem 1 000 lidí v ohrožení u libyjského pobřeží. 

Maltský premiér Joseph Muscat po setkání novinářům řekl, že na velmi otevřeném jednání zaznamenal ochotu k „jistým operačním změnám“.

Přijeli zástupci 16 států

Minisummit 16 států EU svolal na nedělní odpoledne do Bruselu předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker. Česká republika se spolu s dalšími státy visegrádské skupiny, tedy Slovenskem, Maďarskem a Polskem, rozhodla neúčastnit.

Podle Andreje Babiše se měl v neděli řešit hlavně konkrétní problém, který se týká pohybu lidí zejména z Itálie do Německa přes Rakousko. Merkelová nechce, aby Německo kvůli tomuto problému zavíralo hranice, a tím spustilo dominový efekt.

„Nejzodpovědnější volba pro všechny členské státy kromě těch, kterých se tento konkrétní krok týká, je summitu se neúčastnit a pozice i řešení hájit na Evropské radě, která se uskuteční pouze čtyři dny po této nedělní akci,“ uvedl Babiš.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video