Čtyřiadvacetiletý Nigerijec Muhammed Jusúf doufal, že v Libyi najde práci, nebo se mu odtamtud podaří odplout do Evropy. V Agadezu, administrativním centru středního Nigeru, se seznámil s pašeráky, kteří mu slíbili, že ho do sousední Libye dopraví. Polovinu cesty zaplatil předem, druhou půlku měl splatit poté, co si na ni v cílové zemi vydělá.
Až v Libyi Jusúf zjistil, že ho řidič dodávky, kterému odevzdal všechny své úspory, spolu s dalšími čtyřmi mladíky prodal hubenému muži s jizvami kolem očí. Když kupec přečetl jejich jména z papíru, vyzval je, ať jdou za ním. „Nezaplatili jste, pojďte tudy,“ řekl.
Jusúf a jeho kamarád Abdullah Bundu ze Sierra Leone se ho nejdřív snažili přesvědčit, že už zaplatili polovinu částky. Kupec je však odvedl do svého domu. „Když jsme vstoupili do budovy, uslyšeli jsme klapnutí zámku. Potom nám řekli, že bychom měli rychle zavolat své rodiny a požádat je o peníze,“ popsal Jusúf pro deník The Guardian.
Běženci peníze nesehnali. Následovalo dlouhé mučení, po kterém Bundu zemřel na infarkt. Jusúfovi noví „majitelé“ mu přikázali, aby jim pomohl kamarádovo tělo dopravit do nemocnice a tvrdit, že k jeho infarktu došlo samovolně. Cestou zpátky se mladému Nigerijci podařilo utéct, čímž si pravděpodobně zachránil život.
Kdyby je nebili, peníze od příbuzných nedostanou
Jusúfův příběh není výjimečný. Do Libye míří tisíce migrantů ze západní Afriky, kteří prchají před chudobou. Po pádu diktátora Muammara Kaddáfího však v zemi vládne chaos, ve kterém vzkvétá kriminalita i moderní otroctví.
Otrokářství je v zemi v podstatě beztrestné - podle svědků není výjimečné, když jsou lidé prodáváni i na veřejných tržištích. „Vzali několik lidí a postavili je na ulici pod nápis ‚na prodej‘. Svázali jim v ruce stejně jako kdysi při obchodování s otroky a přivezli je sem na korbě Toyoty Hilux. Bylo jich asi pět nebo sedm,“ popsal Kamerunec Šamsuddin Džibril dění v centru libyjského města Sabhá, kde kdysi vyrůstal Kaddáfí.
Migranti vnikli na španělské území v Africe, zdolali šestimetrový plot |
Podle dalších svědků pašeráci prodávají migranty i na zaprášených parkovištích na okraji města. Stejně jako Júsifa je tam vozí zejména z nigerského Agadezu, což je nejseverněji položené město, kam se Západoafričané dostanou bez víz.
Co se s běženci dál stane, záleží na jejich schopnostech i na tom, kdo si je koupí. Kupci si nejraději vybírají zkušené elektrikáře nebo instalatéry, zbylí migranti jsou v aukcích prodáváni jako dělníci nebo s cílem získat peníze na výkupném.
Poslední zmínění pak z žalářů telefonují svým rodinám, které žádají o stovky dolarů. Když je příbuzní nejsou schopny zaplatit, muži jsou biti a mučeni - jejich křik, který se ozývá ve sluchátku, má totiž rodiny „povzbudit“, aby si s platbou přeci jen pospíšily. „Svázali lidi jako kozy a aby dostali peníze, každý den je mlátili násadami od košťat a trubkami. Kdyby to nedělali, peníze by nepřišly,“ popsal Adama Isoomah z Libérie.
Ženy končí jako sexuální otrokyně
Ženské migrantky zpravidla končí jako sexuální otrokyně, což je v oblasti natolik lukrativní obchod, že mají ženy dvojnásobnou hodnotu oproti mužům.
„V Sabhá je třípodlažní budova, kde k obchodu dochází. Jakmile do ní ženy vstoupí, je hotovo - opustit ji nemohou. Některé jsou nuceny pracovat tam, jiné jsou prodány jinam. Vypadá to jako normální dům, ale místní vědí, co se tam děje. Člověk, který ženy kupuje, je může přeprodat za dvakrát až čtyřikrát tolik,“ popsal nigerijský stavař Fasan Olaside, který byl v minulosti také unesen.
V poslední době se snaží nigerská vláda obchodu v Agadezu zamezit. Desítky pašeráků skončily ve vězení, policisté jim zabavili vozidla a podplácení hlídek na checkpointech je čím dál dražší.
Odradit běžence od cesty do Libye se snaží i Mezinárodní organizace pro migraci (IOM), která šťastlivcům, jenž se dokázali vrátit, pomáhá mezi lidmi šířit jejich děsivé zážitky. V ghettech Agadezu však stále čekají desítky běženců, kteří jsou přesvědčení, že jim nic podobného nehrozí.
Pašeráci migranty nejčastěji převážejí z nigerského Agadezu (červená značka) do libyjského Sabhá (modrá značka):
Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz
