„Čtyři východoevropské členské země EU“ budou podle německých novinářů na pondělním mimořádném summitu v Praze rokovat o tom, jak pomoci Makedonii a Bulharsku s ochranou hranic s Řeckem. Pozvánku na summit, který se koná v den 25. výročí vzniku V4, dostal i makedonský prezident Ďorge Ivanov a bulharský premiér Bojko Borisov.
Uprchlická krizeMALMÖ: Reportáž z města, které je branou do Švédska ŘECKO: V Egejském moři roste zeď proti běžnecům VYHOŠTĚNÍ: Deportace z Německa váznou PŘEHLEDNĚ: Jak Evropa zavírá dveře STUDIE: Evropa nerozumí pravidlům migrace DUNKERQUE: Běženci táboří na bývalých bojištích BERLÍN: Uprchlíci obsadili sídlo Stasi NĚMECKO: Běžence z Maghrebu budeme vracet EXPERT: Plot na severu Řecka Evropě uleví CENNOSTI: Dánsko migrantům zabaví majetek |
Podle německých novinářů míří chystané kroky V4 přímo proti plánům Merkelové, která se chce na řešení migrační krize domluvit s Tureckem. Například deník Die Welt doslova napsal, že Maďarsko, Polsko, Česko a Slovensko se proti Merkelové bouří.
„Naším cílem je zastavit či zásadně snížit příliv ilegální migrace, nyní především po takzvané balkánské cestě. Chceme na tom pracovat s evropskými řešeními, v těsné spolupráci s Řeckem i Tureckem a všemi zeměmi západního Balkánu,“ vzkázal iDNES.cz z mnichovské bezpečnostní konference šéf české diplomacie Lubomír Zaorálek.
Tvrzení o vzpouře proti Merkelové však česká vláda odmítá. „Myslím, že je to nesmyslná spekulace. Samozřejmě se bude diskutovat i o balkánské trase, protože V4 pomáhá zemím západního Balkánu se zvládáním migrace. Ale rozhodně nejde o to, abychom se nějak bouřili proti Angele Merkelové,“ řekl iDNES.cz mluvčí kabinetu Martin Ayrer.
Kvůli summitu V4 k migraci se na Českou republiku obrátil německý velvyslanec. „S německým kancléřstvím jsme v pravidelném a úzkém kontaktu. Nijak mě proto nepřekvapilo, že se na mne v pátek obrátil německý velvyslanec s dotazy na cíle a obsah pondělního summitu premiérů V4,“ sdělil iDNES.cz státní tajemník pro evropské záležitosti Tomáš Prouza.
Doplnil, že témata summitu probíral v uplynulých dnech i s představiteli zemí V4, Bulharska a Makedonie, s nizozemským velvyslancem jako zástupcem předsednické země EU a s vedoucím zastoupení Evropské komise v Praze.
Německo si na pondělní summit postěžovalo, řekl Fico
Slovenský premiér Robert Fico v sobotu podle ČTK oznámil, že si Německo na pondělní summit Bratislavě postěžovalo. Země V4 by měly nabídnout náhradní plán ochrany vnějších schengenských hranic, pokud v této záležitosti selže Řecko, dodal.
„Dokud neexistuje společná evropská strategie, je legitimní, když se státy na balkánské trase rozhodnou chránit své hranice. Pomůžeme jim s tím,“ řekl magazínu Der Spiegel slovenský ministr zahraničí Miroslav Lajčák. Přímý střet s vizí německé kancléřky si Visegrád podle jeho slov nikterak nepřeje. Není však možné nechat řešení evropských problémů jen na Turcích.
Bavorsko hlásí už 100 tisíc běžencůBavorské hranice od začátku tohoto roku překročilo směrem do Německa už 100 tisíc běženců. Oznámila to v sobotu bavorská ministryně sociálních věcí Emilia Müllerová, podle níž to jasně ukazuje, že příliv uchazečů o azyl se zvýšil. "Pokud to tak půjde dál, budeme muset v Bavorsku postavit i stanová města, která ale nechceme," řekla Müllerová. Ministryně rovněž zopakovala požadavek CSU stanovit horní hranici pro počet uprchlíků. Bavorský premiér a šéf CSU Horst Seehofer navrhoval strop 200 tisíc žadatelů o azyl za rok, ale kancléřka Angela Merkelová to odmítá. Zdroj: ČTK |
Podle Prouzy Visegrád stále podporuje spolupráci s Tureckem. „Pevně věříme, že Turecko začne dohodu s EU co nejrychleji naplňovat a přibrzdí proud uprchlíků do Evropy,“ tvrdí Prouza. Dodal, že Česko je připraveno posílit pomoc Řecku, Makedonii i Bulharsku.
Představitelé zemí visegrádské skupiny už několikrát zmínili, že by migrační krizi mohl vyřešit plot na severních hranicích Řecka. Migranty, kteří do Evropy připlují z tureckých břehů přes Egejské moře, by prakticky uvěznil v první evropské zemi, na jejíž pevnině stanuli - a kde by podle azylových pravidel EU měli také zůstat. Úřady by pak zhodnotily, jestli má každý jednotlivec nárok na mezinárodní ochranu, nebo se musí vrátit. Stavba plotu už skutečně začala.
Orbán do Makedonie poslal beton, Česko policisty
S myšlenkou plotu na řeckých hranicích s Makedonií a Bulharskem přišel jako první maďarský premiér Viktor Orbán. Do Skopje už dokonce nechal poslat betonové pilíře a žiletkový drát. Na jeho slova později navázal i český premiér Bohuslav Sobotka.
„Musíme posílit vnější ochranu schengenské hranice, zřídit společnou evropskou pobřežní a pohraniční stráž, a pokud nic z toho nezafunguje, tak musíme na linii Bulharsko - Makedonie vytvořit určitý záložní hraniční systém, připravit tam technická opatření a regulovat migraci tam, pokud se ji nepovede regulovat v Turecku nebo v Řecku,“ řekl na konci ledna předseda vlády (více se dočtete zde).
Minulé úterý už z Česka do jihomakedonské Gevgelije vyrazilo 27 policistů a dva služební psi, kteří mají hranici s Řeckem chránit. Čeští strážci zákona už slouží i na řeckých ostrovech Kos a Lesbos, kam z Turecka připlouvají čluny plné migrantů.
Pokud by podél řecko-bulharských a řecko-makedonských hranic s pomocí V4 skutečně vyrostl bytelný plot, zůstanou „otevřené“ pouze hranice mezi Řeckem a Albánií na západě Balkánského poloostrova. Vzhledem k mizernému dopravnímu spojení a hornatému terénu by však tato trasa byla pro migranty extrémně náročná.
Francouzský premiér Manuel Valls v sobotu na bezpečnostní konferenci v Mnichově prohlásil, že jeho země odmítá trvalý mechanismus na přerozdělování migrantů. Francie podle premiéra dodrží svůj slib, že v rámci loňské dohody na přerozdělení běženců přijme 30 tisíc lidí. Nepřistoupí však na žádné zvýšení tohoto počtu. „Žádné další nepřijmeme,“ prohlásil podle ČTK Valls. „Francie nikdy neřekla ‚pojďte do Francie‘,“ dodal.
