Senátoři nakonec schválili Pompea v poměru 57 ku 42 hlasům, jeden zákonodárce se zdržel.
Čtyřiapadesátiletého Pompea nominoval do úřadu ministra zahraničí prezident Trump minulý měsíc na místo Rexe Tillersona, s nímž se neshodl v názorech na řadu zahraničněpolitických témat. Jedním z nich byla mezinárodní jaderná dohoda s Íránem, kterou Trump kritizuje a navzdory nesouhlasu ostatních signatářů od ní hodlá odstoupit.
V úřadu šéfa diplomacie čeká na Pompea řada ožehavých témat, kromě íránského jaderného programu i chystaná vrcholná schůzka USA-KLDR či vyhrocené vztahy s Ruskem, válka v Sýrii, Iráku a Afghánistánu či rostoucí vliv Číny.
V pondělí přitom Pompeovu nominaci podpořil výbor pro zahraniční vztahy Senátu jen těsně. Čelil totiž zprvu námitkám nejen ze strany demokratů, ale i od některých republikánů. Například jeden ze členů výboru Rand Paul ho původně podpořit nechtěl.
Pompeo, který se hlásí k republikánskému konzervativnímu křídlu, zasedal od roku 2011 do loňského ledna ve Sněmovně reprezentantů USA za stát Kansas. Na post kongresmana rezignoval, aby se mohl ujmout vedení CIA. Někteří demokraté jej označují za příliš slabého politika na to, aby mohl vyvažovat mnohdy nevypočitatelné Trumpovy kroky v zahraniční politice.
Republikánský „jestřáb“ kritizuje Rusko i Írán
Trump nominoval Pomea do funkce šéfa americké diplomacie v polovině března, po odvolání Rexe Tillersona. S tím se Trump v posledních měsících rozcházel v řadě témat, včetně jaderné dohody s Íránem z roku 2015. Té se Pompeo věnoval i během svého slyšení před Senátem kdy řekl, že její změna je v zájmu USA a že se bude snažit tyto změny vyjednat.
Mike PompeoNarodil se 30. prosince 1963 v Orange v Kalifornii, jeho předkové jsou italského původu. Navštěvoval prestižní Vojenskou akademii USA ve West Pointu (1986) a absolvoval práva na Harvardu (1994). V letech 1986 až 1991 sloužil v americké armádě. Poté pracoval jako právník, věnoval se také vlastnímu podnikání. Založil firmu Thayer Aerospace zabývající se informačními technologiemi.V období od ledna 2011 do ledna 2017 zasedal ve Sněmovně reprezentantů USA za stát Kansas. Zvolen byl jako člen republikánského konzervativního hnutí Tea Party, křesla se vzdal kvůli nominaci do čela CIA. Pompeo je ženatý, s manželkou Susan mají syna. |
Již dříve proslul jako kritik dohody, kterou uzavřela ještě dřívější administrativa Baracka Obamy. Podle republikánského „jestřába“ Pompea je Írán původcem většiny zla na Blízkém východě. O letošních Velikonocích navštívil Severní Koreu a setkal se tam s jejím vůdcem Kim Čong-unem.
Pompeo se tvrdě vyjadřuje vůči Rusku. Podle něj je zcela jasné, že se snažilo ovlivnit americké prezidentské volby ve prospěch Trumpa. Zároveň ale tvrdí, že na výsledek hlasování neměly hackerské útoky či propaganda na sociálních sítích vliv. Pompeo v této souvislosti kritizoval například i server WikiLeaks, který označil za nepřátelskou zpravodajskou agenturu, kterou často podporují země jako je Rusko.
Senátorům před dvěma týdny poprvé veřejně přiznal, že byl vyslýchán zvláštním vyšetřovatelem FBI Robertem Mueller, který prověřuje podezření o ruském vměšování do prezidentských voleb v USA. Pompeo ale blíže nespecifikoval, co vyšetřovatelům řekl. Na otázku senátora Marka Rubia, zda si myslí, že Rusko zasahovalo do voleb v roce 2016, Pompeo odpověděl kladně.
Politik také loni kritizoval vojenské angažmá Moskvy v Sýrii, když řekl, že existuje jen minimum důkazů o tom, že se Rusko drží „seriózní strategie“ v tažení proti teroristům z takzvaného Islámského státu. Pompeo je ale přesto přesvědčen, že ve světě existují místa, kde mohou USA s Ruskem spolupracovat v boji s terorismem.
Spekulace o tom, že by Pompeo mohl na postu ministra zahraničí nahradit Tillersona, loni v listopadu přinesl list The New York Times. Trump dal totiž v minulosti několikrát najevo, že s Tillersonem není spokojen. Ještě v prosinci ale prezident možnost výměny popřel. Pompeo je považován za jeho dlouhodobého spojence. Někteří demokraté jej ale označují za příliš slabého politika na to, aby mohl vyvažovat mnohdy nevypočitatelné Trumpovy kroky v zahraniční politice.
