Hory odpadků se nevyhýbají ani řekám. Na snímku znečištěná řeka Sentiong v...

Hory odpadků se nevyhýbají ani řekám. Na snímku znečištěná řeka Sentiong v Jakartě. | foto: Profimedia.cz

Milovníci plodů moře snědí tisíce plastových mikročástic ročně, tvrdí vědci

  • 134
Vědci z univerzity v belgickém Gentu ve své studii varují, že pravidelní jedlíci mořských plodů a ryb ročně stráví až jedenáct tisíc částic takzvaných mikroplastů. Ty se do přírody dostávají zejména v odpadních vodách. Malá část z nich se v lidském těle může vázat na tkáně a způsobovat zdravotní potíže.

Studii vědců z Gentu zveřejnil server Sky News. Podle doktora Colina Janssena jsou závěry výzkumu znepokojující. „Zjistili jsme, že mikroplasty se opravdu dostávají do našich těl a nějakou dobu v něm zůstávají,“ uvedl k závěrů studie.

V oceánech bude v roce 2050 víc odpadu než ryb, varuje nadace

Vědci spočítali, že 99 procent pozřených mikroplastů lidské tělo vyloučí. Zbytek se však podle dosavadního bádání zřejmě váže na lidskou tkáň. Dlouhodobá přítomnost plastů v lidském těle může způsobovat zdravotní problémy, protože se z nich uvolňují toxické látky. Bádání je podle autorů studie v tomto ohledu ještě na počátku.

Lidé, kteří mají pravidelně na svém jídelníčku plody moře, podle studie ročně zkonzumují asi 11 tisíc plastových mikročástic. V následujících letech se toto číslo kvůli znečištění moří a oceánu výrazně zvýší. Odhaduje se, že na konci století člověk zkonzumuje až 780 tisíc mikročástic ročně.

Plastový odpad lze najít ve všech světových mořích a oceánech.
V rybách lze najít celou řadu plastového odpadu.

Takzvané mikroplasty jsou malé plastové částice menší než jeden milimetr. Pochází z celé řady zdrojů. Nejčastěji jsou součástí kosmetiky a oblečení, používají se také v průmyslové výrobě. Dělí se na dvě skupiny.

Primární mikroplasty jsou uměle vyráběné a využívají se například ve výše zmíněné kosmetice (na fotografii se můžete podívat zde). Sekundární mikroplasty vznikají rozpadem většího plastového odpadu, který se dostává do moří a oceánů.

Na hladině světového vodstva plave podle statistik ochránců přírody bezmála 270 tisíc tun plastového odpadu. Z 5,25 bilionu kusů jich 92 procent tvoří jen části původních předmětů. Znečištění životního prostředí mikroplasty zaznamenala organizace 5 Gyres Institute v různých koncentracích ve všech oceánech.

Odpadky na pobřeží Sukabumi v Indonésii
Odpadky v čínské přehradě Le-čchang-sia.

Výjimkou není ani Středozemní moře. Jak ukázal průzkum španělských vědců z roku 2015, na hladině zde plave až tisíc tun nejrůznějšího plastového materiálu, zejména části lahví, tašek a jiných obalů (více zde).

Plasty ochránci životního prostředí nachází běžně také v žaludcích ryb, ptáků, želv a velryb. „Zjistili jsme, že Středozemní moře je obrovským shromaždištěm plastového odpadu,“ uvádí Andres Cozar z univerzity v Cádizu.

„Znečištění moří plasty se velmi rozšířilo a stalo se celosvětovým problémem jen po pouhém půl století širokého používání plastových materiálů. Je proto naléhavě třeba vypracovat strategii, která by tento problém řešila,“ dodal Cozar.

Podívejte se na dokument o znečišťování oceánů:


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video